Samoobslužné kiosky pro výrobu fotografií, to je něco, o čem už několik let tvrdíme, že má velkou budoucnost a pořád je nikde nevidíme. Na Interkameře v Praze Holešovicích na Výstavišti je vystavuje i Olympus.
Firma nabízí kiosky podnikatelům pod heslem Podnikat lze okamžitě. Podnikatelský záměr je zde snadno čitelný i ze strany Olympusu: při strašné konkurenci je výnosnost výroby fotoaparátů velmi malá. Čistě podnikatelsky vzato, digitální fotografie má tu strašnou nevýhodu, že nevyžaduje žádný spotřební materiál. Výrobce tiskáren nevydělává na tiskárnách, ale na inkoustech a papírech. Výrobce fotoaparátů je na tom z tohoto hlediska bídně. Kiosky mohou tedy být docela zajímavé řešení. Olympus upozorňuje, že předloni se vyrobilo 21 miliard fotografií, loňská čísla nejsou ještě k disposici.
Kiosek Picture Express byl představen poprvé loni na Photokině, u nás ho na Interkameře vidíme poprvé. Uživatelsky je velmi přívětivý. Vše volíme na velkém dotykovém displeji. Data se získávají ze všech dostupných formátů karet, CD disků a přes infračervené rozhraní a Bluetooth. Navíc lze přístroj propojit přes USB a dostat se na internet. Uvnitř je termosublimační tiskárna 10x15 a lze ji doplnit druhou tiskárnou pro tisk 15x20 cm.
Klíčem všech těchto služeb je platba. V Picture Express je řešena čipovou kartou. Tu si předplatíme (asi jako si přeplatíme služby mobilu) a pak postupně peníze čerpáme. Na vystavovaných kusech bylo nastaveno dvojí řešení. Jednak to byla služba běžná, takže zákazník platil za fotografii (cenu cca 9.90 Kč, je na majiteli kiosku, jakou nastaví cenu) plus manipulační poplatek. Ten budil u přihlížejících nelibost. Když u nás začínaly minilaby, také se někde účtovalo "čtení z média". Opatření má zvýhodnit zákazníky, kteří i nechají dělat větší počet snímků, protože manipulační poplatek se pak rozředí počtem kusů. Ježe kiosek má zřetelně tu výhodu, že si nechám dělat třeba i jednu, dvě fotky. Majitel kiosku ovšem nemusí manipulační poplatek aktivovat vůbec,je to na jeho vůli.
Druhý režim je režim s úpravou fotek. Lze dělat výřezy a základní celoplošná editace, včetně úpravy barevnosti manipulací s kanály. Zkušenosti z praxe nejsou, ale už z cvrkotu kolem kiosku byly slyšet pochybnosti. Někdo se u kiosku zasekne, bude tam dvacet minut pidlat jednu fotku, pak mu to vytiskne - jeho vinou - paskvil a nastanou hádky s majitelem. Ovšem to jsou pochybnosti založené nikoli na praktické zkušenosti, ale na dojmech z výstavního předvedení.
Funkčně vzato jsou tyto kiosky výborné zařízení, půjde hlavně o ekonomické otázky. Kolik bude kiosek stát, jak to bude s jeho servisem, s dodávkou spotřebního materiálu, jak bude odolný vůči neodbornému zacházení atd. Aby měly skutečně smysl, musely by být masově rozšířené, aby si lidi zvykli, že "jsou všude". Zatím je vídáme spíše na výstavách, než v obchodech a v lobby hotelů, natož pak jinde.