Můžete mi sdělit, co je to u objektivu BOKEH a zdali a jak souvisí s počtem lamel clony?, táže se náš čtenář. Pokusme se odpovědět. Bokeh je termín, který se občas objevuje v posledních deseti letech. Jde o slovo původně japonské,. v anglickém přepisu uváděné jako bo-ke. Aby se správně vyslovovalo, Američané k němu přidali "h" na konec, aby se vyslovovalo "boke".
Když víme, kde se slovo vzalo a jak se čte, řekněme, co to vlastně je.
Jsou to naprosto rozostřené části obrazu, totálně mimo hloubku ostrosti, v japonštině ono bo-ke znamená neostrost. Jak upozorňuje fotograf Ken Rockwell,různé objektivy za různých okolností jinak zpracovávají tyto části obrazu "mimo ostrost". Sám pojem "ostrost" je definován "rozptylovým kroužkem". Bod se nikdy nezobrazí jako bod, vždycky jako ploška, jako kotouček. Do určité jeho velikosti ho však vnímáme jako bod a obraz se nám jeví jako ostrý. Čím víc je zobrazovaný objekt mimo rovinu zaostření, tím je rozptylový kroužek větší. Navíc, velikost rozptylového kroužku není absolutní - je logické, že požadavky na ostrost optiky pro formát filmu 6x9 cm jsou jiné, než optiky pro kinofilm a zase jiné u optiky pro digitální fotografii s jejími malými snímači.
Diskuse kolem bokeh se zabývají způsoby, jak různé objektivy zobrazují světlý bod mimo rovinu ostrosti. Žádoucí je, aby plocha (=bod mimo rovinu zaostření) neměla ostré okraje, aby se jaksi plynule rozplývala. Dále je třeba, aby byla kruhová, aby na ní nebyly vidět lamely clony. Ideálem je totálně rozpitý bokeh a ten se získá samozřejmě bez clonění: to proto, že cloněním zvětšujeme hloubku ostrosti, kdežto naším cílem je pravý opak, minimalizace hloubky ostrosti a včlenění neostrosti do obrazu jako výtvarného prvku. A teď ukázky:


Pozadí je rozostřeno a vytváří jakési tušení prostoru.


Zde je pozadí zcela rozpito a obrázek proto působí poněkud strojeně. Třebaže byl pořízen ve volné přírodě, divák si může myslet, že je to fotka odněkud ze ZOO. V obou případech byl použit objektiv s ohniskem 500 mm (Canon EOS 350D).



Ukázka "bokeh jak má být" - jasy v pozadí jsou rozpity, ale vytvářejí atraktivní kotoučky, které velmi dobře vypadají.

Závěrem chci podotknout, že rozruch kolem toho, jak který objektiv vytváří "bokeh" mi připadá pošetilý. Dobrá fotografie se stane dobrou fotografií, myslím, i nezávisle na to, zdali se rozptylové kroužky rozpíjejí postupně anebo zda mají ostrý okraj. Tato moje skepse ovšem nenaznačuje, že bych snad měl něco proti rozostřenému pozadí, naopak! Jen si myslím, že je zbytečné kolem toho dělat vědu.