Vibrační závěrka (anglicky flutter shutter, lepší překlad mě nenapadá) se dá - jak se zdá z prvních informací v podstatě nasadit na jakýkoli digitální fotoaparát. Toto zařízení se nasazuje na objektiv a propouští světlo v sekvencích v řádu 50 tisícim vteřiny. Zařízení vyvíjejí Ramesh Raskar, Amit Agrawal a Jack Tublin a předvedli ho tento týden na 33. konferenci Siggraph v Bostonu. "Máme UV filtry, máme polarizační filtry, což tedy časový filtr?" vysvětluje princip vedoucí laboratoře Mitsubishi Electric Research Lab (MERL) Raskar. Dosavadní fotoaparáty mají závěrku, která propustí světlo v jedné sekvenci. Pokud je sekvence dlouhá, pohybující se objekty jsou rozmazané, hovoříme o pohybové neostrosti - což je něco jiného, než špatně zaostřený obrázek anebo roztřesený obrázek (nepohybuje se tedy objekt, ale fotoaparát, vinou přirozeného třesu rukou). Nové zřízení pořídí sekvenci ultrakrátkých expozic. V další fázi dochází ke zpracování obrazu, v němž je složen ostrý snímek pohybujícího se objektu. Zde je ukázka:

Na obrázku je pohybově rozostřený automobil. Dole vlevo je výřez z běžně zachycené=ho snímku, vpravo výřez s fotky pořízené pomocí vibrační závěrky:


Podle Raskara přístroj dokáže získat ostré obrázky i z letícího letadla. Tím se zlevní letecká fotografie, důležitá například při pořizování snímků pro Google Maps, dodává Raskar. Závěrku bude možno aplikovat i na stávající komerční přístroje. Uvažuje se o externím zařízení, ale také o interní implementaci, tedy o výrobě nových přístrojů vybavených tímto zařízením. Vývojový prototyp má cenu 500 dolarů a výzkumníci předvídají, že finální produkt by mohl stát v řádu desítek dolarů - připomeneme si tuto předpověď za pár let, dodávám s úsměvem.

Raskarův tým pracuje i na další modifikaci, na úpravě špatně zaostřených obrázků. Samo zařízení zatím vypadá dosti divoce:

Tím ale vše nekončí. Dřívější zprávy totiž hovořily o matematickém modelu, který lze aplikovat i na existující roztřesené snímky: tento model chápe roztřesený snímek jako sérii ostrých, vzájemně proti sobě posunutých obrázků a z nich skládá po "matematickém posunutí" ostrý obrázek. Tato technologie tedy je jakýmsi softwarovým ekvivalentem optické stabilizace.
Zde je ukázka z prezentace výzkumníků na konferenci:

Vysvětlení snad netřeba, vlevo tradičně rozmazaná fotka, uprostřed doostřovaná softwarově a vpravo zostřená novým softwarem. Autoři ovšem upozorňují, že toto řešení se týká výhradně jen rozhýbaných snímků, tedy nedokáže napravit špatně zaostřené snímky - a neporadí si s pohybovou neostrostí.

Další info:
Coded exposure photography