Obecně vzato, konvertor je "to, co něco mění na něco jiného". Ve fotografické praxi to jsou optická zařízení, která mění ohniskovou vzdálenost a tím tedy i úhel záběru. Dnes si povíme něco o telekonvertorech.
 
 
1,7x telekonvertor pro Nikon


Pojem konvertor se někdy zaměňuje s pojmem předsádka. Kompaktní fotoaparáty nemají výměnnou optiku a některé jsou tak konstruovány, že k nim lze připojit další optické zařízení, které mění úhel záběru. Toto optické zařízení se vždy vkládá před objektiv, ať už se přímo přišroubuje na objektiv, anebo se našroubuje na speciální mezikus připevněný k tělu přístroje. V nabídkách bývají tato zařízení označována jako konvertory, ale správněji bychom jim měli říkat předsádky. 

Konvertory v pravém slova smyslu jsou zařízení používaná v jednookých zrcadlovkách. Vkládají se mezi tělo přístroje a objektiv a mají za úkol prodloužit ohniskovou vzdálenost. V praxi se nejčastěji setkáme s konvertorem 1,4x nebo 2x. Číslo označuje míru prodloužení ohniska. Objektiv s ohniskem 300 mm konvertorem 1,4x tedy proměníme na ohnisko 420mm. Ale pozor: je to fyzické ohnisko, které pak dále prodlužujeme "crop factorem" digitální zrcadlovky, typicky 1,6x, takže ve výsledku je 300 mm objektiv úhlem záběru shodný s objektivem 672 mm kinofilmového aparátu.

To je tedy pozitivní vlastnost konvertoru.
Pak má dvě vlastnosti méně pozitivní, přičemž jednu mu nemůžeme vyčítat: snižuje světelnost. Konvertor 1,4x sníží světelnost o jeden stupeň (takže místo dejme tomu F4.0 máme F5.6, konvertor 2x ji sníží o dva stupně (místo F4.0 máme F8.0). Jelikož pomocí konvertorů prodlužujeme zpravidla teleobjektivy (vzhledem ke konstrukci těchto zařízení to ostatně ani jinak nejde), je to někdy mrzuté, jelikož teleobjektivy mívají samy o sobě malou světelnost.
Horší je, že snižují i kresbu. Je to logické, každý cizorodý prvek vložený do optické soustavy nutně musí vést ke snížení kvality a v konvertorech typicky bývá pět čoček. Obecně platí, že konvertor 2x mívá horší dopady na kresbu než konvertor 1,4x.

Problémy s kompatibilitou je další háček. Tak především - je logické, že každý systém (Canon, Nikon, Pentax a pod.) má své specifické konvertory. Je všem třeba pečlivě zkoumat kompatibilitu konvertoru ke specifickému objektivu. Objektivy mívají různé systémy autofokusu a automatiky a při omezené kompatibilitě nemusí fungovat ostření nebo clonění. No a nakonec - konvertor není zcela levná záležitost, typická cena je sedm až deset tisíc korun (srpen 2007). Takže na otázku - konvertor ano či ne, odpovím šalamounsky, ano, ale s rozmyslem.