Plenoptický přístroj Lytro by měl přijít na trh začátkem příštího roku. Svou neobvyklou konstrukcí vyvolal velkou pozornost. O plenoptickém přístroji jsem tu poprvé psal v procinci 2006. Ten článek stojí za citaci celý:

Zatím je to projekt, který vchází do - řečeno opatrně - pokusného poloprovozu, ale kdo ví, zdali se nestane do pěti let stejně běžnou samozřejmostí, jako optická stabilizace. Jde o zařízení, které dokáže zaostřit neostrý obraz. Zařízení vzniká na půdě Stanford university a dnes by mělo být předvedeno širší obci uź zájemců. Dostalo název "plenoptický fotoaparát" anebo také Digitální objektiv. Funkce tohoto přístroje? Dokáže měnit rovinu ostrosti i po expozici. Už v roce 1992 se na Massachusetts Institute of Technology (MIT)konaly první pokusy v laboratoři Johna Wanga a Edwarda Adelsona. a dokonce už v roce 1846 měl přednášku Michael Faraday na téma "Myšlenky o chvění paprsků". Arun Gershun v roce 1936 přišel s pojmem "světelné pole", které se stává principem tohoto zařízení. Prototyp, který bude předveden dnes, je založen na 16megovém přístroji Contax 645. Mezi objektiv a snímač je vložen blok sestávající z vrstev mikročoček. Tento blok měří distribuci světla pro každý paprsek zvlášť a to je informace, která se v tradiční optice ztrácí. Díky této informaci lze pomocí speciálního softwaru přepočítat informaci získanou ze snímače, takže lze rekonstruovat rovinu ostrosti v různých rovinách v rámci hloubky ostrosti. Což se lépe ukáže na obrázcích, než vysvětlí, toto jsou tři obrázky, první zleva je uměle proostřený, další dva jsou zaostřeny na první, respektive druhou sochu:

 

V praxi se můžeme dočkat zásadního rozšíření hloubky ostrosti, takže kupříkladu snímek s malou hloubkou ostrosti pořízený při cloně F4 bude vypadat, jako by byl pořízen při cloně F22. Výzkumníci slibují, že bude stačit malá úprava současných digitálních fotoaparátů, nepůjde tedy o žádné zásadní změny. Z vnějšku se nezmění nic, jen uvnitř bude přidán jeden blok (jako je tam na př. low pass filtr zabraňující moiré nebo filtr odstraňující vliv IR záření). Získané obrázky mají zatím rozlišení 300x300 pixelů - cesta ke skutečné revoluci je daleká, ovšem sama délka nic neznamená - rozhodující je rychlost, jakou se budeme ubírat.

Konec citace
Takže bych se s tou předpovědí na pět let docela trefil - pokud ovšem se plenoptického aparátu za těch pár měsíců opravdu dočkáme. Tato je schematický řez přístrojem, jak ho lze vidět na stránce Lytro.com:


Píše se tu,že jde o přístroj s osminásobným zoomem, zřejmě se stálou clonou F2.0. Světelnost je stálá v celém rozsahu ohnisek, o cloně se tu nemluví a ani na schematu nic podobného cloně nevidíme. Světelné pole
Základním pojmem systému je světelné pole. Na stránce se píše, že jde o "množství světla mířícího všemi směry do libovolného bodu v prostoru; konvenční fotoaparáty nedokáží světelné pole zachytit".

Jak přístroj světelném pole zachytí? Jde o "sensor světelného pole". Tento sensor zachytí barvu, intenzitu a vektorový směr světelných paprsků. Tradiční kamera nebere informaci o směru v úvahu, píše se zde. Dále se tu píše, že "sofistikované algoritmy využívají světelného pole k uvolnění nových cest, jak vytvářet a nahlížet obraz". V závěru se píše, že je možné zaostřovat poté, co byl snímek pořízen, měnit perspektivu a dokonce přecházet plynule z 2D do 3D. Zájemci o detaily jsou odkázáni na dvousetstránkovou dizertaci.

Čtenáři se mě ptají, co si o věci myslím.
Nuže, po vzoru svatého Tomáše chci vnořit prst do rány, tedy uchopit aparát Lytro, fotit a vidět, co to dělá. Je mi divné, že se dopředu oznamuje dosud neviděný přístroj na dosud neznámém systému a už se ví, že verze s 8 Gb pevnou pamětí bude stát 399 dolarů a 16 Gb bude stát 499 dolarů. Spíš mi to připadá jako trik na nalákání investorů ve stylu "sbal prachy a zmiz", než seriózní projekt, tím spíš, že na Lytro.com je možno přístroj koupit, ale rád se budu mýlit.

Doplněno :
Čtenáři mě upozornili, že první komerčně produkovaný plenoptický přístroj předvedla už před rokem německá firma Raytrix přičemž jeden model byl jednomegový, ten vyšší třímegový. Model Raytrix R11 má nad svým snímačem 40 tisíc čoček

 


které rozkládají obraz vytvořený objektivem.

 


Z fotky je patrné, že se na přístroj nasadí běžný fotografický objektiv.

 


Speciální software pak dokáže měnit hloubku ostrosti a zpracovat získaný obraz tak, aby vznikl třírozměrný snímek z jediné fotky. Tento přístroj, model zveřejněný letos v červnu, stojí 30 tisíc dolarů. Takže má důvěra v Lytro se nyní blíží nule, což ovšem neznamená, že je to nerealizovatelná myšlenka. Jen je mi podezřelé, když někdo komerčně nabízí něco, co nikdo nikde neviděl.