Soutěž S tebou mě baví svět se blíží do konce první třetiny. Připomínám, že je to soutěž otevřená, lze se přihlásit, zadat tři fotky, kdykoli fotku stáhnout a nahradit jinou, pořadí se mění a je otevřené až do konce. A jak to vypadá teď, po třech týdnech? Už v záhlaví hlavní stránky soutěže jsem předeslal, že jsme přitvrdili přijímání prací do soutěže a eliminujeme čistě rodinné fotky pořízené bez zřetelného fotografického záměru. To samozřejmě neznamená, že jsou rodinné fotky vyloučené!Tak například fotka Jana Svánovského Lupa je milá hříčka, vymyšlená a dobře zpracovaná. Rozhodně to není bezmyšlenkovité cvaknutí milého tvorečka lezoucího po podlaze.


Ctyřportrét Tomáše Neokorance možná vznikl náhodou. Když se podívám na jeho profilovou stránku, jsou tam fotky různého zaměření a tento Čtyřportrét do nich rozhodně nepasuje v tom smyslu, že by to byl autorův typický styl. Nicméně fotka je to dynamická, fotograficky zajímavá a je to rozhodně neobvyklá rodinná fotografie.


Rodinná je i fotka Babiččina chaloupka Karla Kubeše. Je jaksi proti pravidlům, komponovaná osově, bráno širokoúhlým, postavy deformujícím způsobem. Působí na mne nesmírně lidským dojmem, jako by v té babičce byly všechny babičky světa. Takže tuším, že ta fotka dobře hovoří.


Přiznám se, že jsem na webu pátral po Milanovi Matiaščikovi. Na jeho stopu jsem narazil na webu slovenské Fotoškoly, kde se v soutěži starších autorl umístil na druhém místě fotkou, která patří technicky do stejné stáje jako dvě fotky zařazené do naší soutěže. Zřetelně jde o tonal mapping, ovšem velmi pečlivě a inteligentně provedený. A hlavně, speciální technika tu není použita jako záchranný kruh. Velmi pravděpodobně byl snímek od počátku koncipován tak, aby dopadl jak dopadl. Je to fotka pramálo spontánní, je hodně vykonstruovaná, ale co je důležité – funguje, je působivá.


Zcela jiného druhu je snímek Na pouti od Václava Kříže. Je to fotka spontánně zachycená, pohotově pořízená. Její koncepční jednoduchost podtrhl i převod do černobílé škály. Je to milá fotka s příběhem a dobré umístění si nepochybně zaslouží.


Nezbývá než se podívat na fotku, která se drží koncem týdne na špici –  fotka Pavla Trampoty je velmi působivá – je pořízena Nikonem D800 a ohniskem 24 mm 1 / 1600 sec při ISO 2000. I toto je snímek důsledně symetrický a na svislé ose postavený, jenže to je to: ani vteřinu nepochybujeme, že takový byl autorův záměr, proto s tou širočinou byl tak blízko a hleděl vzhůru, z osovosti je jasně patrný záměr.  Je to fotka sportovní, přičemž sport je taky „baví mě svět“, jakkoli možná příchod sportovní fotky je v kontextu zadání diskutabilní. Takže, diskutabilní, ale ne vyloučený...


To by bylo pro dnešek všechno, za týden na shledanou nad novými fotkami v soutěži. K debatě je dost prostoru na našem Facebooku.