Technicky obeznámenému člověku napoví český překlad termínu gimbal suspension – je to kardanový závěs. V hlavě typu gimbal fotoaparát s těžkým objektivem v podstatě visí. Vyzkoušel jsem takovou hlavu, typ Benro GH-1 kterou má v nabídce Oehling za cca 7 tisíc (říjen 2011), ano, to je jediný stín na celé věci: tyto hlavy jsou vždycky velice drahé. Jde o speciální zařízení a tam je vždycky „profi“ přirážka. Oč jde nejlépe vysvětlí fotka:

 


Na snímku je Nikon D200 a nikonská třístovka F 2.8. Ke stativu (jde o karbonový stativ Benro C2190T, který jsem tu v recenzi velebil za výborný poměr cena / výkon) se hlava připevní běžným šroubem, snadno ji vyměníte za stávající hlavu (já měl kulovou hlavu Benro B1). Na fotce vidíte, že se objektiv k hlavě připevní z boku k patce se stativovým šroubem na otočném prstenci na objektivu. Ten je samozřejmě podmínkou, ovšem všechny opravdu výkonné teleobjektivy takový prstenec mají. Aby bylo jasno, toto je nikonský objektiv 70-200 s onou patkou na otočném prstenci, zajišťuje se šroubem, který vidíte nad patkou.

 


Jsou zde zachovány všechny tři směry volnosti. Vodorovnou rovinu snímku regulujete prstencem na objektivu. Nahoru a dolů míříte kolem osy kolmé na optickou osu – zajišťuje se horním šroubem. No a kolem svislé osy, tedy ve směru vlevo – vpravo zajišťujete přístroj dolním šroubem.

 


Hlava se dodává v krabici v luxusním lůžku z tvrzené pěny. To bílé je návod, je k tomu dodána ještě páka, hezky česky zvaná švenkpáka.

 


Upínací destička je neobvykle dlouhá a má na konci kolíčky – umožní posun dopředu a dozadu a slouží k doladění vyvážení systému. V ideálním případě foťák s objektivem drží, i když šroub není dotažený.

 


Naprostou volnost vám samozřejmě dovoluje kulová hlava. Ovšem ta má tu nevýhodu, že aparát je nad ní, tudíž těžiště je naprosto nestabilní a jakmile uvolníte šroub, systém vám padá ve třech směrech. Tahle gimbal hlava vám umožňuje stoprocentní kontrolu nad každým ze směrů – nahoru – dolů, doleva – doprava a ve vodorovné rovině. Můžete tedy sledovat objekt jen v jednom, nebo ve dvou, případně ve třech směrech. Je to ideální pro určitý typ sportovní fotografie. Například s Dílnou fotíme parkurové závody. Pak stačí zapíchnout stativ na vhodné místo a máte výhled i výstřel, jak se říká ve vojenském slangu. V diskusích jsem narazil na dotaz, zda je tahle hlava vhodná pro „birding“, tedy focení ptáků, focení letovek. To si moc představit nedovedu, protože potvora pták si vzpomene přeletět vám nad hlavou a pak vám gimbal nebude nic platný. Těším, že že 19. listopadu s tím půjdu fotit box. Naposled jsem ho fotil v Lumpini v Bangkoku a věřte, že i ta skromná nestabilizovaná 70-200/2.8 se už po hodině pořádně pronese. Tento druh sportu se obvykle fotí z jednoho stanoviště a pro takový případ je gimbal velmi vhodný.

 


Hlava i s destičkou váží 1100 g, takže se stativem Benro C2190T to váží dohromady dvě a půl kila. Na to, že je to na první pohled důkladné zařízení, připadá vám stativ i s hlavou velmi lehký. Mezi gimbal hlavami jsou proslulé hlavy Wimberley. Model WH-200 připomíná recenzovanou hlavu tak, že je to až, dejme tomu, zarážející, ale to je starost firmy Wimberley a ne naše – v Americe stojí 600 dolarů. Takže z tohoto pohledu je tohle Benro za půlku. Jediné, co si myslím, že by tam mělo být, to je vodováha, ale nemá ji ani zmíněný Wimberley – přece jen při panoramování je dobře si dát stativ do roviny. Ale není problém toho dosáhnout i jinak. A ještě k té švenkpáce – nějak jsem moc nepochopil, k čemu je, protože při práci s ní bych potřeboval třetí ruku na švenkování. Jednou rukou fotím, druhou zoomuju a celá soustava se ovládá tak volně a přitom je pevná, že jsem potřebu nějaké páky a třetí ruky nepocítil. Ale je možné, že někdo má jinou zkušenost.