Rádiový přenos fotek, wi-fi, internet, to je současný technický trend. Jak v praxi vypadá přenos fotek rovnou z foťáku přes Eye-Fi, to jsem si vyzkoušel tuhle sobotu.

Připomenu o co jde.

V roce 2005 vznikla v Kalifornii stejnojmenná firma, zaměřená na výrobu speciálních karet formátu SD, vybavených wi-fi vysílačem. Vysílač umožňuje přenášet přes wi-fi technologii fotky do jiných zařízení. Já si obstaral SanDisk Eye-Fi osmigigovou kartu, typicky stojí 1300 korun, jak kde. Dostanete k ní speciální čtečku, která je nezbytná k instalaci komunikačního zařízení na PC. V tom je první háček: není to tak, jako když s mobilem přijdete k mekáčovi, připojíte se a začnete stahovat maily. Musíte nejdřív nainstalovat a konfigurovat Eye-Fi Center a instalační program je v té speciální čtečce.

 


Takhle vypadá úvodní obrazovka:

 


Centrum má řadu funkcí a zde je rozcestí, okud můžete hlavní funkce nastavit podle své potřeby. Instalace není není nic složitého. Musíte se napojit na vaši wifinu, přes kterou to pojede – názvy jsem rozmazal:

 


V dalším kroku je třeba si zřídit účet, ani to není nic složitého.

 


No a co s foťákem?

Ten musí být eye-fi kompatibilní, musí umět se zařízením pracovat. V sobotu jsem pracoval na dětské slavnosti ve Zvoli jednak se zrcadlovkou Canon EOS 1100D, jednak s maličkým Ixusem. Oba přístroje jsou Eye-Fi kompatibilní a neměl by dělat problém žádný z moderních fotoaparátů. Je samozřejmě dobře se informovat, zda si náš konkrétní model s Eye-Fi poradí. V menu se funkce Eye-Fi zapne a na displeji uvidíme typickou ikonku znázorňující wi-fi, známou i z mobilu. Jakmile je vysílač v kartě připraven, ikonka se rozsvítí, jakmile vysílá, vlnky se pohybují.

Jsou dva způsoby komunikace. To co jsem popsal nahoře, to je připojení přes router, foťáček s kartou vstupuje jako další zařízení do sítě a komunikuje pak s PC, na kterém je nainstalovaný Eye-Fi Center. Existuje i přímý mód, direct mode, pak lze nahrávat fotky do chytrého telefonu nebo iPadu, ovšem i pak musí být nainstalována příslušná aplikace a musíte mít konto (account).

No a teď ty zkušenosti.
Jde o přenos dat a pochopitelně délka přenosu je úměrná objemu. S RAW soubory jsou potíže a vcelku je nesmysl RAW takto přenášet – podstata věci je přímé publikování na internetu, přenos do tiskárny a podobně. Některé karty to umožní, některé ne. Standardně velké JPEG obrázky by měla karta přenášet bez potíží. Háček je ale v tom, že nejdřív Eye-Fi Center soubory uloží do cloudu a teprve z něho se stahují fotky a PC. Když to nevíte, bude vám divné, že Eye-Fi center vesele pracuje a stahuje i když vypnete fotoaparát a dokonce vytáhnete kartu ze slotu. Ona fotky už nevysílá... to se stahují fotky z cloudu a to jde hodně pomalu. V setupu Eye-Fi centra je proto žádoucí prioritu cloudu vypnout a teprve potom fotky se stahují do vašeho zařízení vcelku slušnou rychlostí, řádově pět vteřin jedna.

Druhý háček je ve vzdálenosti přenosu. Při sobotním focení jsem se pohyboval v okruhu do deseti metrů od routeru a pak byla rychlost velmi slušná, samozřejmě zase úměrná blízkosti. Na delší vzdálenost to nefungovalo. Občas se spojení přerušilo a pak bylo třeba fotoaparát vypnout a zase zapnout.

Shrnutí
Rozhodně to není řešení, které by mohlo nahradit přenosový kabel anebo čtečku. Také si nelze představit, že byste běhali kolem fotbalového hřiště, fotili a fotky se na dálku nahrávaly na internet. Je to vhodné pro příležitosti, jako byla tuto sobotu: fotil jsem dětičky a během dvou tří minut dítě mělo fotku v ruce. Taková akce by se tradiční metodou nedala udělat, leda klopotně nějakým bleskovým předáváním a výměnami karet. Eye-fi karty navíc dovedou generovat cosi jako nekonečnou kapacitu, po přenosu se fotka smaže, takže lze fotit tak dlouho, až baterka klekne. Fotil jsem s Canonem EOS 1100D asi sto dětí, všechny s flešem a indikátor stavu baterie se stále tvářil velmi optimisticky. Akumulátory kompaktů jsou ovšem méně kapacitní, takže tam je třeba s úbytkem energie počítat. Souhrnem lze konstatovat, že za současného stavu vývoj tahle eye-fi technologie má smysl při takové činnosti, která předpokládá průběžné pořizování většího množství fotografií a současného ukládání, eventuálně dalšího zpracování. Pro běžnou amatérskou fotografickou praxi to zatím velký smysl nemá. Tady taky: dvak, a po tech minutách mají pohádkové bytosti fotky v ruce.