Kodak EasyShare DX7590
30.08.2004, rubrika: Recenze
Po Kodaku DX6490 (recenzovali jsme v červnu)
přichází pětimegový upgrade - před čtrnácti dny jsme o tom přinesli tiskovou
zprávu Kodaku. Teď jsme měli příležitost přístroj vyzkoušet.
Koncepce a design
Vzhledem se přístroj neliší od předchůdce, je to
robustní purclík se zarputilým výrazem, který budí sympatie. Má elektronický hledáček s
vysokým rozlišením 311 000 pixelů, CCD má 5,4 Mpx fyzicky, 5,0 Mpx efektivně, které vytvářejí
snímky 4:3 v rozlišení 2576 x 1932, v nižších rozlišeních 2576 x 1716, 2304 x 1728, 2048 x
1536, 1552 x 1164 . Snímač má filtry RGB, veliký je (úhlopříčka) 1/2,5´´, je to tedy stejný
snímač Kodak Color Science s větší hustotou. To je důvod, proč se ustoupilo od 800 ISO a
nejvyšší citlivost končí na 400. Objektiv Schneider-Kreuznach má rozsah zoomu 38 - 380 mm
ekv., s dvourychlostním ovládáním (od extrému k extrému až za 2 sec), světelný F2.8 - F3.7,
nejmenší clona je F8.0. Autofokus je hybridní, má externí čidla plus vyhodnocuje kontrast
na CCD. Ostří od 60 cm, při makrorežimu 12 cm, má možnost připojit předsádky. Sériové
focení má slušnou rychlost 3 fps (6 snímků po sobě). Má interní 32 MB paměť a slot na
SD/MMC karty, vzadu je pěkný 2,2´´ LCD monitor. Napájený je lion aku přes kolébku, přes ni
jde i SHARE funkce (sdílení obrázků), kolébku nutno dokoupit. Je malý, 100 x 80 x 81 mm,
váha 380 g.
Ovládání a menu
Klíčem k foťáku je plechový kotouč na zadní stěně s joystickem uprostřed. To je volič a
vypínač zároveň. Zapneme auto, nebo scény (celkem 16) nebo program/priorita
clony-času/manuál a video. Priorita clony/času a manuál se přepínají ovládacím kotoučkem
vpředu na výstupku pro prsty, hned pod spouští. Tímto kotoučkem (zmáčknutím se volba
potvrzuje) lze nastavovat i expoziční kompenzaci, to je vtipné a efektivní řešení. Menu je
typicky kodakovsky pestrobarevné, dobře čitelné. Na závadu je grafika jen při nastavování
bílé: obvykle totiž v můžeme okamžitě kontrolovat efekt nastavení, protože za písmeny a
ikonami je vidět záběr, tady ne, tady je monochromatické pozadí. V menu nelze listovat
kolem dokola, to je též nepříjemné.
Na samostatná tlačítka jsou vyvedeny: samospoušť/sériové focení, makro/krajina a blesk
(škoda, že nezná slow režim, to by si čtyřmegový, jinak slušně funkčně vybavený přístroj
zasloužil). Zcela vlevo je tlačítko na přepínání LCD (/ elektronický hledáček (samozřejmě s
korekcí oční vady).
V menu nastavujeme kvalitu obrazu a volíme mezi best/best 3:2/better/good, což znamená
nejlepší/lepší/dobrý. Ve skutečnosti je to přepínání rozlišení, od 5 Mpx dolů.
Přepínání komprese je mezi fine a standard.
V praxi
Přístroj nabíhá za - kolik vlastně? Kontrolní stopky se mi objevily za 3,6 sec, tedy
rychleji než u předchůdce, ale uvítá vás poučení o tom, co znamená aktuálně nastavený režim
- na př. program nebo auto. zpoždění s namáčknutou spouští má 0,1 sec, bez namáčknuté
spouště 0,7. Přepnutí na "krajinu" nezrychlí zpoždění spouště ani o fous.
Je škoda, že v režimu program je napevno clona/čas, byla by příležitost přiřadit změnu
varianty (na př: 4 - 1/30, 5.6-1/15) na kotouček. Nenapraveno zůstalo opomenutí z
předchozího modelu: aparát má rozsah od 1/1000 do 16 sec. Ovšem pouze v režimu priority
času lze jít na delší čas než 1/8 sec. To je velmi nepříjemné a je to škoda, protože časy
delší než 1/8 sec nejsou nic výstředního, běžně se používají. Ostatně, předvolených
scénických režimů je 16 a vřele je doporučuji používat, je to lepší než zápasit se strohým
menu.
Snímky mají vynikající kvalitu, při veškeré snaze jsem nenašel stopu po fialových
konturách, obraz je kvalitní i v okrajových partiích. Kvalita obrazu je jeho hlavní
přednost, pomalost práce jeho hlavní nedostatek - každý ať posoudí, na čem mu záleží víc.
Rozdíl v kvalitě mezi čtyř a pětimegovou verzí je vskutku malý. Však taky jde o pouhých 200
pixelů na výšku a na šířku - tak malé jsou rozdíly ve "vysokých kubaturách". Ke kontrolním
fotkám - "Marii" jsem tentokrát vynechal, na zápasení s prokletou osminou a nastavováním
bílé jsem neměl nervy, takže 400 ISO je ze života, z vernisáže obrazů sourozenců Patrika a
Bereniky Saudkových (děti Káji Saudka).
Připomínám, že přístroj by měl stát kolem 17 tisíc. A ještě jedno - Kodak má na své
stránce pěkné tutorialy (návody) ke svým novým modelům CX, DX a LS.
Ukázky:
Popis metodiky zpracování recenzí naleznete v tomto článku.
relevantní články :
- Kodak EasyShare Z1015 IS (info), publikováno: 10. 7. 2008
- Kodak EasyShare C813, publikováno: 3. 1. 2008
- Color Filter Array (CFA), publikováno: 15. 6. 2007
- Nová "M" řada Kodaku, publikováno: 13. 6. 2007
- Kodak EasyShare ZD710, publikováno: 13. 6. 2007
- Kodak Easyshare V803, V1003 a C653 (info), publikováno: 10. 1. 2007
- Dohoda mezi firmami Kodak, Sony, Sony Ericsson, publikováno: 3. 1. 2007
- Kodak EasyShare V610 (info), publikováno: 26. 4. 2006
- Kodak EasyShare V570 (recenze), publikováno: 8. 3. 2006
- Kodak Easyshare Z612 (info), publikováno: 21. 2. 2006
- Kodak Easyshare Z650, publikováno: 4. 1. 2006
- Kodak EasyShare V570, publikováno: 3. 1. 2006
- Kodak Easyshare C315, publikováno: 7. 12. 2005
- Bitva o Kodak, publikováno: 3. 11. 2005
- Kodak EasyShare V550, publikováno: 10. 10. 2005
- Kodak EasyShare P880, publikováno: 22. 9. 2005
- Kodak EasyShare One, publikováno: 19. 9. 2005
- Setkání s Kodakem, publikováno: 16. 9. 2005
- Kodak EasyShare-One, publikováno: 4. 9. 2005
- Kodak EasyShare V550, publikováno: 18. 5. 2005
- Kodak EasyShare má přírůstky, publikováno: 5. 5. 2005
- Kodak EasyShare One, publikováno: 18. 4. 2005
- Kodak EasyShare Z700, publikováno: 10. 2. 2005
- Kodak EasyShare Z740, publikováno: 10. 2. 2005
- Bezdrátový Kodak, publikováno: 10. 1. 2005

DigiNeff.cz - internetový průvodce digitální fotografií Ondřeje Neffa Autor textů O.Neff (není-li výslovne uveden jiný autor).
Provozuje Institut digitální fotografie s.r.o. - všechna práva
vyhrazena
Designed by BlueCube.cz - info@bluecube.cz
|