Canon PowerShot G10 (recenze)

Jaký je a komu je určen
Jde o kompakt vybavený snímačem CCD 14,7 Mpx úhlopříčkou 1/1,7 palce (7.60 x 5.70 mm), který vytváří snímky ve velikostech 4416x 3312, 4416 x 2480, 3648 x 2736, 3072 x 2304, 2560 x 1920, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 640 x 480 s možností volit poměr stran 16:9 a 4:3, bohužel nikoli 3:2, což je poměr stran pohlednice. Jeho procesor poslední generace Digic 4 vytváří snímky JPEG i datové soubory RAW. Citlivost lze volit Auto, 80 ,100, 200, 400, 800, 1600. Objektiv má pětinásobný rozsah ohniska, od ekv. 28 mm po 140 mm, se světelností F2.8 až F4.5. V supermakru ostří od 1 cm. Ostření je devítibodové, dnes už samozřejmě s funkcí rozpoznávání tváře.
Vyvážení bílé má 6 předvoleb a manuál, rozsah závěrky je od 15 sec do 1/4000sec. Přístroj je vybaven vestavěným bleskem s dosahem 4, 6 m a aktivními sáňkami pro externí blesk. Měření expozice je zonální, středové a bodové. Možnost volby mezi plným automatem, programovatelnou automatikou, prioritou clony/času a plným nanuálem je u přístrojů této třídy samozřejmostí. Zapisuje na SD/SDHC karty. Má krásný LCD displej s úhlopříčkou 3 palce a 461,000 pixely. USB je 2.0, akumulátor je typu NB-7L, nabíječka je součástí dodávky. Přístroj měří 109 x 78 x 46 mm a váží 390 g.

Je to tedy důkladný, poměrně velký a těžký přístroj, který ale nepřesahuje ani váhu, ani rozměry snadno přenostelného aparátu. Jeho design je strohý, technický - a tím sympatický. Je určen zájemcům o seriózní fotografování, kteří se však nechtějí vláčet v rozměrnou a těžkou zrcadlovkou. Rozhodně by bylo škoda ho používat na nějaké cvakání coby "zápisníku". Má ambice na vyšší poslání a je schopen ho plnit.

Ovládání a menu Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně. Je vhodně umístěné, dostatečně vyčnívá nad povrch a snadno se nahmátne i poslepu. Je ale kryté proti nežádoucímu náhodnému stisku. Před ním je spoušť spojená s ovládáním zoomu, vlevo je dvojitý kruhový volič.

Má neobvyklé řešení. V jeho spodní části totiž lze navolit citlivost v ISO, od AUTO (automaticky do 400 ISO) přes Hi až po 1600 ISO. Je to velmi příjemné a patří to k velkým kladům přístroje: na první pohled vidíme, jakou citlivost jsme zvolili! Nad ním je pak menší volič, kde lze nastavit automatický režim, scénické režimy, panorama a video, na druhé stzraně pak Program, prioritu clony/času, manuál a dvě uživatelská nastavení.

Dále jsou na horní stěně sáňky pro systémový blesk a vlevo od nich kruhový volič kompenzace expozice (do +- 2EV). Totéž, co bylo řečeno o volbě citlivosti. Je to vskutku protichůdná tendence proti řešení "žádné knoflíky - dotykový displej". Mně osobně mnohem více vyhovuje toto pohodlné a hlavně - snadno kontrolovatelné řešení.

Na zadní stěně vpravo nahoře je tlačítko "hvězdička" - jím natvrdo nastavíme expozici (například nabereme expozici z nejsvětlejšího místa scény" a pak dokončíme kompozici, zaostříme na nějaký objekt - a původně zvolená expozice zůstává, jenom je u ní údaj "hvězdička", aby upozornila, že je to do paměti daný údaj. Ale i takto "ohvězdičkované" nastavení lze měnit - kolem čtyřcestného voliče je naplocho umístěný roller. Když jím pohybujeme, vidíme na displeji, jak se mění kombinace clony a času. Když se na to bude chvilku dívat i začátečník, pochopí, jaký je vztah mezi clonou a časem!

Zpátky k ovládacím prvkům. Pod horní hranou je vpravo od hledáčku tlačítko pro prohlížení snímků, poté optický hledáček s korekcí oční vady (chválím) a velkou nepřesností a soudkovou vadou (haním). Na to že jím je vidět objektiv jsme si u řady G museli zvyknout. Vlevo pak je tlačítko S, to je jednak tlačítko pro přímý tisk, ale je to též tlačítko, na které si můžete přiřadit vyvážení bílé, uživatelské vyvážení bílé, digitální telekonvertor, i-contrast (což je fakticky totéž co d-lighting) a samozřejmě blokování autofokusu. Přiřazujeme to v menu, najdeme to pod položkou Tlačítko přímého přístupu.

O "patro níž" najdeme tlačítko pro posun ostřicího bodu. I zde je třeba velké chvály, bod lze posouvat rollerem i čtyřcestným voličem a zasáhneme jím většinu zobrazované plochy.

Vpravo od něho je volba režimu měření expozice (plošné, středové, bodové).

O čtyřcestném voliči už šla řeč, sestává se samotného voliče, kde jsou přiřazeny i volby MF (ruční ostření), režim blesku, dole sériové focení a samospoušť a vlevo je makro. Kolem něho je plochý roller.

Nastavování blesku může začátečníkovi dělat potíže, protože po stisknutí voliče nalezneme jen vypnout / zapnout blesk v režimu AUTO a nucený blesk. Teprve po stisknutí tlačítka MENU se dostaneme do další úrovně a tam už lze korigovat výkon blesku v režimu poloautomatického snímání priorita času/clony a stanovit, zda má blesk fungovat při otevření či před zavřením závěrky. Tohle by mohlo dělat začátečníkovi potíže, přitom to ve skutečnosti žádná věda není.

Pod čtyřcestným voličem je tlačítko DISP ovlivňující režim displeje a vstup do "velkého menu". Uprostřed čtyřcestného voliče je potvrzovací tlačítko SET kombinované s FUNC, tedy vstupem do funkčního menu.

Funkční menu je dlouhodobě osvědčené i z jiných kompaktů Canonu. Vlevo se otevřou položky a pak nastavujeme bílou (předvolby plus dvě pozice pro ruční nastavení), barevné efekty (lze zde nastavovat i kontrast, sytost a doostření, případně zvýraznění zelené nebo červené nebo modré), dále bracketing expozice nebo zaostření, sílu záblesku, nastavení šedého filtru (když potřebujeme prodloužit expoziční dobu), kvalitu sanímku a velikost snímku.

Velké menu má v oblasti fotografického menu 23 položek.

Zde je zajímavá položka "bezpečný posun", která, pokud je aktivována, zabrání expozičním nehodám v režimech priority času/clony. Kdyby - dejme tomu - někdo v šeru nastavil v prioritě clony na 100 ISO tisícinu, přístroj ho neposlechne a nastaví nejkratší technicky možný čas.

V oddíle setup nalezneme samozřejmě češtinu pro menu, datum, nastavujeme spoření energie a pod. Zbývají "moje menu" a nastavení uvítacího obrázku a zvuky, které přístroj vydává.

Jak se s ním fotí
Přístroj skvěle padne do ruky, rozhodně lépe než jeho předchůdce. Je poměrně velký, do kapsy bundy se však vejde bez problémů. Nabíhá svižně v řádu 1,5 sec, zpoždění spouště s namáčknutím je 0,1 sec, bez namáčknutí 0,4 sec, to jsou standardní, v praxi ustálené časy.

Kvalita kresby je velmi dobrá, jak ostatně čekáme od patnáctimegového přístroje. Nemá sklony k fialovým konturám a ani v rozích nevidíme nějaký problematický úbytek kresby. Doostření je v rozumné míře, Canon spoléhá na přirozené vlastnosti 15 megapixelů zpracovaných procesorem nejnovější generace. Objektiv při krátkém ohnisku však má dosti značnou soudkovou vadu, při dlouhém je polštářková vada málo patrná.

Šum je v běžných světelných podmínkách velmi kultivovaný do 800 ISO a snesitelný i v nízké světelné hladině. Zde je ukázka, vlevo denní světlo, vpravo umělé světlo:

Na další ukázce je snímek s 8700 ISO (vlevo) a 1600 ISO ve špatných světelných podmínkách. Dokladuje, že tato vysoká citlivost je skutečně jen nouzové řešení, slušně kvalitní snímek v této citlivosti zřejmě nelze od současného kompaktu čekat:

Nastavení bílé je též v mezích normy, při žárovkovém světle je obrázek načervenalý, ale korigovatelný, při volbě "žárovka" neutrální, přirozeně že nejlepší výsledky podá ruční nastavení bílé.

Shrnutí
Canon PowerShot G10 je výkonný, solidně stavěný, univerzálně použitelní kompakt nejvyšší třídy. Dosahuje kvalitativního stupně, který se v oblasti kompaktů s malým čipem dá v současné době dosáhnout. Jeho výbava je natolik ambiciózní, že ho mimoděk musíme srovnávat s výkonem zrcadlovky - což je ovšem nefér, hendikep rozměru čipu je prostě nepřekonatelný.

Pro a proti:

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu, 2 a 3 běžné světlo, 4 až 7 podzimní pošmourno, 8 makro, 9 při zábleskovém zařízení, 10 mlha, 11 při 400 ISO, 12 soumrak

1		2
3		4
5		6
7		8
9		10
11		12