S tímto zajímavým přístrojem jsem se poprvé potkal loni v září v rekreačním středisku na břehu Zegrzynského jezera na sever od Varšavy, kde uspořádalo evropské ústředí firmy Sony jeho prezentaci. Je to zrcadlovka - nezrcadlovka; má zrcátko, ale nesklopné, polopropustné. V anglické terminologii se zrcadlovkám říká SLR - single lens reflex camera, volně přeloženo "jednooká zrcadlovka", když se před to dá D, je to DSLR. Přístrojům nového typu se říká SLT, čili single lens translucent camera a jsem v koncích, protože translucent je průhledný, čili polopropustný v souvislosti se zrcadlem. Ale jak praví Shakespeare, co do jména, růže, jinak zvána, voněla by stejně.

Jaký je a komu je určen
Je to přístroj nabitý zajímavostmi. Opakuji, princip je podobný zrcadlovce, jenomže se zrcátko nepohybuje, je polopropustné, takhle to mám na článku ze září:

Vidíme, že paprsky jdou skrz zrcátko na snímač, část se odráží a jde na senzor autofokusu. V elektronickém hledáčku vidíme to co vidí snímač obrazu. To je tedy ten princip. Evidentní výhody: přístroj má AF senzor, tedy ostří na principu fázové detekce. No a protože se tu nemrská zrcátko, dokáže snímat v senzační frekvenci až 10 fps. Zmínil jsem se o tom před pár dny v článku o pověrách stran sériového focení zde.

Podle údajů výrobce prochází polopropustným zrcátkem 70% světla na snímač. To je 16.2 megapixelový CMOS o rozměrech APS-.C, nejkapacitnější APS-C snímač, jaký Sony vyrobil. Ale zde si neodpustím hned zkraje vynést verdikt. Model A33 má stejný čip jako NEX3 a ten je zcela perfektní, psal jsem o něm zde a také zde. Obrazová kvalita je v modelu NEX3 a tudíž i A33, kde je užitý stejný, bezproblémová. S obrazem 16megového čipu A55 se trápím. Ale k tomu se dostaneme, jsme u čipu. AF senzor má 15 bodů, tři vertikální středové jsou křížové. Zajišťují velmi přesné a rychlé ostření.

Hledáček je elektronický, ovšem ten má 1,44 milionů bodů a v podstatě zapomenete, že v to není soustava zrcátek nebo hranol, zorné pole je subjektivně větší než u zrcadlovky a navíc si do něho můžete navolit plno informací, jak jsme z EVF přístrojů zvyklí. Displej na zadní stěně je výklopný a přetáčecí, má 912 tisíc bodů a je zcela perfektní. Další vymoženost: GPS. Tyhle potvůrky rády mlsají elektřinu, ale zde jak se zdá jsou živé z rozjímání. Přirozeně že potřebují výhled na satelity, přístroj si pamatuje poslední zaměřenou polohu a je ochoten vám tvrdit, že vaše kuchyň, kde jste fotili teď aktuálně, se nalézá na březích Indického oceánu, odkud jste se včera vrátili. Nebo od Džbánu v Dejvicích, jako já. Pokud se kamarádíte se satelity, funguje to nesmírně přesně a nemusíte se o nic starat. Všechny fotky v ukázkách mají v sobě záznam o GPS, nicméně 2,3 a 6 si pamatovaly data obrázku č. 9.

Technické detaily
Přístroj má výměnné objektivy, je plně kompatibilní s Alfa systémem, potažmo se systémem Minolta. Znamená to, že má prodlužovací faktor ohniska cca 1,5x (ohnisko uvedené na objektivu dlužno násobit 1,5x a získáte představu o zobrazovacím úhlu). Fotí v JPEG a RAW, ukládá na karty rodiny SD a z pietních důvodů stále ještě na MS Pro Duo. Velký je 124 x 92 x 85 mm a bez baterky a karty a bez objektivu váží 441 g.

Pocity jaké budí? V tom je trochu potíž. On je mnohem lepší než pocit, jaký vyvolává. Je plastový a když ho vezmete do ruky, máte pocit, že držíte v ruce mock-up atrapu. Závěrka rachotí. Úchop je rafinovaně tvarován, abyste neměli kam dát prsty. Zkrátka, kdyby nějaký čaroděj dobroděj vzal vnitřnosti tohoto přístroje a nacpal je do foťáku, bylo by to báječné. Ovšem zase na druhou stranu, je to aparát za 21 tisíc i se slušným objektivem (únor 2011).

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná hned u spouště, což je nejlepší používaný systém. Dole pod spouští je roller, ovládací kolečko. Hned za spouští je tlačítko D-range, tedy zapíná se jím funkce projasňování stínů, která je u přístrojů Sony už tradičně účinná. Další tlačítko na horní stěně slouží k přepínání mezi EVF a LCD na zadní stěně.
Na šikmé hraně je spoušť videa, tlačítko pro kompenzaci a pro AEL, tedy uzávěr expozice. S ergonomií to tu není nejlepší, je to stavěné spíš na dětské pacinky, já si musel málem vykloubit palec, abych kompenzaci nahmatal - a ta je nutná, jak ještě uvidíme.

Na druhé straně od hledáčku je kruhový volič, kde máme automat, dokonce dva, obyčejný a s detekcí scény, režimy program , priorita clony/času a plný manuál, dále pak je to "fofr" režim 10 fotek za vteřinu a "sweep panorama", automatické vytváření panoramatických obrázků švenkováním. Pak se tu dá vypnout fleš při zachování plného automatu, což je velmi užitečné.

Na zadní stěně pak je funkční menu (velké menu je pod kruhovým voličem nahoře), čtyřcestný volič, chválabohu bez nějakých vertikálních rollerů. Pokud jde o velké menu, samozřejmě v češtině, je velmi přehledné a díky rozložení ovládacích prvků a funkčnímu menu ho uživatel asi nebude často potřebovat.

Jak se s ním fotí
Přístroj velmi rychle startuje, asi za vteřinu a zpoždění spouště je nepatrné, takže jím lze fotit i rychlé akce, sport, děti, pejsky.

Nastavení bílé je i v automatickém režimu velmi kvalitní. Zde je srovnání vpravo automat, vlevo ručně nastaveno: samozřejmě, ruční nastavění vede k ideálně vyrovnanému výsledku, ovšem obrázek je pak velmi chladný a nepříjemně vypadá. Jak ostatně vidět na ukázce, vlevo ruční nastavení bílé, vpravo automat:

Přístroj nedovoluje nastavit jiné než automatické WB při scénických režimech, jako je ultravysoké ISO, o kterém pojednám následovně.

Citlivost a šum je tu skvěle pojednán. Věřte nevěřte, 3200 ISO je to bez problému, tečka. Plně použitelná citlivost. Samozřejmě 12800 je citlivost silně poznamenaná šumem, ale to by ani jinak nebylo možné. Ovšem zajímavá je funkce "ručně držený soumrak", což zní velmi bizarně, ale ve skutečnosti je to série fotek pořízená vysokou frekvencí a složená dohromady. Snese to i snímání z ruky - abych mu to nedělal snadné, trochu jsem pohupoval aparátem a přesto dokázal složit jakž takž ostré fotky s rozumným množstvím šumu:

Obě tyto vlastnosti jsou příkladné a silně zvyšují použitelnost přístroje.

Panoramatické obrázky používají systém "sweep panorama", ve dvou režimech, normálním a 3D režimu. Připomenu, že sweep panorama skládá panoramatický obrázek automaticky. Pohybujete přístrojem jako když se panoramuje videokamerou (tzv. švenk) a výsledkem je panorama. Senzačně to funguje u kompaktu Sony HX-5 (viz moji recenzi zde),, ale zdá se, že Sony jako průkopník zaspal, Samsung i Nikon už mají tuto funkci lepší a už v NEX přístrojích je to bída a zde to není o nic slavnější. Zřejmě kapacita procesorů ještě nestačí na velkoplošné snímače a zvládá jen malé snímače kompaktu.

Na snímku je patrné jakési proužkování a velmi těžko se trefíte do záběru, abyste v něm měli opravdu to co chcete, abyste měli kontrolu.

HDR snímky fungují velmi dobře, lze nastavit rozsah dílčích expozic až do 1 EV, takže přístroj zvládá opravdu značné rozdíly v jasech.

Za denního světla ale byly snímky málo syté a měly tendenci k přepalům, dokonce i přes expoziční kompenzaci. Snímky z NEX3 mi tudíž připadají lepší, co se barevného podání týká. Přístroj si lépe poradí s problematičtějšími náměty s velkým dynamickým rozsahem.

Shrnutí
Sony A55 je mnohem lepší přístroj než jak vypadá, tváří se jako laciná plastová zrcadlovka a ve skutečnosti je to nesmírně inovativní přístroj schopný netušených výkonů. Poměr cena/výkon je bezesporu velmi dobrý a zájemce o low end zrcadlovku by se měl nad eventualitou tohoto SLT přístroje vážně zamyslet.

Ukázky:
1 a 5 jsou za slunečného počasí, přesto je to vyšisované a nepěkné; 3 až 7 za běžného slunce, 8 a 9 soumrak, 10 a 11 při ISO 800, 2 je HDR.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12

Chcete znát názor prodejce, zhlédnout krátkou video-prezentaci prodejního balení, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky z digitálního fotoaparátu Sony A55?