Čas od času se rád podívám, na jaké úrovni jsou kompakty určené nenáročnému focení – pro každého. Tento přístroj dokazuje, že to nemusí být jenom takzvané spotřebky.

Jaký je a komu je určen
Je to kompakt v kovovém těle, vybavený snímačem CMOS se zadním osvitem, s efektivně 12,1 Mpx s úhlopříčkou 1/2,3 palce. Jeho objektiv má 4,4násobný zoom, který začíná na ekvivalentu velmi krátkého ohniska 24 mm s vysokou světelností F 2.0. Na delším konci dosahuje ekvivalentu 105 mm a má zde světelnost F 5.8. Objektiv je stabilizovaný, v makru ostří od 3 cm. Když je přístroj vypnutý, objektiv je celý zasunutý v těle a je kryt kovovou roletkou. Jeho vysoká citlivost se promítla do názvu – zkratka HS znamená „high sensitivity“, tedy „vysoká citlivost“ . Samotnou citlivost lze nastavit v rozsahu od 100 do 3200 ISO, závěrka má rozsah od 15 sec do 1/1600 sec. V třímegovém rozlišení je schopen pořídit snímky frekvencí skoro 8 snímků za vteřinu, v plném rozlišení snímá 3,4 fps. Ovšem jeho hlavním charakteristickým rysem je ovládání. Přestože nabízí i režimy priorita času a clony a mnoho dalších nastavení, nemá takřka žádné ovládací prvky – vše se nastavuje přes velký dotykový displej s osmicentimetrovou úhlopříčkou (3,2 palce) s 461 tisíci body. Napájí ho akumulátor NB-6L, velký je 101x55x25 mm a váží 185 g. Zapisuje na karty rodiny SD.

Už na první pohled zaujme svou elegancí. Ixusy se tradičně vyrábějí ve dvou základních řadách, jedna je stroze technicky hranatá, druhá je zaoblená – tento model patří k té druhé řadě. Je stvořen jako obrazový zápisník, který neobtěžuje nároky na obsluhu a je dostatečně malý a lehký, aby nepřekážel, ale pořád ještě dost velký, aby se pohodlně držel v ruce – zdá se, že se tu dosáhlo ideální rovnováhy mezi miniaturizací a ovladatelností. Ovládání je skutečně minimalistické, dotykový displej kupodivu nabízí prakticky vše, co „nedotykové“ Ixusy, ale ovládacích prvků na povrchu těla je tak málo, že uživatel není v pokušení něco zkoumat.

Ovládání a menu
Všeho všudy jsou tu jenom čtyři tlačítka, tři z toho na horní stěně: přepínání z „holého automatu“ na program, vypínač a spoušť. Na zadní stěně je docela dole tlačítko pro aktivaci prohlížení a tím vše končí. V čistě automatickém režimu lze nastavit jen velikost, kvalitu a poměr stran obrazu, rozlišení videa ( (až do plného HD 1920 bodů) a samospoušť. Dostaneme se k tomu stisknutím ikony FUNC. Jakmile to uděláme, změní se na MENU (zde i v režimu Program) a pak lze jít do „velkého menu“ a setupu, kde se nastavují základní parametry fotoaparátu. To rozdělení na Menu a Setup je tu trochu nepraktické, protože i to „menu menu“ má charakter setupu, tedy systémových nastavení. Nicméně, zde vidím jediný zádrhel dotykového ovládání, které se v menší míře projevuje i v jiných rovinách ovládání: displej přece jenom je menší než nějaký iPod, hlavně je úzký a údaje se na něm ne zrovna snadno listují. V menu to ovšem tolik nevadí, protože v praxi nebudeme mít potřebu do něho lézt.

K jakési „velké integraci“ došlo v oblasti, do níž se dostaneme přepnutím přepínače na horní stěně. Vše je tu jaksi pod jednou střechou: program, priorita clony / času i scénické režimy, jako je portrét, zvířátka atd. Najdeme zde známé scénické režimy, včetně nočních scén z ruky (série fotek, které se složí do jedné s omezeným šumem) a „svíčka“ - 1600 ISO na 3megovém snímku. Zajímavostí je „krátký film“ - fotíme a zároveň vzniká videozáznam, takže získáme jakési „muvíčko“ složené z fotografické série. Jsou zde i jakési filtry – světelné efekty, efekt „plakát“, samozřejmě rybí oko – kupodivu ale nikoli panorama – nejenže zde není dnes už běžně se vyskytující „švenkovací panorama“ které se automatický složí, když snímáme za pohybu přístroje, ale není tu ani asistenční panorama s vyznačeným překryvem sousedních snímků. Tato absence je poněkud překvapující, protože jinak se zde dopátráme všeho, co Ixusy obvykle nabízejí.

Jak se s ním fotí
Start i zpoždění jsou standardní, start za 1,2 sec, zpoždění s namáčknutím neměřitelné, bez namáčknutí rozumně rychlé, takže si lze troufnout i na živou fotografii. Na dotykovém displeji lze volit zaostřovací bod, nicméně není tu spoušť dotykem. Osobně si myslím, že je to funkce spíš k vzteku než k užitku a rozhodně mi tu nechybí. Zaostřovací bod lze v menu volit – jako „pevný rámeček“ anebo „inteligentní“ rámeček: v tom druhém případě volíme místo, kde má být ostřeno a rámeček se na displeji pohybuje, pokud hneme s aparátem, abychom ostřili pořád na to původní místo.
Kvalita obrazu
Objektiv je velmi dobrý. Soudkovou vadu nemá prakticky žádnou, ani vinětací netřeba se trápit (tmavnutí rohů) – kdo po vinětaci touží, může si zapnout scénický režim „hračka“, čímž je míněna „toy camera“..


Také barevné kontury na přechodech tmavých a světlých partií v okrajových oblastech obrazu jsou velmi kultivované – na ukázce je výřez 1:1 z levého horního rohu fotky.


Kresby jsem se nejdřív bál, protože malé CMOS snímače v kompaktech – i ty se zpětným osvitem – mívají v poslední době mizerné výsledky. Zde jsou výsledky do 800 ISO velmi rozumné. Však taky režim automatického ISO nabízí maximum právě hodnotu 800. Výš je to ovšem spíš nouzovka, ale zázraky se nedají čekat od dvanáctimegového čipu velikosti nehtu malíčku. Jediné, na co bych rád upozornil, je sklon k přepalům – je dobře si nastavit kompenzaci, no, -2/3 neudělá zle. Na ukázce šumu jsou hodnoty 400 a 800 nahoře, 1600 a 3200 ISO dole.

Automatický režim nemohu nic jiného než chválit. Nastavení bílé zvládá bezproblémově a zvládá analýzu scény velmi statečně. Nelze v něm však nastavovat kompenzaci, to je asi jediný limit, který stojí za zmínku.
Video zde obvykle nekomentuji, protože nejsem videista – zde se mu ale vyhnout nemohu, protože spoušť videa je virtuální, je to červený terčík na displeji. Jistě je zde nebezpečí, že ho omylem zmáčkneme, ale to u fyzických tlačítek hrozí také.

Shrnutí
V krásně stylizovaném, do krajnosti jednoduchém těle se skrývá špičková technika. Uživatele postiženého odporem k veškerému nastavování nezklame dokonalostí svého plně automatického režimu, koumavého uživatele překvapí, co všechno umí. Je to samozřejmě kompakt a na jeho výkon nelze klást požadavky nad rozumné hranice výkonu kompaktu. V každém případě se ale tento přístroj řadí ke špičce, která je v této kategorii na trhu. Cenově je v kategorii kompaktů spíše v horní části (sedm tisíc, červenec 2011), ale výkon ceně jistě odpovídá

Ukázky:
1 a 2 rozsah zoomu (optického), 11vysoké ISO, 12 simulace rybího oka.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12