Jako vejce vejci se tento objektiv podobá objektivu PC-E NIKKOR 24mm f/3.5D ED , který jsme tu recenzovali v únoru. I přesto stojí zato se na tento zajímavý objektiv blíže podívat.

Jde o takzvaný "shiftový" objektiv, což znamená , že ho lze posouvat nahoru/dolů doleva/doprava, případně ho vytáčet do stran. Tím se dosahuje zvláštních obrazových efektů. Je to objektiv špičkové řady L a tomu odpovídá i cena cca 31 tisíc (listopad 2008) - zdůrazním, že jde o objektiv s pevným ohniskem. Tato pevná ohniska jsou zpravidla určena prfesionální práci, jejich kresba bývá lepší než kresba kompaktů. Při použití na full frame těle je to značně širokoúhlý objektiv, při použití na APS-C zrcadlovce odpovídá 36 mm. Obrázky zde uvedené byly pořízeny přístrojem Canon EOS 5D.

Obrazovým výkonem odpovídá požadavkům na řadu L. Jeho soudková vada je zanedbatelná:

 


 

Co se týká kresby, ta je poněkud slabší při plné světelnosti F3.5, avšak už na F4.0 je velmi přijatelná a drží svoji kvalitu v plném rozsahu clon:

 


 

Ovšem nedá se čekat, že objektiv bude někdo používat jen jako obyčejný širokáč. Bude chtít využít jeho neobyčejných mechanických a s nimi spojených optických vlastností:

 


 

Takto se objektiv chová při vyklápění na jednu nebo druhou stranu v rozsahu 8,5 stupňů. Při vysouvání do stran pak vypadá takto:

 


 

Zde je nutno podotknout, že je i přetáčecí, takže obě operace lze dělat jak "na šířku", tak "na výšku", dokonce i do mezipoloh, teoreticky i současně.

Objektiv není vybaven autofokusem, je tedy nutno ostřit ručně. Cloní se z přístroje, to znamená, že přístroj nemá prstenec na ovládání clony. Na prstenci pro ostření je vyznačena číselná řada pro vzdálenost a na korpusu objektivu jsou vyznačena pásma hloubky ostrosti, přirozeně že při výchozí poloze, bez úpravy vyosení.

Objektiv simuluje tzv. kipování velkoplošných deskových přístrojů. Primárně ho lze použít k nápravě sbíhajících se svislic. V tomto ohledu ale má zkušenost vede ke skepsi. Stejných, ba lepších výsledků dosáhneme při úpravě obrázku v editoru. Zajímavější je způsob, jakým objektiv zpracovává prostor. Toto je výchozí situace, objektiv snímá bez vychýlení osy, je ostřeno na 3 m, clona F16.

 


 

Když posuneme objektiv stranově směrem dolů - což odpovídá druhé, tedy spodní sérii, dojde k zajímavému jevu: zvýrazní se perspektiva spodní části obrazu, ale napřímí se linie horní části obrazu.

 



Všimněte si, že se soška narovnala a velmi se zvýraznily kameny v popředí. Tohoto jevu se výhodně využije při krajinářské fotografii. Přitom ostrost i v rozích je uspokojivá. Jinak obraz vypadá při posunutí osy nahoru:

 

 


 

Dochází k opačnému jevu ve všem všudy, včetně toho, že se soška kácí víc než ve výchozím nastavení.

Obdobné varianty nabízíí vychýlení optické osy. První ukázka je opět s vychýlením dolů:

Když porovnáme rozsah záběru, pak rozsah je viditelně větší u vychýlení než u posunu:

 


 

Naprotitomu ostrost v rozích je při vychýlení podstatně menší než při posunutí optické osy. Poslední ukázka dokumentuje posun dolů kombinovaný s vychýlením vpravo - je vidět, že jsme žádnou velkou výhodu nezískali.

 


 

Naopak, vlevo už máme problém, to už není vinětace, to je zásah do obrazu.

Shrnutí:
Shiftových objektivů se používá při fotografování interiéru i architektury a také při focení krajiny. Každopádně je třeba hodně clonit, F16 je tak myslím minimum. Použití stativu je samozřejmost. Jde o profi zařízení y je evidentní, že ho Canon s Nikonem sdílí.

Jako vejce vejci se tento objektiv podobá objektivu PC-E NIKKOR 24mm f/3.5D ED , který jsme tu recenzovali v únoru. I přesto stojí zato se na tento zajímavý objektiv blíže podívat.

Jde o takzvaný "shiftový" objektiv, což znamená , že ho lze posouvat nahoru/dolů doleva/doprava, případně ho vytáčet do stran. Tím se dosahuje zvláštních obrazových efektů. Je to objektiv špičkové řady L a tomu odpovídá i cena cca 31 tisíc (listopad 2008) - zdůrazním, že jde o objektiv s pevným ohniskem. Tato pevná ohniska jsou zpravidla určena prfesionální práci, jejich kresba bývá lepší než kresba kompaktů. Při použití na full frame těle je to značně širokoúhlý objektiv, při použití na APS-C zrcadlovce odpovídá 36 mm. Obrázky zde uvedené byly pořízeny přístrojem Canon EOS 5D.

Obrazovým výkonem odpovídá požadavkům na řadu L. Jeho soudková vada je zanedbatelná:

 


 

Co se týká kresby, ta je poněkud slabší při plné světelnosti F3.5, avšak už na F4.0 je velmi přijatelná a drží svoji kvalitu v plném rozsahu clon:

 


 

Ovšem nedá se čekat, že objektiv bude někdo používat jen jako obyčejný širokáč. Bude chtít využít jeho neobyčejných mechanických a s nimi spojených optických vlastností:

 


 

Takto se objektiv chová při vyklápění na jednu nebo druhou stranu v rozsahu 8,5 stupňů. Při vysouvání do stran pak vypadá takto:

 


 

Zde je nutno podotknout, že je i přetáčecí, takže obě operace lze dělat jak "na šířku", tak "na výšku", dokonce i do mezipoloh, teoreticky i současně.

Objektiv není vybaven autofokusem, je tedy nutno ostřit ručně. Cloní se z přístroje, to znamená, že přístroj nemá prstenec na ovládání clony. Na prstenci pro ostření je vyznačena číselná řada pro vzdálenost a na korpusu objektivu jsou vyznačena pásma hloubky ostrosti, přirozeně že při výchozí poloze, bez úpravy vyosení.

Objektiv simuluje tzv. kipování velkoplošných deskových přístrojů. Primárně ho lze použít k nápravě sbíhajících se svislic. V tomto ohledu ale má zkušenost vede ke skepsi. Stejných, ba lepších výsledků dosáhneme při úpravě obrázku v editoru. Zajímavější je způsob, jakým objektiv zpracovává prostor. Toto je výchozí situace, objektiv snímá bez vychýlení osy, je ostřeno na 3 m, clona F16.

 


 

Když posuneme objektiv stranově směrem dolů - což odpovídá druhé, tedy spodní sérii, dojde k zajímavému jevu: zvýrazní se perspektiva spodní části obrazu, ale napřímí se linie horní části obrazu.

 



Všimněte si, že se soška narovnala a velmi se zvýraznily kameny v popředí. Tohoto jevu se výhodně využije při krajinářské fotografii. Přitom ostrost i v rozích je uspokojivá. Jinak obraz vypadá při posunutí osy nahoru:

 

 


 

Dochází k opačnému jevu ve všem všudy, včetně toho, že se soška kácí víc než ve výchozím nastavení.

Obdobné varianty nabízíí vychýlení optické osy. První ukázka je opět s vychýlením dolů:

Když porovnáme rozsah záběru, pak rozsah je viditelně větší u vychýlení než u posunu:

 


 

Naprotitomu ostrost v rozích je při vychýlení podstatně menší než při posunutí optické osy. Poslední ukázka dokumentuje posun dolů kombinovaný s vychýlením vpravo - je vidět, že jsme žádnou velkou výhodu nezískali.

 


 

Naopak, vlevo už máme problém, to už není vinětace, to je zásah do obrazu.

Shrnutí:
Shiftových objektivů se používá při fotografování interiéru i architektury a také při focení krajiny. Každopádně je třeba hodně clonit, F16 je tak myslím minimum. Použití stativu je samozřejmost. Jde o profi zařízení a je evidentní, že ho Canon s Nikonem sdílí.