Jednooká zrcadlovka s 18megovým CMOS snímačem a procesorem Digic 5, to je novinka v základní řadě zrcadlovek Canonu. Na tiskové konferenci zástupci Canonu uvedli, že model 600D zůstává ve výrobě i v prodeji a že 650D je mezičlánek mezi 600 D a 60D. Srovnání s šestistovkou se ale nabízí jaksi samo.

Rozlišení se udrželo na na rozumných 18 megapixelech. Nový model je vybaven procesorem Digic 5. To je rozdíl na první ani na poslední pohled nezbadatelný, avšak zásadně důležitý. Procesor známý i z modelů modelů S100 a G1 X. Též zvládá čtrnáctibitové zpracování obrazu jako Digic 4, podle informací výrobce je ale 6krát rychlejší a má mít o 75% méně šumu. Ke generování jednoho pixelu během demozaikovacího procesu zpracovává čtyřikrát víc obrazové informace. .Díky jemu bylo možno zvýšit frekvenci sériového focení na 5 fps. Video je Full HD 1920x1080 fps se sterozvukem s možností připojit externí mikrofon. Hybridní autofokus průběžně ostří a je schopen i sledování pohybujícího se objektu. Speciálně pro snímání videa je uzpůsoben objektiv 18-135/3.5-5.6 a pancake 40/2.8. Do oblasti patří i režim VideoSnap, kdy se snímají záběry dlouhé od dvou do osmi vteřin; ty pak lze rovnou v přístroji uspořádat za sebe. Tělo přístroje je z polykarbonátu a laminátu na ocelové kostře. Hledáček je zrcadlový s 95% krytím. Rozsah časů zůstal na 30 sec – 1/4000 sec. Nabízí citlivost 12800 ISO, v rozšířeném módu dvakrát tolik. Zlepšilo se ostření díky devítibodovému ostření, přičemž jde o křížové body, ostření je převzato z modelu 60D. Hybrid Autofocus umožňuje ostření i během videozáznamu a lze ho použít i v režimu Live View, tedy při snímání s kontrolou záběru na displeji. Propagovanou atrakcí je jednomegový dotykový displej, přičemž je to poprvé, kdy je displej zrcadlovky dotykový. O tom níže podrobněji.

V srpnu 2012 stojí 600D se setovým objektivem 18-55 IS II něco pod 18 tisíc, stejně vybavený 650D stojí 22 a půl tisíce, tedy skoro o 5 tisíc víc. Model EOS 60D jde za 26 a půl tisíce, tedy o 4 tisíce víc než 650D. Asi nebude mnoho váhavých mezi 650D a 60D, on ten 60D je přece jen vyšší třída se svým prizmatickým hledáčkem a... no, asi bych nenašel moc technických argumentů k podpoře teze, že je to o moc vyšší třída kromě toho pentagonálního hranolu, stavového displeje a pojistky kruhového voliče. Hlavně to líp vypadá, když máte dvoucifermého Canona... Pro info si jděte na moji recenzi z listopadu 2010.

Ale zpátky k té 600D a 650D. Tam opravdu je zásadní rozdíl v procesoru a dotykovém displeji. K tomu si ale řekneme oddílu o tom, jak se s přístrojem fotí.

Ovádání a menu
Základní rozvržení ovládacích prvů zůstalo při starém. Není tu stavový displej (low endy ho nikdy nemají), přístroj se zapíná páčkou pod kruhovým voličem režimů, ale přibyla pozice video. To dělá problémy, než si zvyknete, když v chvatu přístroj zapnete přehnanou silou a přeskočíte ON a jde s videu a divíte se, proč je zapnutý live view (náhled na LCD displeji). Před kruhovým voličem je tlačítko pro ISO, to bylo dřív taky. Kruhový volič je teď taky bohatší. Má samozřejmě volny M/ Av / Tv a P, zmizel ale A-DEP a rád bych poznal člověka, který za ním zapláče a položí na hrob kytičku (je to priorita hloubky ostrosti, napsal jsem o tom článek před čtyřmi lety v dubnu.
Zato přibyly „veselé obrázky“, tedy ikonky scénických režimů. Máme tu režim automatu, vypnutého blesku, kreativního automatu (s množností ovládat, „aby to nebolelo“, tedy kompenzovat expozici aniž bychom věděli, co to znamená) a pak ty veselé obrázk, portrét, krajina, makro, sport, noční portrét (de facto blesk do pomalého času) – to vše patří k canonní klasice. Novinky: noční scéna z ruky je kombinace čtyř snímků, top je velmi příjemná funkce. No a nakonec je tu HDR, skládání snímků s různou expozicí.

Na zadní stěně pod hranou vlevo od hledáčku jsou tlačítka pro menu a INFO, vpravo je Live View tlačítko, které funguje jako spoušť videa, jakmile páčkou zapneme režim snímání videa. Na kraji je pak dvojice tlačítek , hvězdička, což je blokace expozice v režimu program (drží to, co jsme naměřili, jinak P mění poměr clony a času podle aktuální situace) a volba AF bodu.

 


Kolem čtyřcestného voliče je nahoře tlačítko pro kompenzaci expozice, Q tlačítko, velmi užitečné, které fakticky nastaví na displej interaktivní stanový displej, dotykově ovladatelný, což je super. Pod čtyřcestným voličem, je tlačítko pro přehrávání a pro mazání. Na čtyřcestný volič je dedikována WB (nastavení bílé, nahoře), vpravo režim autofokusu, dole předvolby „picture style“ a vlevo „režim řízení“, tedy jednotlivé snímky, série, samospoušť, včetně „kontinuální“ samospouště, kdy si nastavíte, kolikrát má přístroj sám od sebe exponovat – bez stisknutí spouště. Nepřišel jsem hned na to, k čemu bych to použil, ale zajímavé to je.

Menu V paxi budeme používat nejčastěji Q, tedy Rychlé menu, kde najdeme vše potřebné a hlavně, lze parametry zadávat dotykem. To je bezesporu obrovská výhoda a v tomto ohledu je 650D inovační krok vpřed.

Tradiční menu je řešeno 4 oddíly fotomenu, 2 oddíly prohlížení, 4 oddíly setup a na konci je zadávání do Mého menu, uživatelského nastavení. V třetím oddíle fotomenu je dobře si nastavit horní limit pro automatické ISO a lze tu pracovat s potlačením šumu: kdo bude fotit v RAW, je dobře to povypínat a šum řešit při konverzi čili při vyvolávání. Tyto dvě položky přibyly oproti modelu 600D a je to bezpochyby užitečná inovace.

Jak se s ním fotí
Je to vyzrálý model, ovladatelný a velmi rychlý. Startuje v podstatě okamžitě a reakce spouště je naprosto dostatečná pro živou fotografii. V režimu single je odstup mezi obrázky 0,5 sec. Zkoumaný exemplář byl vybaven setovým objektivem 18-55 římská dvě, to je velmi dobrý kousek s vysoký poměrem cena / výkon a pro první fázi je velmi vhodný. Zastavme se tedy u některých zajímavých bodů. Přístroj je vybaven i vychytávkami softwarového typu, jako je „Twilight mode“, tedy focení z ruky, přičemž se skládají snímky z čtyřnásobné expozice, a hlavně HDR, skládání snímků s různou expozicí s cílem vyrovnat extrémní jasy a stíny. Přístroj má dnes už obvyklý režim Inteligent Auto a ve výbavě má i kreativní filtry. Při focení jsou vcelku skromné, věnoval jsem jim samostatný článek, nicméně už v přístroji lze vytvářet všelijaké vymyšlenosti typu „rybí oko“ a podobně.

K novinkám patří automatickém skládání HDR obrázků – exponuje tři snímky s různou hodnotou expozice a ty pak složí do jednoho výsledného snímku. Věnoval jsem této funkci samostatný článek , zde jen připomenu, že k nastavení úrovní expozice je dobré využívat dotykový displej, kde ťuknutím prstu zvolíme referenční místo – zpravidla nejsvětlejší místo v obraze. Jinak se totiž těžko trefujeme do rozpětí expozice, protože v tomto režimu přístroj funguje jako plný automat bez možnosti expoziční korekce. Dotykový displej je skutečným trumfem tohoto přístroje. Dlužno ovšem poznamenat, že za nižších světelných hladin je odezva expozice po dotyku prstem podstatně pomalejší než při klasickém focení, kdy přístroj ostří prostřednictvím modulu fázové detekce. Dotykový displej se povedl a navíc je třeba ocenit, že Canon odolal pokušení přesunout veškeré ovládání na dotykáč – dotykovost displeje lze dokonce i vypnout v menu.

Obrazová kvalita je vysoká. Barvy jsou přirozené, v měkkém světle možná až málo agresivní. Velmi dobře reaguje na změny barevné teploty, takže o WB se nemusíme příliš starat, posuny jsou minimální. Byl jsem zvědav na vysoké ISO. Procesor Digic 5 by měl šum eliminovat výrazně lépe než předchůdce. Porovnáním snímků z 600D a 650D jsem však žádné zásadní rozdíly neshledal. Znamená to, že více méně do 1600 ISO si nemusíme s šumem dělat starosti. Já si s ním nedělám starosti vůbec, záleží ale na individuálním přístupu k věci, jsou lidé citliví na jakýkoli šumíček kdekoli v obraze. Každopádně v oblasti šumu se přístroj chová výborně s tou poznámkou,že ISO 6400 je opravdu nejvyšší použitelný limit, ale to se týká obecně i více prestižních fotoaparátů.

Shrnutí
Canon EOS 650D je důstojný pokračovatel úspěšné řady digitálních zrcadlovek, určených převážně pro širokou fotografickou veřejnost. Za přístupnou cenu získáme přístroj schopný výkonů na vysoké úrovni. Snadno ovladatelný, v široké míře přizpůsobitelný individuálním potřebám. Hlavní novinkou je dotykový displej, kdy dotykem lze pracovat s nastavením přístroje, prohlížet obrázky i v režimu „multitouch“ - prsty lze snímky zvětšovat, a lze i exponovat. Je zde posíleno video, má svoji polohu vypínače, dedikovanou poušť a ve videorežimu funguje průběžný autofokus. Závěrem třeba připomenout otázku ceny. Model 600D zůstává dál ve výrobě a prodeji, 650D se od něho liší hlavně dotykovým displejem a vylepšeným videem. Je ale skoro o pět tisíc dražší. Zvážit, zda to stojí za to není úkolem recenzenta, je to čistě otázka priorit každého zájemce.

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12



Chcete znát názor prodejce, zhlédnout krátkou video-prezentaci prodejního balení, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky z digitálního fotoaparátu Canon EOS 650D?