Vracím se k pěti snímcích zaslaných do naší soutěže. Tentokrát se zamýšlím nad některými zde použitými technikami.
Dlouhý čas k vyjádření pohybu, to je prostředek, který se už mnohokrát osvědčil a má své trvalé opodstatnění. To je základ snímku Zuzany Vitvarové Uzlík pro štěstí.

 


Podtitulek je Dvě Barborky z jednoho báječného odpoledně. Můžeme se domýšlet, že šlo o akci uspořádanou pro postižené, nejspíš závody. Vznikla fotka, která má velký obsahový náboj. Vyvolává zájem a přitom není pesimistická, naopak, je plná pozitivní energie. Ano, snímek opravdu nevznikl náhodou. Zuzka Vitvarová je zkušený autor, s technikou pohybové neostrosti ráda pracuje.

Specifickou techniku použila pro svoji fotografii i Eva Machová. Osmisetina jí stačila k zachycení prudkého pohybu – jde tedy o opačný přístup, než v předchozím případě. Došlo i k úpravě snímku v editoru.

 


Jde zřejmě o techniku bleach bypass, kterou jsem tu nedávno popisoval.

Na tento bleach bypass jsou různé více méně složité postupy, ovšem existují i filtry a pluginy, které dokáží k výsledku dojít doslova bleskurychle. Výsledek je vždy trochu pochmurný – a nejsem si jistý, zda se zrovna bleach bypass k námětu hodí. Čistá klidná fotografie je snímek Kde jsi od Jaroslava Kvapila. Vše je tu čisté, jasné, čitelné. Pořízeno ohniskem s ekvivalentem 100 mm, třistadvacetinou na F 4.5. Prostá lidská situace... přehledně zaznamenaná. Kamenná stěna jako by byla plátno, na kterém je příběh zaznamenán.

 


Úplně jinou techniku použil pro své snímky Martin Šmehýl. I on je zkušený autor, člen fotoklubu Obzor v Žilině. Údaje EXIF se „ztratily v překladu“, nicméně je zřejmé, že v obou případech je použito velmi krátké ohnisko.

Autor svoji fotku komentuje:

„Fotograf moze pri potulkach mestom narazit na roznych ludi. tito dvaja mali uplne ine starosti, a tak im vobec neprekazalo, ze som si ich pri tom niekolkokrat zvecnil (neskor mali z fotiek velku radost)."

 


I to je příběh – zřejmě jde o výletní místo, nejspíš někde v Rusku. Dvojice tvoří markant, pozadí dokresluje situaci. Také následující fotka je pořízena širokoúhlým objektivem.

 


Autorův komentář:
„Pri potulkach mestom som narazil na skupinku mladikov. drzo som si cupol do ich cesty a oni na mna spontanne spravili waaa :) „
Autorova zkušenost se zde projevuje mimo jiné i tím, že šel s těžištěm dolů – fotky ultraširokoúhlým objektivem z výše očí obvykl vedou k tomu, že lidi mají moc velké hlavy a groteskně malá tělíčka. Tady je to perfektní, fotka má výtečnou dynamiku a prostor. Širokoúhlý objektiv je skvělý pomocník, ale musíte být opravdu hodně blízko. V podstatě na dosah ruky, doslova... a v obou těchto případech je podmínka splněna.