Při editaci rozlišujeme zásahy celoplošné a úpravy aplikované na vymezené oblasti fotografie. Dnes se budeme zabývat výběry a vychytávkami kolem nich.

Opáčko
Pokročilí editátoři fotek samozřejmě tuto kapitolu přeskočí. Výběr děláme pomocí nástrojů výběru. Ty jsou v podstatě trojího druhu: pravidelné (pravoúhlé nebo elipsa), nepravidelné (laso, polygonové laso) a volné (kouzelná hůlka a její klony). K výběru lze přidávat a také z nich lze ubírat, dále nastavujeme míru prolnutí: výběr může mít hodnoty od nuly (=žádné prolnutí) až po maximální, podle technických parametrů editoru, v Photo Studiu Zoneru je to 200 bodů. Zde narazíme na první problém. Výběr je zobrazen přerušovanou čárou a my z něho nepoznáme míru prolnutí. Zde dole jsou tři ukázky: vlevo jsou nad sebou tři výběry, vypadají stejně. Když je ale zvýrazníme maskou, zobrazí se nám i to prolnutí, buď tak, jak je to na prostředním obrázku, anebo výraznou jenom maskou, jak vidno vpravo.

A co je nejdůležitější, my můžeme spojovat výběry s různým stupněm prolnutí, jak je to vidět na ukázce zde vpravo. To ale už není žádná maska, to jsem do výběru nástrojem kbelíček nalil červenou barvu se stupněm tolerance 255 (= vyplň vše), aby okraje výběru byly dobře vidět.

Pokud by z toho někdo byl tumpachový, nedivil bych se tomu, proto si to ukažme na příkladu:

Vám se ještě nikdy neoblékali samurajové v kuchyni? Jistě to stojí za vyfocení. Zkusme z téhle docela obyčejné fotky udělat "tajemný portrét. Utopím celé pozadí do černé a nechám jenom bojovníka. Jeho profil dám do výběru s nulovým prolnutím, kdežto hlavu a ramena s maximálním prolnutím 200 bodů. To vše v jednom výběru. Jakmile je výběr hotov, provedu inverzi, tedy obrátím výběr naruby a to co bylo vybráno je mimo výběr. No a zde je výsledek:

Na obrázku je jasně vidět, že černá se dostala až k profilu bojovníka, s nulovým prolnutím jsem si pohrál i s brýlemi. Kdežto temeno, zátylí a ramena ubíhají do černé pozvolna. To je trik výběru s různým prolnutím.

Konec opáčka
To tedy je vcelku jednoduché. Na co se ale zapomíná je možnost úpravy výběru, kterou umí poslední verze Zoneru a samozřejmě Photoshop (a další editory, abych nebyl diskriminant). Podívejme se na další ukázku - dejme tomu, že bych chtěl ztmavit nebe za ledňáčkem držícím v zobáku rybku (pozor, jde o výřez většího obrázku). Je to jednoduchý výběr - kouzelnou hůlkou klepnu na modrou plochu a do výběru dostanu vše co je modré:

Vybrané nebe ztmavím - třeba posunutím jezdce pro černý bod ve funkci úrovně a nebe ztmavne. Jenže kolem ptáčka se mi objeví nemilá bílá linka. Je to proto, že kontury nejsou nikdy přesné, je kolem nich jakási neurčitá bariéra. Zkrátka, to nepříjemné vypadá takto:

Proto mají lepší editory funkci upravit výběr. Touto funkcí mohu rozšířit či zúžit výběr, vyhladit jeho okraje a nastavit prolnutí. Ale pozor - toto je jednorázová akce, tedy nelze na půlku výběru tímto nástrojem nastavit dejme tomu nulu a na druhou půlku stovku bodů.

Když tedy rozšíříme výběr a nastavíme prolnutí, jako zde stačilo opravdu jen maličko, zbavíme se té protivné "země nikoho" a dostaneme se k jádru ledňáčka blíž. Úprava výběru je velmi užitečný nástroj a zasloužil by klávesovou zkratku. V Photoshopu ji má částečně, změnu prolnutí nastavíme Shift + F6, nicméně jak v Photoshopu, tak v Zoneru lze nastavit vlastní klávesové zkratky. Ale o tom někdy jindy. Závěrem se podívejte na ledňáčka bez kontury...