Fotosoutěž Digineffu má čtyři kola a včera o půlnoci skončilo to první. Téma bylo široké – S tebou mě baví svět, následuje Rozmarné léto. Kdo zvítězil v prvním kole?

Celkem bylo hodnoceno 492 fotografií. Hodnocení je průběžné, hodnotí porota ve složení Ondřej Neff, Vít Mádr, Karel Pobříslo, Karel Rodinger a Boris Stojanov, spolupracovníci serveru Digineff.cz a lektoři Ateliéru praktické fotografie. Úroveň byla vysoká, a troufnu si tvrdit, že žádná hloupá a nekultivovaná fotografie neprošla sítem předběžného výběru. Nemá smysl bádat nad tím, jestli je fotka na 123. místě lepší než fotka na 115. místě. Fotografie není sport, není tu nic, co by se dalo měřit stopkami nebo metrem. Mám radost ze všech. Nicméně soutěž je soutěž, chceme znát vítěze. Kritériem bylo několik faktorů. Především sounáležitost se zadáním. Z fotky by měla čišet radost, tedy sdílená radost, s někým, s kým mě ten svět baví.

Samozřejmě že se k tématu lze dostat vcelku jednoduše. Moje dítě mě baví a je do značné míry náplní mého světa, a není divu, že dětských a vůbec i rodinných fotek bylo zadáno mnoho. Proto další kritérium jsou specifické fotografické prostředky výrazu. Kromě tématu tam musí být něco navíc, přidaná hodnota, vtip, neotřelý pohled, je dobře ukázat něco nového.

Nakonec doznání porotce, respektive předsedy poroty. I při výběru vlastích fotek se řídím zásadou „co si pamatuju“. Něco ve mně ví, že jsem „to“ nafotil a pak si „to“ pamatuju. Foťte někde týden, deset dní a po návratu si budete pamatovat pět, deset fotek. Vsadím se, že budou patřit k těm lepším. A víc k tomu říct nedokážu.

První místo
Svůj snímek nazval Libor Klimek „Ulicí“. Je to novinka v sérii, nepatří ke stálicím na prvních místech. Vyniká bezprostřední dynamikou, svěžestí, dokonce je do jisté míry agresivní. Světelná atmosféra je hodně post-procesovaná a pixelpichové najdou vady na dvojitých konturách a podobných nepřístojnostech. Fotka ale vybuzuje dobrou náladu. S takovou mě baví svět.

 


Soutěž

Druhé místo
Od téhož autora je fotografie Standy Navrátila Hrátky v betonové džungli. Už jsem tu o ní psal, ostatně jako o fotografiích na dalších pozicích. Tohle je stálice, ta se držela na předních pozicích od chvíle, kdy ji autor zadal a získala ocenění i jinde. Základem působivosti zde je situační kontrast, hra matky s dětem uprostřed naprosto odlidštěného betonového prostředí - bez ohledu na to, co to ve skutečnosti je.

 


Soutěž

Třetí místo

O fotce Money, money, money od téhož autora Standy Navrátila jsem tu už také psal. Je ztřeštěná, je bláznivá. Samozřejmě vymyšlená a dokonce naaranžovaná. Vidím v ní také kontrast a možná i výsměch světu zahloubaného do peněžních automatů a trapné prvoplánové reklamy , do něhož vpadne cvok a skáče po rukou. Chvála jemu, cvokovi, s takovými nás baví svět.

 

 


Soutěž

Čtvrté místo
Bylo by nedobré, kdybychom neohodnotili rodinnou fotografii. Bylo to přece jen padesát procent zaslaných příspěvků! Mimořádně zdařilá je jistě i fotografie Václava Kříže Na pouti , je jednoduchá, sdělná, milá, v podstatě věci jdoucí. A taková má fotka být.

 

 


Soutěž

Páté místo
Uzlík pro štěstí, to je snímek Zuzky Vitvarové. Čistě fotografický postup, naprosto nikoli nový, naprosto nikoli poplatný Photoshopu. Fotka je jednoduchá, sdělná, nese silné poselství. Vypovídá o tom, že „bavení“ má i rozměry, o kterých se nám nezdá. Vidět jinak? Ano, vidět jinak, takto běžně nevidíme.

 


Soutěž

Závěrem dodejme poslední důležitou věc.
Soutěž Vidět jinak je celoroční, má čtyři kola, toto je první, následuje Rozmarné léto, budou dvě další. Na závěr se budou vyhlašovat vítězové celé soutěže- ale nebude to mechanický výpočet, nějaké vyhodnocení pořadí jednotlivých kol. Fotografie je živé maso... a neplatí na ni tabulky, průměry a výpočty.
Jen dobré světlo a dobré oko. Fotografa a dáli bůh i porotce.