Jaké že je to zvláštní označení? Známe Canon 70D a Canon 80D, co je tedy Canon 77D? No, je to něco jako Canon 800D… Nechme ale žertování a podívejme se na tento zajímavý přístroj zblízka.

Jaký je a komu je určen
Dvojciferná řada EOS náleží ke střední třídě zrcadlovek APS-C a nejinak je tomu zde. V kompozitovém neutěsněném těle je ukryt snímač velikosti 22,3 x 14,9 mm vybavený systémem DualPixel Autofocus podpořený procesorem Digic 7, prodlužovací faktor ohniska objektivu je tedy 1,6x. Čip má 24 Mpx, tudíž jeho obrázky JPEG a RAW mají rovných 6000 na 4000 obrazových bodů. Citlivost v základním nastavení má rozpětí 100 – 25600 rozšiřitelnou na 51200, rozpětí časů je od 30 vteřin do 1/4000, sériové focení dosahuje frekvence 6 fps. Autofokus má na čipu 45 zaostřovacích bodů s funkcí analýzy fázového posunu. Bajonet pro objektivy je typu EF-S. Znamená to, že je schopen spolupracovat s optikou pro plnoformátové přístroje (EF bajonet), a také s objektivy označované S, jež jsou určeny výhradně pro APS-C a na přístroje FF nejdou nasadit. Displej je třípalcový, vyklápěcí a přetáčecí – dotykový, hledáček je zrcadlový s 95% pokrytím obrazu. Video ve formátech MPEG-4 nebo H.264 má nejvyšší kvalitu HD 1920/60 oken za vteřinu. Obraz videa je zklidňován pětiosou elektronickou stabilizací. Videisté ocení vestavěný stereomikrofon a hlavně vstup pro externí mikrofon, vstup pro sluchátka zde není. Výstupy jsou HDMI a USB, jakož i Wi-Fi a Bluetooth. Přístroj živí baterka LP-E17 s podivuhodnou kapacitou 600 fotek na jedno nabití. Tělo váží 540 g a měří 131 x 100 x 76 mm, v základním setu se přístroj dodává s objektivem 18-55 IS STM; ta zkratka STM napovídá, že ostření spolupracuje s fotodiodami . To vše jsou pěkné parametry pro zrcadlovku v ceně 24 tisíc, tím spíš, když už na první pohled přesahuje běžný amatérský standard: na horní stěně má stavový displej, má tlačítko AF-ON (lze oddělit spoušť od ostření a přejít na rear focusing, tedy „ostření na palec“ a kromě předního rolleru je zde kolečko s funkcí zadního rolleru – kroužek kolem čtyřcestného voliče.



Abychom odpověděli na otázku komu že je určen je třeba se podívat na modely jaksi okolo – on je, jak jsem už zkraje naznačil, na průsečíku. Asistovat nám bude Strýček Skrblík. Dvacetimegová 70D stojí 22 tisíc, vyšší model 80D stojí po cashback 27500. Model 800D je za 22500 a tato 77D vás přijde na 24 tisíc. Otázka tedy zní, zdali – ve srovnání s vůbec nejbližší příbuznou – 800D vám bude těch několik funkcí navíc stát za patnáct stovek. To ale jsou – stavový displej na horní stěně, tlačítko AF-ON a hlavně druhý roller na zadní stěně. Kdo fotí hodně a záleží mu na maximálně snadném ovládání tyto přednosti ocení a rád si těch patnáct stovek připlatí. Pokud jde o 80D, tam je dokonce starší procesor Digic6, ale má hranolový hledáček, 7 oken za vteřinu a 1/8000 sec nejvyšší rychlost závěrky. Za tři a půl tisíce navíc. Tady ta volba asi nebude jednoznačná.

Kdybych se měl vyjádřit konkrétně k tomuto modelu: je to relativně velmi malá, lehká a plně vybavená zrcadlovka. Vychází vstříc poučenému fotografovi, který dokáže využít jejích vlastností, nicméně nezamotá hlavu ani naprostému začátečníkovi. Je to kvalitní přístroj za rozumnou cenu, tak nějak bych ji charakterizoval.

Ovládání a menu
Začneme shora zleva, tam je kruhový volič s režimy PASM (program, priorita clony a času a plně ruční nastavení expozice), dále pak automat, čímž se dostáváme do sféry amatérské ve smyslu nikoli expertní. Je zde řada možností, jak ovlivnit výsledek, aniž bychom se starali o to, jak se to stane, že je… dejme tomu rozostřené pozadí. Máme tu tedy volby automat s vypnutým bleskem, CA – kreativní automatický režim s předvolbami, ty se názorně ukáží na displeji, následují scénické režimy až po kreativní filtry. Nejsou tu pozice pro uživatelské nastavení – nepředpokládá se, že by majitel tohoto přístroje cítil potřebu něco takového využívat. Prostě to nastavíte, na displeji vám názorně ukáží, co to udělá – a fotíte.

Pod tímto kruhovým voličem je páčka vypínače. Ta má polohu vypnuto – foto a video. Snadno se stane, že přehmátnete a nastavíte místo fota video. Ono se moc nemůže stát, že byste si toho nevšimli, protože ve videu se sklopí zrcátko, v hledáčku máte tmu a obraz je na displeji. Pokazit nemžete nic, zdržet vás to může.
Na druhé straně od hledáčku je vpředu spoušť, poté roller a stavový displej doprovázený třemi tlačítky. To vlevo slouží k volbě ostření, tedy k volbě, zdali má jít o jeden AF bod, o sdružené body, o rozšířenou fónu nebo o automatické ostření z plné nabídky 45 AF bodů. Vedle je ISO a osvětlení stavového displeje.



Na zadní stěně pod hranou vlevo od hledáčku jsou tlačítka pro menu a INFO. Slouží především k nastavení různého zobrazení fotky na displeji (s EXIF informacemi, přepaly, histogram atd.), vpravo od hledáčku je tlačítko pro živý náhled (focení „na displej“ se sklopeným zrcátkem), pod hranou je pak ono AF-ON tlačítko, hvězdička (definovatelné tlačítko) a pak zase tlačítko na výběr bodů. Chová se poněkud jinak než přední tlačítko, nicméně obě poslouží i k tomu, že si v hledáčku zobrazíme zaostřovací bod respektive zóny sdružených bodů a čtyřcestným voličem je můžeme v určitém rozsahu přesouvat.
Vpravo od displeje je Q tlačítko pro Rychlé menu, nastavení W-Fi, přehrávání a níže pak je čtyřcestný volič s rollerem. Jsou na něj nadefinovány funkce: nahoru je to vyvážení bílé, vpravo autofokus ve smyslu jednorázové zaostření – automatická volba (automatika zaostří jednorázově, ale když se objekt pohne, přeostří) a průběžné ostření. Dole jsou Picture styles – neutrální, živé barvy, černobílé atd., vlevo pak je volba snímání jednotlivé obrázky – rychlá série, pomalá série a samospoušť s různým nastavením. Pak už je jen koš a Lock – uzávěr proti nežádoucímu posunu.



Menu má čtyři oddíly plus oddíl pro sestavení vlastní nabídky.
Fotomenu má pět obrazovek - zde upozorním na Automatickou optimalizaci jasu na obr.2. Ta koliduje s Prioritou vysokých jasů, ta se nastavuje v setupu na C.Fn II. Když je Priorita, nelze nastavit optimalizaci. Nejlíp je nechat to všechno vypnuté… No obr.3 se můžeme šťourat v barevnost v oddílu Posun WB, moc nedoporučuji.
V oddílu Prohlížení lze dole na obr.1 aplikovat kreativní filtry na již pořízené obrázky – to je celkem šikovné vzhledem ke komunikaci přes Wi-Fi. Není tu ale vyvolání RAW, to je, myslím, zbytečný nedostatek, čistě softwarová záležitost.
Setup má pět obrazovek, hned na obr.1 je možno vybrat složku a hlavně – nastavit novou složku na kartě, to je velmi užitečné. Na obr. 2 lze nastavit zobrazení vodováhy v hledáčku, na obr.3 volíme citlivost dotyku dotykového displeje. Na obr. 4 se dostaneme k nastavení Uživatelských funkcí, tradiční canonské C.Fn. Na Fn 2 nastavíme rozšíření ISO, na Fn 4 je ona Priorita vysokých jasů, trochu snížíme nebezpečí přepalů. Na Fn 9 nastavíme Podsvětlení hledáčku, má to vliv na to, za jakých okolností je vidět zaostřovací bod. Důležitá je Fn 14, zde lze definovat, jak se má chovat spoušť, tlačítko AF-ON, hvězdička a tlačítko SET uprostřed čtyřcestného voliče. Zde se tedy nastaví ono zmíněné „ostření na palec“, kdy ostříte stiskem palce tlačítka AF-ON (nebo hvězdičku, lze nastavit) a spoušť je od ostření oddělena.
Čtvrtá položka je označena ikonkou panáka a foťáku. Zde se nastaví Obrazovka snímání a Zobrazení menu. Defaultně je to v poloze S pokyny:



Dá se toho zbavit přenastavením na Standardní, nicméně podobné pokyny se vyskytují v komunikaci s uživatelem na mnoha místech.

Jak se s ním fotí
Přístroj působí hodně plastovým dojmem a také zvuk jeho mechaniky není zrovna lahodný, ovšem to je dáno cenovým zařazením. Tam kde ho držíme je přístroj krytý příjemně zvrásněnou gumou, takže neklouže. Úchop je mohutný, uvolňuje vcelku minimální prostor prstům, nemůže se ale stát, aby vám aparát vypadl z ruky - za ten úchop ho můžete nosit jako kufřík za ucho.

Patří k tradici DSLR EOS, že vše co při práci potřebujete je ovladatelné pravou rukou. Často pracujeme s ISO – tlačítko je snadno nahmatatelné nahoře u rolleru, a na dosah palce máme zadní roller ovládající korekci expozice. Od oka musíme aparát dát jen když nastavujeme sériové focení anebo režim autofokusu. Stavový displej je velmi příjemný, na první pohled vidíme hlavní parametry expozice. V hledáčku si můžeme zobrazit vodováhu, ale ta je mrňavá pod hranicí praktické použitelnosti. V menu lze nastavit i zobrazení přepalů – moc použitelné to není, najdseme to pod položkou mihotání, takto přeložili anglické označení přepalu clipping. V hledáčku standardně uvidíme základní údaje, tedy clonu, čas, korekci a citlivost – a samozřejmě kontrolku zaostření.

Díky manipulovatelnému displeji a jeho 100% pokrytí obrazu a rychlému ostření asi budeme často používat i LiveView, tedy focení na přímý náhled.
Obvykle je tento přístroj dodáván s objektivem 18-55 IS STM. V sadě s tímto základním objektivem vychází přístroj cenově na 26500, kdežto s objektivem 18-135 na 34500 Kč. Jednoznačně příznivější je ta první varianta, tu bych časem doplnil o skutečný širokáč třídy 10-20 mm a teleobjektiv 70-200 a byla by sada ucelená. Ten 18-135 má sice zdánlivě příjemné rozpětí, ale je vykoupené měkčí kresbou. V tom je ta ošidnost: kouzlo zrcadlovek je ve výměnné optice… a pak lidi jdou a koupí si širokorozsahový zoom, aby nemuseli vyměňovat objektivy. Moc rozumné mi to nepřipadá.

Bez ohledu na použitou optiku má tento přístroj velmi slušný dynamický rozsah, tedy schopnost kresby v jasech i stínech. Lze to navýšit ještě nastavením optimalizace jasu anebo zvýraznění tónu, jak na to upozorňuji výše, ale v praxi to efekt velký nemá (řečeno kulantně – natvrdo, nemá to žádný praktický efekt). Staří praktici radí navýšit ISO na 400, že pak je dynamický rozsah ještě větší, nicméně zkušební snímky to neprokázaly. Na ukázce je srovnání standardní fotky, s maximem optimalizacxe jasu a s prioritoou jasu - žlutá zvýrazňuje přepaly, zelená jsou přepaly v zeleném kanálu. Rozdíly jsou minimální, pokud vůbec nějaké.



Zvládání šumu při vysokém ISO je standardní, tedy do 3200 je to v podstatě v pořádku. Ošidnost je v tom, že nelze nastavit ISO po obvyklých třetinách, z 3200 tedy skočíme na 6400 a to už je hodně. Ty ještě vyšší hodnoty jsou prakticky nepoužitelné, je tedy rozumné se držet maxima 3200 ISO.



Ke kladům přístroje bezesporu patří rychlost ostření, zvláště pak v živém náhledu s použitím dotyku (lze nastavit citlivost dotyku). Velmi dobře se hodí k živé fotografii reportážního typu – je lehký, snadno ovladatelný, svižný. Při statické fotografii (krajina, architektura) je třeba počítat s malým ořezáním při pohledu do hledáčku – samozřejmě živý náhled podává 100% obrazové plochy.

Shrnutí:
Canon EOS 77D je příjemné doplnění nabídky zrcadlovek Canon.O cenových rozdílech a tudíž poměru cena / výkon je zmínka hned v úvodu. Umí toho jen o málo méně než 80D za hodně méně peněz, to bude, myslím , dosti silný argument. V kombinaci se setovým objektivem 18-55 IS STM to bude výteční společník a základ pro budování DSLR systému.

Ukázky:

1 až 6 rozsah zoomu 18-135, 9 a 10 světelné rozdíly, 17 až 20 vysoké ISO

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18
19 20


Chcete znát názor prodejce, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky fotoaparátu Canon 77D?