Po pěti letech přišel Canon s inovovaným modelem své APS-C zrcadlovky, určené především k akčnímu fotografování. Narodila se nadupaná mašina, bez chytračení a šetření tím či oním – je tu prakticky všechno, co současná technika umí.

Nový model lezl z Canonu jak z chlupaté deky, čekal se už loni a nakonec s ním přišli na Photokinu. Už původní 7D vyvolal rozruch, tehdy se čekalo, že to bude full frame (logicky – protože 5D FF je). Touto bludu jsme letos nepodlehli a proto jsme čekali, že Canon do přístroje nacpe the best of. K čemuž vskutku došlo.

Jaký je a komu je určen
Dá se říci, že je to profi přístroj s maximem konfigurovatelnosti – doprovodný PDF manuál má 550 stran! Nicméně je vlídný i k naprostému začátečníkovi, takže tomu stačí zapnout AUTO+ a nemusí se o nic starat – má dokonalý, rychlý, perfektně analyzující a fotografující přístroj.


Je to 20megová zrcadlovka v hořčíkovém těle s formátem CMOS APS-C (22.4 x 15 mm, prodlužovací faktor 1,6x), duálním procesorem Digic 6. V základním módu má citlivost 100 až 16000 ISO, rozšiřitelné je to do 51200. Snímky v RAW a JPEG (lepší a dobré) ukládá na karty CF a SD. Autofokus má 65 křížových bodů a ve svém středu dvojitě křížový (záleží na použití konkrétního objektivu, zdali budou v chodu všechny AF body), v režimu přímého náhledu jsou v činnosti fotodiody pro fázovou detekci rovnou na čipu, to je výhodné při live view a hlavně při snímání videa. LCD je Clear View II TFT s milionem bodů. Hledáček je optický, hranolový, se 100% pokrytím obrazu, matnice je kryta průhlednou LCD, která je schopna zprostředkovat množství informací, včetně vodováhy a vodicích mřížek. Rozsah závěrky je od 30 sec do 1/8000. Přístroj je vybaven bleskem – neklamná to známka, že je určen i laikům, protože čisté profi ho nemají. Synchro je při 1/250 a umí řídit externí blesky. Sériové focení je až 10 fps, v menu lze nastavit i pomalejší. Video je full HD v MOV, MP4, IPB, Light IPB a ALL-I, se stereozvukem. Výstup je USM 3.0 a mini-HDMI, lze připojit mikrofon, sluchátka i dálkové ovládání. Má vestavěnou GPS. Napájí se starou známou NP-E6N s kapacitou 670 ftek dle CIPA. přístroj váží 910 g a měří 149x112x78.

Už z toho plyne, že jde o náročný přístroj. Opakuji, je přívětivý i pro laika a neřekl bych, že je ho pro něho škoda – obstará laikovi technicky perfektní obrázky. Plně ho využije ten, kdo potřebuje snímat rychlé děje – to především. Rychlost při zachování vrcholné kvality za rozumně vysokou cenu, to je hlavní devíza tohoto přístroje.

Ovládání a menu
Na první pohled je zaměnitelný s full frame 5D Mk III, má i velmi podobné rozložení ovládacích prvků a celkový pocit z něho je příbuzný. Zapíná se páčkou pod kruhovým voličem na levé straně horní stěny. Na kruhovém voliči (má zámek proti nechtěnému posunu) najdeme režimy P, Tv,Av a M (program, priorita času a clony a manuál, béčko pro dlouhé časy a tři pozice pro uživatelské nastavení. Napravo je stavový displej a nad ním tři tlačítka, každé s dvojí funkcí, ovladatelnou předním a zadním rollerem: volba předvolby bílé/režim měření (toho si dnes už netřeba všímat, automatická WB funguje skvěle a ve většině případů vystačíme s celoplošným měřením expozice), pak je drive/AF, tedy režim snímání jednotlivé obrázky, série a samospoušť a režim autofokusu singl (jednotlivé) a servo (průběžné) a třetí ovládá korekci síly blesku a nastavení ISO. Kousek dál je vypínač pro žárovku stavového displeje.


Vpředu na gripu je spoušť a M-Fn tlačítko, kterým se mění režim autofokusu a při použití vestavěného blesku jím lze zablokovat expozici pro vybranou část snímku. Toto M-Fn tlačítko známe i z jiných modelů, ale zde je nyní doplněno na zadní stěně. Hned se k němu dostanu, dodám ještě, že ovládání Canonů obecně je výborně řešené už proto, že většinu úkonů lze provést poslepu jednou rukou, bez odložení přístroje od oka.
Zadní stěna je řešená taky klasicky.


Nahoře pod hranou je menu a info tlačítko, vlevo od displeje pak je tlačítko kreativního focení, což znamená volbu Picture style (to jsou v podstatě filtry, podstatný je filtr Krajina, který dodá snímku živosti a teplejších tónů), dále je tu násobná expozice a hlavně HDR, tedy složení výsledného snímku z více expozic. Pod tím je RATE tlačítko pro označení fotek – jím se dají přidat hvězdičky a ty pak jsou vidět i v manažerech souborů, umí to číst i náš Zoner. Pod tím je tlačítko pro zvětšování obrázku při prohlížení, tlačítko pro prohlížení a koš.

Na druhé straně je shora tlačítko pro aktivaci živého náhledu a u něho je páčka, která přepíná mezi foto a videorežimem. Další tři tlačítka slouží pro aktivaci autofokusu, hvězdička blokuje expozici a třetí tlačítko aktivuje volbu režimu AF. Tlačítka AF-ON a hvězdička lze předefinovat a sem lze umístit stření oddělené od spouště, tzv. rear focuc, psal jsem o něm zde. O něco níže je joystick pro volbu ostřicího bodu i pro pohyb v menu a u něho je nově páčka, kterou též lze volit A režim. Je to vítaná inovace, ten M-Fn se nepříjemně nahmatává a páčka je mnohem praktičtější řešení. Pod tím je Q-menu, tedy rychlé menu a nezbývá než se zmínit o zadním plochém rolleru s tlačítkem SET uprostřed. Lze ho zamknout přes LOCK.

Na přední stěně je důležité tlačítko pro aktivaci blesku a tlačítko pro náhled clony – tohle zařízení mi bylo k smíchu už při analogu, je totálně k ničemu a je dobře, že se to dá přeprogramovat, lze například přiřadit volbu zapnout / vypnout RAW.

Menu má šest oddílů, fotomenu, Af menu, prohlížení, setup, uživatelské (Fn-menu) a hvězdičkové, tedy zákaznické. První co je třeba nastavit je vypnutí možnosti uvolnit závěrku bez karty (defalutně je to na ON). Na druhé kartě fotomenu je automatická optimalizace jasu, moc velký efekt to nemá. Na 3. kartě je nastavení odšumění, je nejlépe to nechat na defaultu, na středních hodnotách. Tady se taky dá nastavit HDR. Ke zvláštnostem patří položka Snímek bez mihotání – někdy dělají zářivky neplechu a tato funkce to zmírňuje. Ve fotomenu na kartě 5 se povoluje živý náhled a volí se metoda autofokusu. Ta je buď vyhledávání tváře, anebo Multi AF - to je výběr z více AF bodů anebo Single AF, tedy jeden bod.

O funkci AF se dá napsat román. Už původní 7D získal velké uznání za rychlost autofokusu a i po pěti letech jeho sláva nepovadla. Je ovšem fakt, že tato 7D Mk II má autofokus z modelu1DX včetně jeho iTR (Inteligent Tracking and Recognition) systému, který doplňuje 65bodový AF modul o rozpoznávání tváří a barev. Všechny AF body jsou křížové, to znamená, že jsou citlivé jak na svislé, tak vodorovné linie a centrální bod je dual.cros, tedy v podstatě hvězdička. Výrobce uvádí, že je schopen zaostřit při expoziční hodnotě -3EV pokud je clona 2,8. Zkoušel jsem to s nasazenou Sigmou 35/1,4 a ostřilo to při expozici 1/13 na F1.4 při 16000 ISO a když si vezmete kalkulačku a k ruce moji tabulku z článku o expozičních hodnotách, k té -3EV se dostanete. Což je vcelku kaskadérství, nicméně výkon ostření se ocení při použití méně světelných objektivů v kombinaci s extenderem. Pokud jsme na hodnotě F8.0, je třeba počítat s centrálním AF bodem a čtyřmi pomocnými kolem něho.

Jako všechno, i ostření je široce konfigurovatelné, přičemž konfigurace je velmi podobná jako na stávající 7D. Lze volit jeden AF bod, zmenšený bod, 1+4 pomocné, 1+8 pomocných, skupinu 9AF bodů, centrální nebo levou nebo pravou třetinu anebo celé stádo 65 AF bodů. Záleží na individuálních potřebách, já dávám přednost systému 1+4 – když centrální bod je na nějakém nekontrastním místě ve scéně, sousední body zaskočí a převezmou jeho roli. Rychlost a přesnost autofokusu je umocněna tím, že fázovou detekci analyzují dva procesory Digic 6.

O sledování objektu se už trochu přestalo mluvit, protože spolehlivá metoda to není. Je ovšem obsažena i zde a drobátko zakuklena v menu, oddíl AF, 4. obrazovka, předposlední položka Výchozí bod AF, AI servo AF. Je třeba nastavit první možnost Výchozí bod AF zvolen. Poté se přístroj chytne středovým bodem motivu a drží ho, i když se hýbe – ovšem samozřejmě jen v rozmezí plochy kryté AF body. Schůdnější mi připadá ruční volba AF bodu, eventuálně AF bodu plus 4 okolních. I zde je možné konfigurovat činnost přístroje, zvláště pro sériové focení. Na 2. kartě v menu AF je položka Priorita 1. snímku a Priorita 2. snímku při AF servo, tedy při průběžném ostření. Pro oba případy jsem si nastavil prioritu ostření, takže přístroj fotí, až když je zaostřeno. Nevidím důvod, proč bych měl nastavit prioritu uvolnění, tedy expozici aniž bylo zaostřeno – co je mi platná fotky sice rychle zachycená, ale neostrá. V další položce nastavuji totéž pro následní snímek, opět, dávám prioritu ostření.

Kapitolou sama pro sebe jsou charakteristiky režimu AI servo – je to funkce ze všech profi Canonů. Oněch situačních případů je celkem šest, nějak se mi nepodařilo vypozorovat zásadní rozdíl mezi nimi a nechávám to na jedničce. Případy jsou konfigurovatelné, důležitá je sledovací citlivost. Pokud fotíme cíle, které se rády schovávají (pes běží v lese, můj případ velmi častý), je dobře nastavit sledovací citlivost do mínusu. V přehrávacím menu je už na první kartě zpracování snímku RAW, tohle bývá v recenzích vysoce ceněno, mně připadá pošetilé upravovat RAW ve foťáku a řídit se mizernou informací na mrňavém LCD – leda ovšem bych měl wi-fi modul a potřeboval upravenou fotku poslat ven.

V setup menu se formátuje karta a nastavuje čas a datum a na druhé kartě se nastavuje GPS. Na trojce – top je důležité – je možné si nadefinovat to, co bude v uživatelských nastaveních C1 až C3.
Fn menu umožní na kartě 2 nadefinovat nejvyšší rychlost sériového focení, a na oddíle Moje menu si můžeme zvolit to, co potřebujeme nejčastěji.

Jak se s ním fotí
Už původní sedmička byla rychlík a Mark II je ještě větší rychlík, co k tomu dodat. V té vyšší střední polo-profi třídě Canon nabízí 70D za 28 tisíc, 7D Mk II za 46 tisíc a full frame D6 za 43 tisíc, respektive 5D Mk II za 70 tisíc (listopad 2014). Ta 70D má výhodný poměr cena/výkon pro běžné focení a 6D pro toho, kdo si potrpí na FF. Sedmička Mk II je pro toho, kdo chce fotit rychlé děje a potřebuje momentálně nejrychlejší dostupný autofokus.

Původní sedmičce bývá vytýkán šum. Je to APS-C systém a to určuje do značné míry výsledek. Je to foťák na akci a . Úroveň šumu je zde ve velmi rozumné míře, ale ke skokovému vylepšení nedošlo a dojít nemohlo, je to fyzikální záležitost. Zde jsou výsledky při různých hodnotách, výřezy z fotky naší garáže na 100%?











Sériové focení je zde kutečná radost. Těch 10 oken za vteřinu skutečně funguje, nicméně je to rychlost poněkud teoretická. Dosáhnete jí, pokud fotíte nejkratším časem (zkoušel jsem to při 1/8000), s plně otevřenou clonou (aby se přístroj nezdržoval cloněním) a měl jsem manuální ostření. V první sérii to pak bylo 11 oken a pak podvakrát po 10 oknech, vše v RAW formátu. Poté se zaplnil buffer a ke slovu přišla UDMA 7 CF karta Lexar. Nicméně i v praxi za reálných podmínek přístroj snímá 8 oken za vteřinu (bez bateriového gripu, jen s běžnou baterkou), zatímco původní 7D v reálu fotí 6 oken za vteřinu. Zkoušeli jsme to při jízdě na kole, jel jsem asi 20 km/hod a AF pochytal každý snímek, ani jeden neuletěl:









Při focení v live view módu (sklopené zrcátko, funguje to jako kompakt, na displeji vidíme obraz získaný čipem) se využívá DAF CMOS – dual pixel autofocus.

Po přepnutí do live view se zapne single AF, tedy jednorázový autofokus a stisknutím tlačítka SET lze přepínat mezi režimem vyhledávání tváře a běžným autofokusem.

Přístroj nenabízí mnoho atrakcí a legrací, samozřejmě bracketing a HDR a tradiční canonské picture styles, kde mi přijde zajímavý styl Krajina, jak už jsem se zmínil. Pozor, pokud se fotí v RAW, umí ho vyvolat jen Digital Photo Profesional, nativní canonský konvertor. V Camera Raw ev. Lightroomu se vytratí.

Shrnutí
Canon EOS 7D Mark II je špičková zrcadlovka určená především pro dynamickou fotografii reportážního typu. Ne snad, že by nezvládla i jiné úkoly a je přívětivá i k laikovi, který chce fotit své děti, ale pak se nevyužije jej hlavní síla. Při ceně 46 tisíc bude její hlavní konkurent stávající 7D, která se ještě prodává kolem třiceti tisíc.

Ukázky:

13 při 400 ISO, 14 při 1000 ISO, 15 při 6400 ISO, 16 je HDR obrázek.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Canon EOS 7D Mark II tělo.