Canon uvedl tento model spolu s G5 X. Společné s ním má to uvnitř, venku je úplně jiný. Spíš je příbuzný modelu G7 X (moje recenze je zde) , ale taky je hodně jiný.

Jaký je a komu je určen
Patří ke generaci dnes velmi oblíbených kompaktů s jednopalcovým čipem. To je čip 13.2 x 8.8 mm velký, tedy výrazně větší než jsme zvyklí v kompaktech. Tyto kompakty dnes patří do vyšší cenové kategorie a konec konců, sem patří už zmíněný G7 X, ten dnes (prosince 2015) přijde i se zpětnou slevou na 13 tisíc. Model G9 X stojí, ehm, taky 13 tisíc. Tahle géčka, pětka, sedmička i devítka, mají 20 mega, pohání je procesor Digic 6, ISO mají v rozmezí 125 – 12800, optickou stabilizaci, záznam v RAW formátu. Nejkratší čas 1/2000 sec. Vestavěný blesk v podstatě stejných parametrů a také sériové focení má podobnou frekvenci kolem 6 fps.


Video má HD 1920 při 60 fps (a nižší) ve všech třech případech, se stereozvukem. Wi-fi je vestavěná a dokonce mají stejnou baterku NB-13L s proklamovanou výdrží 210 fotek, ve skutečnosti míň, ale to už je takový ten wolkswagen-syndrom. Chytrá hlavička se zamyslí a otáže se, jaký je tedy rozdíl? Ano, G5 X má elektronický hledáček a spoustu puntíků, to víme z recenze z předminulého týdne. A G9 X a G7 X, které stojí v podstatě stejné peníze?
Rozdíl je, že ta G 7X je loňská, kdežto devítka přišla letos. Jinak ale devítka má pevný displej (sedmička naklápěcí), objektiv má devítka 28-84/2.0 – 4.9, kdežto 24-100/1.8-2.8. Devítka je ovšem menší, dost výrazně, měří 98 x 58 x 31 mm oproti 103 x 60 x 40 mm, a lehčí – 209 oproti 304 g. Za stejné peníze tedy získáte fotoaparát se slabšími paramery, ale menší a lehčí. Nikomu ale radit nebudu, nejsem ani váš starý otiec, ani stará mama. Mým úkolem je vypovědět, jaký aparát ten Canon G5 X.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem na horní stěně, vlevo od něho je tlačítko pro přehrávání, vpravo je pak spoušť s páčkou na ovládání zoomu. Vpravo je pak kruhový volič režimů. Potěší nás P-Tv-Av-M-C, tedy program, priorita času a clony, ruční nastavení a pozice pro uživatelské nastavení. To je krok vstříc těm, kdo chtějí mít svůj kompakt plně pod kontrolou. Kamerka je kamerka, SCN předvolené scénické režimy, odpovídající specifickým světelným situacím. Pak následuje efektová fotka, hybridní auto, fotka s krátkým filmečkem, video a uživatelské nastavení.


Zde je třeba upozornit, že i tato varianta modelové řady G má jako svého všeuměla kroužek kolem objektivu. Ten v různých situacích má specifickou funkci. Jak patrno z pohledu na zadní stranu, přístroj nemá čtyřcestný volič.


Na zadní stěně je spoušť videa (je volitelná, může tedy fungovat jako volitelné sunkční tlačítko), rychlé menu (s různým rozsahem podle toho, co je nastaveno na kruhovém voliči režimů), menu a info (nastavení režimu zobrazení na displeji). Nad absencí čtyřcestného voliče možná povysunete obočí a když se vám nepodaří najít tlačítko pro mazání, zamžikáte, protože si budete myslet, že se vám něco zdá. Nezdá se, tento model má velmi inovativní způsob ovládání, realizované podle zásady „proč to dělat jednoduše, když se to dá dělat složitě“. Takže pro smazání snímku je třeba stisknout tlačítko rychlého menu, zde klepnete na LCD displej na ikonu koš, poté potvrdíte příkaz Smazat a je smazáno. Nicméně, abych tomu nenasazoval psí hlavu: je možno nadefinovat čtyři akce, které budou odpovídat čtyřem gestům prstu na displeji. Defaultně je zde gesto dolů-doleva přiřazeno k mazání, nahoru doprava je zapnutí wifiny, dolů doprava spuštění prezentace. Na obrazovce 6 menu Prohlížení (v režimu prohlížení stiskneme tlačítko Menu) se dají tyto akce předefinovat. Když si na to zvyknete, je to šikovné.

Čímž jsem se dostal k menu. V něm se trochu špatně prochází vinou absence čtyřcestného voliče, ale dá se s tím žít. V režimu fotografování je fotomenu a setup, v režimu prohlížení menu pro prohlížení. Fotomenu má 6 obrazovek, setup 5. V položkách lze listovat dotykem anebo otáčením kroužku u objektivu – kupodivu nelze přecházet z obrazovky na obrazovku tím, že bychom se kroužkem dostali na nejspodnější položku a menu by přeskočilo na další obrazovku. Nezbývá než ťukat do displeje. Fotoaparát je určen jak naprostým laikům, pro ně je plně vyhovující režim AUTO a pak se o nějaké nastavování nemusí starat, ale i pokročilý zde najde příhodné položky,zvláště na obrazovce 2 fotomenu. Zde například můžete navolit něco užitečného na tlačítko Spoušť videa – například ISO a po jeho stisku volíte hodnotu kroužkem u objektivu. Bohužel v jinak bohaté nabídce možností není korekce expozice. Na tu se dostanete klepnutím na položku Korekce expozice až na displeji, pokud si ji tlačítkem INFO vyvoláte. Jednoduché to není. Na téže 2. obrazovce lze nastavit, co má být v nabídce Rychlého nastavení (tlačítko Q na zadní stěně). Na obrazovce 5 najdeme nastavení dynamického rozsahu (schopnost zobrazit kresbu ve stínech a jasně osvětlených partiích) a korekci stínů. Zde se také dostaneme k ovládání vestavěného blesku, včetně jeho korekce síly záblesku.

Jak se s ním fotí
Přístroj patří ke kvalitativní špičce a právem od něho očekáváme v této třídě dobré výsledky. Zoom má rozsah ekvivalent 28 až 85 mm. Světelnost 2.0 je dosažena jen na spodní hodnotě ohniska, tedy na ekv. 28 mm. Už při 31 mm skočí na F2.5, při 40 mm je to F3,5, při 50 mm je to F 4.0 a na nejdelším ohnisku je to F4.9. Zvláštní je, že při ohnisku 54 mm skočí světelnost na F5.0, která v parametrech uvedena není – je to zvláštnost do praxe se nepromítající. Kvalitou je velmi dobrý, kreslí rovnoměrně v rozích jako ve středu. Zde je roh, zvětšeno na 100%


Na výřezu ze středu máme v podstatě stejné kresebné podání. Znovu opakuji, že jde o stoprocentní zobrazení, 550bodů z obrázku, který má 5472 bodů na šířku.


Na automatický režim se můžeme dobře spolehnout, nicméně k disposici je široká škála ručního ovládání a fotografování do RAW. Myslím si ale, že hlavní předností přístroje jsou maličké rozměry při vysoké kvalitě obrazu z velkého čipu a že kdo chce čarovat, asi sáhne po jiném PowerShotu.

Přístroj nabízí i zábavné kreativní režimy – dostaneme se k nim, jak řečeno, volbou na kruhovém voliči – pak přístroj vyfotí automaticky vše s různými variantami, anebo kroužkem najdeme ten efekt, který se nám líbí. Kupodivu ho nevidíme v náhledu – až pak hotový snímek. Osobitý přístup, moc mu nerozumím. Pokud jde o odolnost vůči protisvětlu, je to standardní výkon kvalitního kompaktu. Stejně mohu charakterizovat práci s vyšším ISO, limit je někde mezi 1600 a 200 ISO.


Sériové focení má frekvenci cca 6 snímků za vteřinu papírově, dosáhl jsem i 7 snímků. Záleží na kvalitě karty, pomalejší karta začne škobrtat už po nějakých pěti, šesti snímcích. Mrzutá je prodleva mezi jednotlivými snímky tam je to tak do vteřiny, než můžete znovu exponovat.

Shrnutí
Canon PowerShot G9-X náleží k rodině kompaktů s velkým jednopalcovým čipem. To je základ pro víc než uspokojivou kvalitu obrazu. Hlavní předností tohoto modelu jsou skutečně miniaturní rozměry. Je to přístroj, který nepřekáží a snadno najde místo jak v pánské kapse, jako v dámské kabelce. Na jeho automatický režim je spolehnutí. Poučenějšímu uživateli vyjde vstříc možností ručních zásahů do procesu, nabízí i RAW formát a ochotně zpřístupní i uživatelská nastavení. Na konci roku 2015 stojí 13 tisíc.

Ukázky:

1 a 2 rozsah zoomu,16 protisvětlo, 17 kreativní filtr, 18 při 6400 ISO

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Canon PowerShot G9-X.