Mnoho, přemnoho z nás to pěkné máme za sebou a to strašné před sebou. Dovolená byla super, fotek jsme pořídili hromadu, ale teď je musíme zpracovat. Jak na to?
Pokusím se na to jít co nejšetrněji, aby vám nenaskákaly pupínky. Netvrdím, že vám prozradím nějaké vznešené neotřesitelné pravdy – jsou to jen zkušenosti ze zahraničních fotoexpedic, kterých mám za sebou, nepočítal jsem to, ale přes pětadvacet. Závěrem přejdu k poznatkům obecným – o archivaci jako takové.

První rozcestí – automat nebo kontrola
Vycházím z předpokladu, že jsme fotili fotoaparátem a používali karty. Což není samozřejmost – spousta lidí fotí mobilem a to má přinejmenším tu přednost, že fotky jsou v interním záznamovém médiu a nemohou se ztratit… ledaže používáte mobil, který zapisuje i na kartu. Pak by se vás následující nabádání týkalo také.

Nasekali jsme toho tedy hodně a máme své úlovky na několika kartách. První krok by tedy měl – stáhnout do počítače. Teď se ocitáme před zásadním rozcestím. Buď to stažení svěříme počítači jako takovému, nebo se spolehneme na vlastní úsudek.

Počítač v akci – začnu aplikací Fotky, která je součástí nových Windows 10. Tahle věc, jakmile to začnete používat, vám fotky někam uloží, dokonce je „automaticky vylepší“, když jí to povolíte, a získáte k tomu přístup jen za podmínek stanovených aplikací. Mnohem důmyslnější jsou programy typu Adobe Lightroom - ty používá i mnoho mých přátel a kolegů. Nic proti tomu nemám, ale není to můj šálek čaje. Chci mít archiv pod vlastní kontrolou, chci ho mít strukturovaný, jak potřebuji a proto i moje další rady půjdou touto cestou. Pokud chcete používat Fotky nebo Lightroom nebo jiný podobný automatický polykač fotek, přeji dobré pořízení, ale žádnou radu na cestu nepřidám, protože ji neznám.

Obrazový manažer je už po léta můj základní editační pomocník. U nás vznikl a už skoro dvacet let se vyvíjí software Photo Studio Zoner, brzy bude už jeho devatenáctá verze. Má několik modulů, ten o který se teď budeme zajímat se jmenuje Správce. Pro mnohé z vás je to samozřejmost, nicméně ne každý to musí znát. Vypadá to nějak takto:


Vlevo je adresářový strom, a velké ploše jsou náhledy obrázků. Přesně vidím, kde to mám a co tam mám a kolik toho tam mám. Tady se dá mazat (nejdůležitější úkon!), hodnotit, porovnávat, přesouvat, editovat, vytvářet alba, galerie – nepřeberně toho je. Pokud to tedy nemáte, stáhněte si demo verzi ZPS 18 a až bude ZPS 19, což čekám do měsíce, vždycky to v tuhle dobu bylo, kupte si to.

V každém případě je třeba obsah karet přenést na disk. Je jedno, na jaký, jestli na pevný disk počítače anebo na externí disk. Dnes už jsou tato externí záznamová média cenově dostupná. Externí disk WD Elements s kapacitou 1 terrabytu (= tisíc giga!) stojí i s daní 1800 Kč (srpen 2016). Pokud fotíte do RAW, ono to skáče…


Abych byl konkrétní, za čtrnáct dní pilného focení letos na jaře v Japonsku jsem nafotil 6320 fotek o celkovém objemu 148 GB. Ten Elements by mi tedy vydržel na šest takových expedic, náklady tři stovky na jednu. To je celkem slušná ekonomika.


Třídíme fotky
Ono je dobré už v téhle fázi tu fotografickou žeň strukturovat. Nezamlčím, že (mnou pomlouvaný) program Windows 10 zvaný Fotky vám je automaticky rozřadí podle data. To je velmi moudrý princip. I já to dělám – ručně. Kombinuju systém datum+název. Vytvářím adresáře podle data a do názvu zanesu označení, co ve složce je. Takže složka pojmenovaná 160421kjoto_street znamená, že obsahuje fotky z 21. dubna 2016 a jsou v ní streetovky z města Kjóta. Na rozdíl od všech těch aplikací jako jsou Fotky a Lightroom a Aperture a kýho čerta mohu kdykoli svoje složky přenést na jiné médium – pouhým kopírováním, bez složitých exportů a importů, snadno to zazáholohuju – zkrátka, mám pod tím naprostou kontrolu. A navíc, onen jednoduchý český (moravský, vyvíjejí ho v Brně) Zoner vám katalog podle dat dělá taky…

Závěrem pár postřehů z praxe.
Může se stát, že se vám nebude hned chtít kopírovat něco na disky a vyrábět adrešáře. Jste unavení po dovolené, plno úkolů v práce, děti onemocněly… Vezměte krabičku, obálku, cokoli – a ty karty z dovolené do toho dejte a zalepte to. Prostě, udělejte cokoli pro to, abyste ty fotky izolovali a aby se vám nestalo, že na stejné karty budete po návratu fotit něco jiného.
Pokud to neuděláte, pánbu s vámi.

A ještě něco: nemějte pocit viny, že jste se do toho hned nepustili. On ten odstup je dobrá věc. Vyprchají z vás bezprostřední dojmy a čím větší bude odstup, tím spíš se na fotky budete dívat nezaujatýma očima. Jako divák, cizí člověk, kterému je ukážete.

Shrnutí:
Doporučuji vytvořit si svůj vlastní systém struktury složek. Nejvýše položená složka může být Knihovny – Obrázky. Tam si vytvoříte složku, dejme tomu aktuálně, 2016. Pak budou podsložky podle data a námětu ve formátu RRMMDD_obsah, například: 160806_Karlstejn; 160807_ubabicky; 160816_pepanarozeniny. Používám jenom malá písmena a bez diakritiky, to je taková počítačová hygiena. Z praktického hlediska není špatné si zásobárnu fotek udělat na externím disku – a n ten si nalepte samolepku s datem. On ten čas letí a disků bude přibývat...