Koncem června jsem tu popisoval postup, jak vytvořit fotoknihu na fotografickém papíře v programu firmy Saal . Pak jsem byl na cestách, data jsem odeslal minulý týden a už kniha je na stole. Rozhodně to není první fotokniha, kterou jsem tu představil. Tato je ale ne zcela standardní, protože není tištěná. Obrázky jsou na fotografickém papíru. Připomenu, že Saal nabízí formáty A4 na výšku / šířku a obrovskou A3 na šířku má jen 28 x 28 cm. A4 je malá, A3 obrovská a 28 x 28 je čtvercová. Ve videu jsem popsal postup – čtvercového formátu.Nicméně v reálu jsem pak sestavil fotoknihu v tom velkém formátu A3 – portfolio fotek mé manželky Ljuby Krbové. Saal nabízí i náhled fotoknihy jako součást své služby, takže se můžete podívat, jak Ljuba Krbová fotí, pozor, odkaz v říjnu 2016 expiruje.

Proč jsem volil A3? Chtěl jsem, aby to bylo reprezentativní portfolio a málo platné, ten formát je impozantní. Upřímně, byl bych rád, kdyby Saal dělal i formát 24 x 30 cm, ale nedělá, komu žalovat? Ten produkt je tak dokonalý, že je trochu škoda ho prezentovat v malém formátu.


K zalamování. Ve videonávodu uvidíte, že se dají dělat všelijaké grafické psí kusy. Pro účely prezentace, portfolia, doporučuji střízlivost. Proto jsem šel cestou jedna fotka na stránce. Fotokniha dává fotky i na vnitřní stranu desek a nemá předsádky, to je trochu její zvláštnost, řekl bych vítaná- Fotkám jsem dával šedé rámečky.


Ono to jde táhnout fotku na celou plochu strany, ale bál jsem se, jak by vypadaly fotky sražené k sobě. Maximálně jsem dával k sobě jednu celostránku (obvykle vlevo) a proti ní zase fotku v rámečku.


Už na předchozí ukázce vidíte ten lesk. Jde o vysoce lesklý papír a fotka pak vypadá jako kdyby zářila.


Další přednost je vazba. Je pořešena tak, že po otevření se kniha rozevírá – a je vždycky plochá.


Dojem je tedy výtečný. Myslím si, že je to systém vhodný pro výjimečné příležitosti: svatba, promoce – dárková věc. Nebo taková reprezentativní prezentace. Asi by to byl zbytečný luxus to používat na běžné účely, zbytečný i nákladný. A velmi bych se přimlouval – nepoužívejte kytičková pozadí… Fotka má hovořit sama, klidně a důstojně.