Máme ve Zvoli (u Prahy, ony jsou 4 Zvole) kostel svaté Markéty a děti z nedaleké školy vytvářejí za pomoci keramické pece pod vedením paní učitelky Lenky Netopilové vánoční Betlém. Už jsem to jednou fotil na benefiční pohlednice, teď znovu, protože se chystá venkovní osvětlení kostela a jsou zapotřebí peníze. Třeba by vás zajímalo, jak jsem na to šel.



Betlém je to, jak vidíte, značně rozsáhlý, reprezentuje na 200 figurek od maličkých holčiček po slony a velbloudy. Posledně jsem to fotil stálými světly, tentokrát jsem vyrukoval se dvěma zábleskovými světly od Phototools , model HD-610 TTL s vysokorychlostní synchronizací. Ta mi v kostele nebyla nic platná, TTL se hodilo (blesk spolupracuje s fotoaparátem a automaticky řídí světelný tok na rozdíl od manuálního režimu, kdy sílu záblesku řídíme ručně). Tyto blesky mají bajonet Bowens. Tím pádem jsou kompatibilní se softboxy mého ateliérového vybavení Menik od firmy Studiové blesky, které jsou skvělé, ale málo platné, jsou napájené ze sítě a nechtěl jsem tahat po kostele kabely. Tak jsem použil aspoň ty softboxy.



Fotil jsem to Canonem, objektivem Tamron 70-200/2.8. Tyhle věci se líp fotí delším ohniskem kvůli perspektivě. Širokoúhlý objektiv by zabral všechno možné, v popředí by byly velké figury, vzadu trpajzlíci a do obrázku by se přimíchalo všechno možné. Kromě celku jsem se rozhodl vyčlenit skupinky a nechat další panáčky vzadu jako chór. Snažil jsem se pozadí mít rozostřené a trochu světelně utopené.



Ty dva blesky se softboxy zajistily příjemně rozptýlené světlo. Tady je vidět bajonet Bowens na softboxu Menik – nasazuji softbox, musí se opatrně, aby se výbojce nic nestalo.



Při aranžmá se musí postupovat pomalu a opatrně a je fajn, když vám někdo pomůže. Hlavně je třeba hlídat, aby pozadí nerušilo popředí, aby – v tomto případě – andělíčkům nic nerostlo z hlavy a podobně.



Teď k té ostrosti. Jak známo, hloubka ostrosti je nepřímo úměrná ohniskové vzdálenosti (čím víc mm, tím je menší hloubka ostrosti), je naopak přímo úměrná cloně (čím větší číslo, tím větší hloubka ostrosti) a přímo úměrná vzdálenosti od objektivu (čím jsme blíž, tím je menší hloubka ostrosti. V mém případě to bylo dilema. Fotím skupinky panáčků, každý je jinak vzdálený. Chci je mít odpíchnuté od pozadí, to má být neostré. Jak to udělat, abych měl panáčky ostré a odpíchnuté? Nejdřív zařídím to odpíchnutí. Budu fotit na delší ohnisko (andílci jsou na 105 mm) a na malou clonu (F2.8). Pak ale zaostřím jen jednoho. A v tom je ten trik – postupně pořídím tři fotky, pokaždé zaostřím na jednoho a v Photoshopu ve vrstvách je spojím dohromady. Lze to dělat samozřejmě i v Zoneru, nejpohodlněji v tom Zoner ZPS X s plnohodnotnými vrstvami, ale dá se to i v jakémkoli jiném Zoneru někdy od verze ZPS 12 nahoru, tady na Digineffu jsem to mockrát vysvětloval, cvakněte si na záložku Zoner.



Takhle jsem si proostřil i tyhle Tři krále.



No a celek Betléma jsem nedělal dronem, ale štaflemi. Náš jáhen pan Vladimír Hudousek předpokládal, že spadnu, a už si chystal fotoaparát, všimněte si, že míří na místo dopadu. Ale byl jsem v chrámu a nade mnou ševelila křídla andělů strážných, takže se mi nic nestalo, amen.



Vše dobře dopadlo, pohlednice budou a při práci mě laskavě nafotil pan Jaroslav Soukup, panáčky aranžovala Gábina Křečková.