Les je nevyčerpatelné téma výtvarného projevu, fotografii nevyjímaje. Bude dobře si připomenout několik jednoduchých zásad, které by nám mohli při fotovýpravách do lesa pomoci.

Podívejme se na les jako na fotografický objekt. Velmi často se nám ukáže v této podobě:


Když ho bezmyšlenkovitě zachytíme na fotografii, může se snadno stát, že vznikne chaotická změť tvarů a barevných tónů. Při fotografování nám to tak nepřijde – vnímáme les všemi smysly, jsme v jeho prostoru, propadáme jeho kouzlu, nejen ho vidíme, ale i cítíme jeho vůně a slyšíme jeho zvuky. Fotografie je ale nelítostně přesný otisk toho, co pronikne objektivem přístroje.

Pravidlo číslo jedna mého Desatera zní, že motiv je to, co bude dobře vypadat na fotce a v pravidle druhé nabádám, abychom se z chaotické reality pokusili vyhmátnout výrazné linie, tvary a struktury. Linií je v lese nadbytek – jsou to kmeny stromů. Ale i ty by mohly splývat s pozadím – musíme si vzít na pomoc světlo, tedy přímé sluneční osvětlení.

Snažme se vystihnout situaci, kdy světlo tak či onak odpíchne kmeny stromů od pozadí. To se stane například tehdy, kdy jsou kmeny nasvícené a pozadí je tmavé. To je například tato situace:


Kmeny stromů jako by svítily na hodně tmavém pozadí. Efekt ještě zesílíme, když nastavíme korekci expozice do mínusu. Záleží na situaci (a je dobře sledovat histogram), ale -0,7 a dokonce -1 EV není nic neobvyklého.

Může ale nastat opačná situace, kdy tmavé kmeny stromů se rýsují na velmi světlém pozadí. I to vede k pěkným obrázkům.


Tato zásada se dá aplikovat nejen na kmenu stromů. Můžeme se zaměřit i na detaily, například na olistěné větve. Opět – je třeba volit takové stanoviště, aby osvětlené listy byly na tmavém pozadí.


Velmi účinný pomocník je protisvětlo. Právě to dokáže rozzářit i uschlé listy a dovede odpíchnout kmeny stromů od pozadí.


Nemusíme se bát ani zakomponovat zdroj světla, tedy slunce, přímo do záběru.


Některé objektivy snášejí protisvětlo lépe, jiné hůře, ale i když objektiv hází reflexy a částečně obraz zastře světelná záře, i pak může obrázek vypadat docela dobře.


Ideální kombinace je protisvětlo a ranní opar – i to je jeden z důvodů, proč je dobře chodit přírodu fotit ráno, hned po východu slunce. Hezky zahrál ranní opar na této fotografii Ljuby Krbové:


Slunce je při fotografování v lese účinný pomocník, když ho dokážeme postavit na svoji stranu. Vždy je třeba pracovat s kontrastem, je třeba vnímat popředí a pozadí a vyhnout se takové situaci, kdy vše světelně splyne a nastane obrazový chaos.

Blíže tu problematiku vysvětluji v tomto videu:



O mém Desateru a o jednoduchých krocích, vedoucích ke kultivované fotografii, se dočtete v mé knize Digitální fotografie polopatě.Opravdu stačí dbát na deset jednoduchých pravidel. Technika je dnes tak dokonalá, že se o ni v podstatě nemusíte starat. Všechny fotky zde zveřejněné jsou focené mobilem. Jak na to, o tom píšu v mé knize. Vydal ji Computerpress a bližší info je ZDE.