Otevřeli ho v Praze, v Jindřišské ulici č. 20. A smí se tam fotit, to podotýkám, protože v mnoha podnicích tohoto typu je to nesmyslně zakázané. Berte můj článek jako tip na milou vycházku, zvláště pak s dětmi. Slovo muzeum je možná nadnesené, je to spíš výstava zajímavých instalací, pracujících především se zrakovými klamy. Projdete klasickým zrcadlovým bludištěm a ocitnete se i v nekonečném prostoru, to jsem já s vnučkou Dominikou. A budete se u toho bavit.



Něco působí sugestivně, jako když je třeba přejít po provaze přes newyorskou (nejspíš) ulici. Já se hned zřítil.



Klasický optický klam využívá perspektivního zkreslení. Tahle stáj je samozřejmě namalovaná.



Koně – zdánlivě – v jámě ve skutečnosti, respektive z jiného úhlu – vypadají takto:



No a tohle je dokonalá klasika, sám sobě Gulliverem. Ano, vím, jak je to možné, podlaha jde do kopce a mění se měřítko, ale i když to víte, je to tak trochu šílené. Mají tam ale ještě jednu šišatou komnatu, podlaha i stěny jdou šejdrem a vám z toho půjde šejdrem hlava.



Totální beznaděj – podle říkadla „skoč po hlavě do záchodu a přikrej se deklem“. To ovšem žádný optický klam není, koupelna je přimontovaná ke stropu. Fotka je hlavou dolů, to dá hlava!



Jsou zde i fyzikální atrakce – bušením do ozvučnic se vyvolává chvění destiček s pískem. Zajímavá vizualizace zvuku.



Já tam nefotil cizí lidi, abych nedostal vynadáno skrz BFLMPSVZ nebo jak se ta poslední buzerace jmenuje. Nicméně příležitosti k bizarním záběrům tu jsou.



Klasický kaleidoskop je pak historická tečka za procházkou od jednoho klamu k druhému. Celá věc má jediný háček, jsou tu spíše cizinecké ceny, viz jejich web. Je nutno si připomenout heslo Vše pro dítě a jít do toho. Po přepočtu na piva a cigára to není zas tak strašné.