Mobily mají maličké čipy a kratičkou ohniskovou vzdálenost objektivu – iPhone 8S má f= 3,99 respektive 6,6 mm. To má za následek, že hloubka ostrosti je takřka absolutní. To může být výhoda, ale mnohdy to vadí. Co s tím?

Záleží na tom, zdali váš mobil má režim, který umí softwarově rozostřovat pozadí. Dnes to mají v podstatě všechny lepší modely, na iPhonu funkci najdeme pod položkou Portrét. Typicky se to používá opravdu na portrétech, nicméně lze tím dosáhnout zajímavých výsledků i v terénu. Ukažme si to na příkladu. Tuhle fotku jsem pořídil tím delším ohniskem, tedy režim 2x, ohnisko 6,6 mm. Protože ty listy byli blízko, přece jen tam existuje jakési rozostření pozadí:



Nastavím režim Portrét a obrázek se zásadně změní.



Ovšem pozor, je to softwarové a když se na obrázek podíváte, zjistíte, že kolem listů nám proniklo ostré zobrazení kůry a větviček. Vcelku snadno se toho zbavíme výběrem a následným rozostřením. Dá to ovšem trochu práce.



K tomuto druhu čarování je proto lépe volit do popředí něco kompaktního, co pak snadno odrazíme od pozadí. Například barevné listy oproti pozadí. Zde je snímek v plném rozsahu ostrosti:



Režim Portrét nám pozadí krásně rozpije.



V laborování ovšem můžeme pokračovat. Režim Portrét na iPhonu (ale i jinde) má simulaci různých druhů osvětlení – líbí se mi Jevištní reflektor, to je fakticky bodové světlo. To v krajním případě vyvolá iluzi nočního osvětlení.



Každopádně jsou tyhle fotoaparáty v mobilech zařízení, která skrývají rozmanitá kouzla a je dobré je vyhledávat a dívat se jim na zoubek.