První verze této modelové řady měla výrazný úspěch. Ve všech ohledech se X-E1 ze září 2012 blížila výkonem špičkovému modelu X-Pro 1, avšak byla daleko od něho (níže) s cenou. S úspěchem jsem ho vyzkoušel v terénních podmínkách na fotoexpedici v Barmě. O rok později se objevil model XC-E2, s novým čipem, novým procesorem a novým displejem.

Jaký je a komu je určen
Jádrem přístroje s výměnnou optikou je čip řady APS-C (velikost jako je v zrcadlovkách, 23.6 x 15.6 mm). Je to moderní X-Trans CMOS II snímač, který se poprvé objevil v profi kompaktu X100S. Ten se liší od předchůdce tím, že má v sobě speciální fotodiody uzpůsobené pro sběr dat nezbytných k analýze fázového posunu – to je metoda automatického ostření používaná v zrcadlovkách, podstatně rychlejší než je metoda analýzy kontrastu. Ta je zase pokládaná za přesnější. Tento čip je tedy hybridní a umožňuje obě metody. K tomu je třeba nového procesoru, tím je EXR Processor II . Výsledkem je rychlejší ostření, přičemž podotkněme, že rychlost ostření,zvláště pak za problematických světelných podmínek, je slabina celé současné fotografické techniky. Pokud jde o počet pixelů, 16 mega efektivních zůstalo na stejném.


Když se bavíme o čipu, zopakuji jeho technické řešení. Má speciálně řešenou soustavu barevných filtrů, červené, zelené a modré filtry nejsou sestavené do čtverců po čtyřech (2 zelené a po jednom červený a modrý), jak to má klasická Bayerova maska, ale jsou řazeny do bloků 6 x 6, takže zelené v nich vytvářejí bloky 2x2 a červený a modrý jsou křížem se zeleným uprostřed. Toto uspořádání vedlo k odstranění filtru, který v tradičním řešení zabraňuje vzniku moaré – to jsou jakési mapy, které vznikají při fotografování pravidelných struktur, jako jsou typicky tkaniny.

Rozsah citlivosti je 200 až 6400, předvoleb bílé je sedm, pevný displej TFT je třípalcový a megovým rozlišením, tedy lepším než měl předchůdce, nicméně není ani dotykový, ani vyklápěcí. V těle je zabudovaný elektronický hledáček OLED se 100% vykrytím a 2,4 megapixely. Rozsah časů je 30 až 1/4000 sec. Rychlost sériového focení je 7 fps, snímky v JPEG nebo RAW se ukládají na karety rodiny SD. Video je Full HD 1920, ukládá se v Mpeg-4 nebo H.264. Do procesu tvorby obrazu je zařazen Lens Modulation Optimizer potlačující aberaci a difrakci (ohyb přes lamely clony při vysokém zaclonění). Zde je třeba upozornit, že LMO koriguje individuálně všechny objektivy Fuji řady X. Vestavěné wi-fi začíná být u lepších modelů samozřejmost. Podle výrobce došlo k 60 drobným změnám oproti modelu X-E1. Rozměry jsou 129x75x37 mm, váha 350 g.Tělo stojí 27 tisíc, v kitu s objektivem 18-55 pak stojí 35 tisíc (březen 2014).

Je to náročný přístroj pro náročné fotografování. Díky elektronickému hledáčku je vhodný pro živou fotografii reportážního typu, tím spíš, že se ještě zrychlilo ostření (ani model X-E1 nebyl nijak zvlášť pomalý) a zvedla se obnovovací frekvence hledáčku z 20 na 60/fps.

Ovládání a menu
Liší se jen v detailech od předchozího modelu. Nastavení expozice při použití setového objektivu je řešeno tak, že tento objektiv má clonový kroužek s možností ovládat rollerem hodnoty clon a volbou A (automat). Na horní stěně je pak volič s hodnotami časů a zase volbou A. Pokud na objektivu na na voliči nastavíme A, získáme plně automatický Program režim. Když nastavíme A na objektivu a volíme čas, máme prioritu času a naopak, s áčkem na voliči můžeme posouváním prstence volit clonu v režimu priorita clony. Kromě toho je na horní stěně mechanický volič korekce expozice . Není tu onen obvyklý kruhový volič režimů a není tu ani zelený AUTO režim, nepředpokládá se, že by uživatel tohoto přístroje něco takového chtěl používat.


Jediná změna na zadní stěně je přesunutí Q-tlačítka aktivující rychlé menu pod horní hranu a došlo k rozdělení AE-L a ASF-L, teď každý z uzávěrů (ostření a expozice) má své vlastní tlačítko. Čtyři tlačítka jsou definovatelná, Fn1 a Fn2 a AE vlevo od displeje a AF na čtyřcestném voliči. To bohatě stačí. Já si na Fn1 dal ISO, na Fn2 WB (stejně ho nechávám v poslední době na automatice, protože moderní foťáky rozumně zvládají i změny barevné teploty světla). Na volné pozice lze nastavit uživatelské nastavení (velmi dobrá věc!) anebo wi-fi komunikaci (taky velmi dobrá věc). To mi přijde ne moc rozumné je volitelnost tlačítek označených AE a AF (tím se AE a AF funkce samozřejmě zruší, zvláště pak absence AF je mrzutá, protože normálně slouží k přesunu AF bodu) a tlačítka vlevo / vpravo na čtyřcestném voliči jsou plonková. Jak vidno, i Japonec umí myslet hlavou.


Menu má pět oken pro fotomenu a tři pro setup. Na druhé obrazovce najdeme položky Zvýraznit tón a Potlačit tón. Dá se jich využít k zvládání velkého rozdílu v jasech. K témuž slouží i regulace dynamického rozsahu (první obrazovka), ovšem při DR 400% musíme mít nastaveno aspoň 800 ISO. V menu najdeme pro Fujifilm typickou položku Simulace filmu, v podstatě jde o stupeň saturace. Myslím si, že pokud někdo chce dostat z přístroje maximum, měl by fotit v RAW a pak se bez těchto pomůcek snadno obejde.

Jak se s ním fotí
Startuje po dvou vteřinách, je to pomalejší než zrcadlovka, také z režimu spánek se vzpamatuje až po přidržení spouště. Za dobrého osvětlení zaostřuje v podstatě stejně rychle jako zrcadlovka (ono taky jak která), inzerovaná doba zaostření je 0,08 sec. Pocitově vzato nebudete ostření vnímat jako nějakou újmu. Po stisku dolního tlačítka čtyřcestného voliče máte možnost si přesunout zaostřovací bod – pokud ovšem neskočíte na nepochopitelnou nabídku si AF zrušit a dát si tam volitelnou funkci.

Kresba je dokonalá. 16 mega na APS-C čipu Fujifilm ve spolupráci se setovým objektivem XF 18-55/2.8-4.0 R LM OIS dělá výtečnou práci a fotky jsou zcela prostě ostré. Podotýkám, že všechny ukázky jsem pořídil v podstatě ve výchozím nastavení, bez doostření, v JPEG.


Na ukázce je kresba z pravého horního rohu. Dole je vinětace, tedy... není skoro žádná vinětace :-) .


Ani o soudkové vadě tohoto objektivu nemá cenu se bavit.


Pokud jde o jeho schopnost stabilizovat obraz, ukázky jsem pořídil ohniskem 55 mm (ekv. cca 80 mm) v natažených rukách. Třicetina a patnáctina v podstatě bez problému, tedy o 2 EV delší časy, než by si ohnisko zasloužilo (aspoň 1/80 sec). Delší časy už byly problematické.


Zpracování vysoké citlivosti IS je taktéž zcela vynikající, i při 3200 ISO jsou fotky velmi púříjemné. Na ukázce WB je ale použita 25600 ISO, v nouzi lze velmi dobře použít!


Automatické vyvážení bílé: zajímavé je, že na displeji je bílá skvěle bílá i při žárovkovém světle, avšak na výsledné fotce přece jen znatelně táhne dočervena.

Wi-fi komunikace je velmi snadná. Musíte mít v mobilu aplikaci Fujifilm App a po aktivaci wifiny ve foťáku si zvolíte Fujifilm jako hot spot, pak aktivujete aplikaci a můžete si prohlížet fotky, stahovat je a pak sdílet. Dálkové ovládání aplikace neumožňuje a to je bezesporu dnes už docela nepříjemný nedostatek, protože jinak může smartfon sloužit přinejmenším jako příjemná dálková spoušť. Tento nedostatek částečně kryjí aktivní sáňky pro blesk, připravené komunikovat s mikrofonem nebo dálkovou spouští, ale pokud jde o spoušť, je to zbytečný výdaj navíc.

Shrnutí
Fujifilm XE-2 je vyzrálý model mirrorlessu s výtečným čipem a nejnovější generací procesoru velikosti používané v běžných zrcadlovkách. Je určen vážným zájemcům, kteří chtějí nenápadnou, lehkou a málo rozměrnou alternativu k zrcadlovce, ale trvají na vysoké kvalitě obrazu. Doménou přístrojů této kategorie je živá fotografie, ale i architektura a krajina. Na sportovní fotografii v profi třídě pořád ještě zrcadlovka (ale špičková) zůstává nezbytností. Eventuální výhrady nesníží přednosti tohoto skvělého přístroje. Mám jedinou vážnou, ale ta je subjektivní – nemá výklopný displej. Vím ale, že mnoho uživatelů ho nechce a nepotřebuje a naopak, přístroj má výtečný elektronický hledáček a ten ocení, myslím, docela všichni. K mirrorlessům Fujifilm je už k disposici sedm objektivů, kromě zde používaného setového ještě 55-200/3.5/4.8 plus pět dalších monofokálních, vysoce kvalitních objektivů. Lze použít i dva objektivy Zeiss a s adaptérem optiku s bajonetem M Leica. Obvykle tu mudruji nad poměrem cena / výkon. V uvedené sestavě stojí přístroj 35 tisíc a to je víc, než třeba Canon 70D plus 18-55 STM objektiv. To je ale velký a nápadný přístroj, kdežto laik vás bude považovat za člověka s přerostlým kompaktem. A z vysoké kvality obrazu se budete radovat vy.

Ukázky:

1 až 6 rozsah zoomu seťáku, 8 při 25600 ISO a automatické WB v kvelbu na smetáky.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Fujifilm X-E2.