Loni v červnu přišla Leica s full frame kompaktem s pevným objektivem bez zoomu. Slíbil jsem tenkrát, že se podělím o dojmy, až nějaké budu mít. Zatím dojmy nemám, ale pan Luboš Šantin byl tak laskav a poslal mi pár fotek s komentářem, že zatím nelituje jediné koruny, které za Leicu vydal. :-)

Připomenu, že jde o o kompakt v těle z hořčíkové slitiny, vybavený snímačem CMOS 24 x 36 mm s 26 megapixely fyzicky a 24 efektivně. Objektiv je pevný, 28 mm širokoúhlý se světelností F1.7.  S ořezem lze jít na 35, respektive na 50 mm – jde tedy o ořez a nikoli následné převzorkování na rozměr 24 megapixelů. Elektronický hledáček má 3,7 mega. Objektiv ostří od 30 cm a v makru od 17 cm. Displej je bohužel tradiční, tedy pevný třípalcový, aspoň že dotykový. Závěrka má rozsah od 30 sec do 1/16000, takže bude možno použít plnou světelnost i na sluníčku kvůli malé hloubce ostrosti. Synchro pro fleš je při 1/500 sec, i to je hodně zajímavý poznatek, a ériové focení má frekvenci 10 fps. ISO má rozsah 100 až 50000. Přístroj má vestavěnou Wi-Fi. Video je HD 1920 na PEG-4. Data se zapisují na karty rodiny SD včetně SDXC. Přístroj váží 640 g a měří 130 x 80 x 93 mm.


Teď k těm fotkám. Většina z nich byla pořízena do RAW, do JPEG jsem je převáděl v automatickém režimu konvertoru Camera Raw. Přirozeně nás bude zajímat kresba – ta je skutečně ultimátní, i tenké větvičky stromu jsou vykreslené proti světlé obloze.


Totéž platí o fotce věže – příjemná je barevnost, tady máme RGB v plné parádě...


Snímek chodby svědčí o dynamickém rozsahu. Dveře vlevo vykazují slité stíny, ale přepaly jsou jen v kulatých okénkách. Snímek byl pořízen s korekcí -0.60 EV,


Vyšší ISO – zde je to 3200, ostrost je na masce auta, na jeho znáčku. Při cloně F2.0 je hloubka ostrosti i při f=28 mm malá.


Záběr klenby – je to snímáno bez korekce na clonu F3.5. Expozičně je to posazeno hodně nízko, převládají slité stíny. Kresba je perfektní.


Podkovářství – je to konvertováno z DNG bez doostření. Každá jehlička je vidět a pozorujeme strukturu omítky. Snímáno s korekcí -0.6 EV.


Při 800 ISO není šum patrný – je to opět konvertováno čistě automaticky, bez dalších parametrických zásahů.


Jdeme na vysoké ISO.
25000 – a teď se holka ukaž... Šum zde samozřejmě je, aby nebyl, ale obraz drží pohromadě. Také zde jsem se při převodu nesnažil o odšumění.


50000 ISO je už hodně hraniční hodnota. Obraz by byl použitelný spíš v menším rozměru – tady ovšem podotknu,že takto vysokých hodnot ISO se používá spíše k dokumentární živé fotografii. Statickou garáž budeme na 50000 ISO fotit opravdu jen z pokusných důvodů...


To jsou tedy první dotyky s tímto přístrojem nejvyšší třídy – momentálně stojí 109 tisíc Kč. Zvědavý budu i na jeho svižnost, ta zatím nebyla silnou stránkou digitálních přístrojů Leica, s nimiž jsem se potkal.