Širokoúhlý objektiv pevným ohniskem odpovídajícím 30 mm kinofilmového aparátu s vysokou světelností F1.7, to je novinka velmi žhavá a na pultech ještě není. Můžeme se ale na ni těšit. Je to objektiv na první pohled sympatický s výkonem odpovídajícím renomé značky. Jaký je a komu je určen
Je to objektiv s pevným ohniskem, který náleží k systému MFT Micro Four Thirds, tedy především k G přístrojům Panasonicu a také PEN, respektive OM-D přístrojům Olympusu. Byl jsem na něj zvědavý už z toho důvodu, že na svém Panasonicu GF1 rád používám objektiv Panasonic 20/1.7 konstrukce pancake s vynikající kresbou, nicméně ten ekvivalent 40 mm mi připadá přece jen trochu dlouhý. 30 mm má výrazně širší záběr, ale bez zkreslení a divočin. Světelnost má F1.7, největší clonu F16. Má 9 členů v 7 skupinách, 3 členy jsou asférické. Ostří od 20 cm, zaostřovací motor autofokusu je krokový. Objektiv je 36 mm dlouhý a 58 mm široký, průměr filtru je 46 mm.


Na objektivu nás na první pohled zaujme clonový kroužek, s položkou A pro automatické clonění. Je to pěkný pocit clonit a cítit, jak to pod prsty pěkně cvaká jako za starých časů, nicméně nejsem nostalgik a proto se mi s objektivem lépe pracovalo na těle Olympus – na Olym se přepne ovládání objektivu a cloníme rollerem, jak je v nové době běžné. Je to ale určitě věc zvyku. Navíc mi ten clonový prstenec trochu vadil při výměně objektivu. Objektiv je to malý a když ho vyměňujete, nemáte pořádně za co chytit. Pod tímto kroužkem je prstenec pro ostření a dole je pak přepínač ručního a automatického ostření. Jiné ovládací prvky nemá.

Vizuálně vzato je nesmírně půvabný. Je na něm vidět kvalita, oba prstence se ovládají jemně a přesně. Ve skutečnosti vypadá menší než na obrázku a při nasazení na Panasonic GH4 vypadal poněkud komicky, jakkoli je to samozřejmě nesmysl. Mé GF1 slušel náramně a nerad jsme ho vracel.

Jak se s ním fotí
Ostří vnitřně, takže nic se neotáčí a nevysouvá. Ostření je bleskurychlé v nejlepším standardu v současnosti poskytovaném systémem MFT. Soudková vada je neznatelná.


Vinětace (tmavnutí v rozích) je i při plné světelnosti bezvýznamná, na ukázce je clona FD1.7. Tento poměr tmavosti rohů a středu si objektiv drží i při vyšších clonách.


Protisvětlo jsem zkoušel jak na Panasonicu GH4, tak Olympusu OM-D EM-5. První pokus vyšel pro Panasonic velmi dobře, i slunce v záběru neházelo žádné reflexy.


Oly mi dělal trochu potíže a protestoval, viz barevné pruhy:


Zopakoval jsem podobný záběr na Panasonicu a výsledek byl znatelně lepší. Tento záběr je při cloně F1.7, na proklik ho uvidíte ve full res. Při zaclonění se projevily menší pruhy, nicméně výsledek byl i pak lepší než výše uvedená ukázka z Olyho:


Kresba je výtečná od plné světelnosti až po F11, pak prudce zvadne. Ukázka je srovnání výřezů 100%.


Velmi jsem byl zvědavý na srovnání s Panasonicem 20/1.7. Palačinka se nemusí stydět, kresebně je velmi podobná a mohu k tomu podotknout, že Megapixel ji nyní prodává v akci za 10 tisíc, tudíž nejspíš už nebude.


Podstatné je i srovnání kresby v rohu a ve středu. Zde jsou ukázky, opět jde o výřezy ve 100%.

Shrnutí
Právě na příkladu takto malého nenápadného objektivu je vidět výhoda MFT systému. Summilux v použití pro full frame by stál... nehádejme: Summilux 35/1,4 pro Leicu M stojí 116 tisíc, nechme dalších spekulací. Je stvořen pro výkon i pro radost. Pevné ohnisko vede k tříbení fotografova oka a ekv. 30 mm je velmi vhodný zejména pro živou fotografii. Jako paní Dolly dohazovačka bych viděl rád svatbu tohoto objektivu s tělem Panasonic GX7, to by byl ideální páreček po všech stránkách. Nicméně dobrou službu odvede samozřejmě ve spojení s kterýmkoli přístrojem systému MFT. Ukázky:

Snímky 1 až 3 při F1.7, snímky 12 až 14 je postupka clon F2.8 - 4.0 a 5.6

 

 

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14


Chcete znát názor prodejce, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky objektivu Panasonic Leica 15 mm/F1.7? ?