Doposud nejnovější model z řady systémových kompaktů Nikon 1 je tato jé pětka. Za cenu dobrého kompaktu získáte základ systému s výměnnými objektivy.

Jaký je a komu je určen
Hlavní devizou mirrorless konceptu je nízká váha a malé rozměry. Smysl mají především pro lidi, kteří využijí principu systému tohoto přístroje – asi nemá moc velkou cenu si ho koupit se základním objektivem a nic dál neřešit. Řada Nikon 1 je charakterizována jednopalcovým čipem – ano, ten se vyskytuje i ve špičkových kompaktech také. Má rozměr 13,2 x 8,8 mm, což vede k crop factoru 2,7x: fyzickou ohniskovou vzdálenost, vyznačenou na objektivu, musíme násobit 2,7x, abychom získali ekvivalentní ohnisko po přepočtu na kinofilm a tudíž měli představu o úhlu záběru. Recenzovaný kus byl vybaven objektivem 10 – 30 /3.5-5.6, tedy po přepočtu 27 – 81. To je klasický rozsah, podobný mají zrcadlovky s čipem APS-C a setovými objektivy 18-55 mm – a full frame přístroje s rozsahem 24-70, to je taková objektivová klasika, různá ohniska, ale díky cropu a rozdílům ve velikosti čipu je úhel záběru podobný. Snímač typu BSI-CMOS, tedy snímač s předním osvitem, se servisními obvody vsazenými až za aktivní plochu, má 21 mega a podporuje ho procesor Expeed 5A. Rozsah ISO je 160 – 12800. Čip není stabilizovaný, základní objektiv ano, je typu VR. Čip nemá low pass filtr (proti vytváření proužků při snímání šrafovaných objektů), je to hybridní čip se zařazenými buňkami schopnými analyzovat fázový posun: je zde 171 zaostřovacích bodů analyzujících kontrast a 105 na fázovou detekci. Díky tomu přístroj tak rychle ostří.


Skvělý je LCD displej, je výklopný až o 180 stupňů – moc dobré pro selfie autoportréty, je třípalcový a dotykový. Elektronická závěrka má rozsah od 30 sec do 1/16000 sec. Expoziční režimy jsou auto, program a priorita času / clony plus předvolby a filtry, jak ještě uvidíme. Přístroj má vestavěný blesk s podivuhodně nízkou synchronizační rychlostí 1/60 sec. Výstupy jsou microHDMI a USB a wifina s NFC (párování přiložením k přístroji). Zapisuje ve formátu JPEG nebo RAW (NEF) na karty microSD, v režimu video umí i 4K. Tělo váží 231 g a měří 98 x 60 x 32 mm.

Je to tedy vysloveně kompaktní přístroj a tím k sobě přitahuje pozornost těch, jimž i systém Micro Four Thirds (Olympus a Panasonic) připadá moc náročný na rozměry i váhu. Do systému patří slušná řádka objektivů, včetně hodně dlouhého 70-300/4.5-5.6, což je po přepočtu osmikilo! Zajímavá je ultrasvětelná dvaatříca /1,2, tedy po přepočtu 86 mm, anebo po přepočtu padesátka na F1,8 za rozumných 5 tisíc korun. Jako širokoúhlý zoom je nabízen po přepočtu 18-35/3.5-5.6, ten bych volil já jako základní objektiv. Jenže pak by to vyšlo draho, dohromady nad 20 tisíc (leden 2016). Mnou zkoumaný kus měl 10-30/3.5-5.6, existuje ale i podobný 11-27.5/3.5-5.6, který je levnější, ale prodejci ho nenabízejí ve výhodném setu.

Malé rozměry, malá váha a ohromující rychlost – 20 oken za vteřinu s průběžným autofokusem, kdo z vás, pánové, na to má? Nejrychlejší frekvence pro sérii je 60 oken/sec. Je to svižný skřítek. Nicméně opakuji, smysl bude mít pro toho, kdo využije jeho škály výměnné optiky.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná páčkou mu spouště, jak je u Nikonů dobrým zvykem. Spouště jsou dvě, jedna pro fotografování, jedna pro video – a kolem ní je roller, ovládací kolečko. Vlevo od spouště je kruhový volič režimů s volbou PSAM (program, priorita závěrky / clony a plný manuál, dále je zde plná automatika, kdy přístroj dělá vše na své triko. Pak je zde odvěká specialita Nikonu „Zachycení nejlepšího okamžiku“, to je série a přístroj vybere nejostřejší snímek. Dále jsou pohyblivé momentky, hříčka sestávající z fotky a doprovodného pidividea (v dodávce je softík,který snadno tahle videíčka poslepuje a doplní obrázky). Pak je normální video a kreativní režim, kdy zadním i předním rollerem, eventuálně dotykovou obrazovkou lze nastavit tónované filtry.


Opomenuta není ani přední stěna – pravou rukou nahmátneme pod objektivem funkční tlačítko. Já si tam nejdřív nastavil ISO, můžete ale volit ze široké nabídky, dělá se to přes Menu- Setup (ikona klíč), 2. obrazovka Funkce tlačítka fn.


Na zadní stěně je dvojice tlačítek Prohlížení a Menu, pak čtyřcestný volič a dole aktivace wi fi a koš pro mazání snímků. On se ten koš na některých foťácích používám k nějaké funkci, tady opravdu jen košuje a nic užitečného při focení nedělá.

Čtyřcestný volič má kolem sebe ovládací kolečko – roller, ale stačí zatlačit na roller v žádaném směru. Podstatný je směr nahoru – tím se aktivuje funkční menu s funkcemi, které jsou nejpotřebnější pro konkrétně zvolený režim.

Skvělý je výklopný dotykový displej otočíte ho i o 180 stupňů na selfíčka, pracuje se s ním velmi dobře.


Menu je velmi jednoduché. Obsahuje i typické nikonské „picture control“ a Dlighting, tedy ovládání sytosti (když to zjednoduším) a projasnění stínů, je to ale co do ovladatelnosti zjednodušeno na maximum. Za zmínku stojí připojení k wi-fi. Musíte mít na chytrém zařízení appku Nikon wireless utility. Pak je dobře jít do menu a v nastavení Typ připojení jděte na Autentizace/šifrování a zvolte (nejste-li paranoidní) Otevřené. Pak už stačí v mobilu nastavit spojení s foťákem poté, co jste zmáčkli tlačítko wi-fi a přes appku můžete přístroj ovládat nebo z něho posílat fotky. Velmi příjemné – a nějak si nedovedu představit, jak by nějaký zloduch vysosal moji kartu přes wifinu... a hlavně, proč by to dělal?

Jak se s ním fotí
Má rychlý start – a loudavé prodlevy mezi jednotlivými snímky, to je stará bolest řady Nikon 1. Ale dá se s tím žít tím spíš, že pak při sériovém focení nastává ten opravdový rachot. Také pro jiné přístroje řady platí drobná potíž s kartou microSD, manipulace je hodně obtížná, takže není praktické počítat se čtečkou a adaptérem. Přenos musíte dělat kabelem, přes USB to jde pomalu, lepší je HDMI kabel. Přes USB je to o to horší, že se nepřihlásí jako standardní mechanika a musí se všechno z něho importovat.

Ostří skutečně rychle. Osvědčil se systém kombinovat celoplošné ostření a expozice dotykem přes displej – když je třeba zvolit konkrétní místo, které má být ostré. Úžasné je průběžné ostření při sekvenčním focení. Vyskakovací blesk se aktivuje tlačítkem na boku. Dá se prstem vyklonit reflektorem vzhůru, takže lze využít světlo odražené od stropu – u kompaktů vzácná vlastnost! Bohužel zde není standardní ani nestandardní patice pro externí blesk , musíte vyžít s vestavěným.

Za zmínku stojí funkce Živé nastavení. V automatickém režimu a v kreativních funkcích – je to určeno naprostým laikům – se po stisku tlačítka OK (středové tlačítko čtyřcestného voliče) otevře minimeníčko v pravé části obrazovky a tam se volí D-lighting (projasnění stínů) rozostření pozadí (= v podstatě je to clonění), pohybová neostrost (= prodloužení času) a kreativní paleta – pomůcka pro tónování fotky. Je to jednoduché a zábavné.

Obrazová kvalita je velmi dobrá – za ideálních světelných podmínek. To je ovšem poznatek shodný pro všechny fotopřístroje s menšími čipy. Přes všechny D-lightingy těžko snášejí velké světelné rozdíly a při vyšších stupních ISO šumí.

Videorecenze
Dnes zahajuji novou rubriku, tedy videoprohlídku recenzovaného přístroje. Pokud to čas dovolí, rád bych videem doprovázel i další recenze.


Shrnutí
Nikon 1 J5 je zatím poslední model větve řady Nikon 1 bez elektronického hledáčku. Nabízí své služby spíše laické veřejnosti, nicméně zkušená ruka na něm zahraje mistrovský kousek a přístroj jí nabízí potřebné pomůcky. Musím jen opakovat to, co je řečeno v úvodu, má skutečný smysl jen jako základ systému, tedy bez výběru vhodných objektivů bude fungovat jako špičkový kompakt. Což by byla škoda. Předností je rychlost snímání a drobné rozměry. I s objektivem stojí 12500 (leden 2016), to je cena dobrého kompaktu.

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Nikon 1 J5.