Už nejen osahání, ale řádné prozkoušení je základem pro tuto recenzi zrcadlovky s velkým čipem, tedy full frame 24 x 36 mm, která byla předvedena před měsícem.

Jaký je a komu je určen
Přístroj z hořčíkové slitiny, utěsněný proti vlhkosti a prachu je vybaven novým snímačem formátu XF s 36,3 miliony pixely. Ten má bezešvé sběrné čočky a jeho fotodiody mají vyšší energetický zisk. S podporou nového procesoru Expeed 4 (30% rychlejší) se snižuje šum a zvyšují se rozsahy – v rozšířeném módu je to 32 až 51200 ISO. V plném rozlišení lze pořizovat série 5 fps. Přístroj umí i RAW s menším rozlišením (ne každý potřebuje datově obludné 36 Mpx obrázky, jde o prostor na disku a také o zápis na kartu) a při použití DX formátu a bateriového gripu s baterkami umí až 7 fps. 51 bodový modul autofokusu je hardwarově stejný, avšak změnou firmwaru se změnily se jeho vlastnosti. Má pochopitelně dva sloty na paměťové karty, jeden formátu DS, druhý CF.

Zcela nová je závěrka, včetně všech mechanických částí. Výrobce zaručuje 200 tisíc cyklů. Závěrka je z kompozitu kevlaru a uhlíkatých látek. Zpoždění je 52 ms, časy od 1/8000 do 30 s, synchronizace 1/250 s. Ke specialitám patří funkce M-UP, kdy na první stisknutí spouště se zvedne zrcátko a na druhé stisknutí se teprve exponuje, přičemž expozice začíná aktivací elektronické závěrky. V jistém smyslu zvláštností osmistovek včetně této je vestavěný blesk, to profi přístroje nemívají. Tento vestavěný blesk umí sloužit i jako řídící jednotka pro externí blesky.

Displej s 8 cm úhlopříčkou má 1229 tisíc bodů a umí nastavování barev – pracuje v režimu RGBW, jsou v něm i bílé jasové pixely. V režimu živého náhledu lze obraz dělit na dvě poloviny a porovnávat zaostření. Jde o nejvyšší třídu zrcadlovek Nikon. Do ještě vyšší kategorie patří modely D4 a D4S, velké těžké přístroje určené především k profesionální práci reportážního typu. Model D810 se prodává souběžně s původním modelem D800 za vyšší cenu (70 a 82 tisíc). Tabulkové rozdíly nejsou zásadní. Změny se projeví ve finesách, které ocení profesionál, který přístroj používá od rána do večera. Tomu pak stojí i malé zlepšení za navýšenou cenu. Obecně platí, že tyto FF přístroje plní roli středního formátu v analogové fotografii, tedy filmové materiály formátu 6x6 cm a větší. Pokud jde o menší formáty, budoucnost ukáže, zda zůstane dominantní formát APS-C, nebo Micro Four Thirds (Olympus, Panasonic) anebo jednopalcové čipy: spíš se přikláním názoru, že v budoucnu se prosadí spíš malé vysoce výkonné čipy a málo rozměrná a lehká optika, ale to je hypotéza, kterou prověří praxe.

 

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná jako na všech DSLR Nikon páčkou spouště, to je nejlepší ze všech používaných řešení. Páčka slouží i k osvětlení stavového displeje, v menu lze nastavit i osvětlení zadního displeje. Vpředu pod spouští je přední roller, za spouští je spoušť videa a tlačítko pro korekci expozice, Blíže stanovému displeji je tlačítko MODE – tím se přepínají režimy, Program, priorita časů / clony a manuální režim, po stisknutí se režim nastaví zadním rollerem pod horní hranou.


Vpravo od hledáčku je přehledný stavový displej. Vlevo od hledáčku je sdružený volič. Jedna jeho část je vybavena čtyřmi tlačítky pro ISO, vyvážení bílé WB, kvalitu obrazu a režim měření expozice. Pod tím je prstenec s aretací, kde volíme jednotlivé snímání, pomalou a rychlou sérii, tiché snímání singl a sérii, samospoušť a zvednutí zrcátka. V tomto režimu pak lze při studiovém focení použít funkci nastavitelnou z menu, kdy je expozice zahájena elektronicky, nikoli mechanicky. U očnice je páčka, která očnici zavře, používá se při ultradlouhých expozicích, aby hledáčkovým systémem nešlo dovnitř světlo.

Na zadní stěně je shora zleva tlačítko pro prohlížení a mazání, vpravo od očnice je uzávěr expozice a ostření a aktivace ostření.


Vlevo od displeje je shora tlačítko pro menu, pro picture control, zvětšování a zmenšování náhledu a OK tlačítko. Vpravo od LCD je čtyřcestný volič pro pohyb v menu, při focení lze jím ovládat zaostřovací bod. Zajímavé je i-tlačítko. Je to něco jako rychlé menu, ovšem nabízí volby náležející spíše do setupu. Zde definujeme „banku“, tedy sadu uživatelských nastavení, redukci šumu při vysokém ISO, D-lighting, barevný prostor, tlačítko pro hloubku ostrosti ( je vpravo od objektivu na přední stěně, lze ho odtud přeprogramovat, například by mi přišlo užitečné bodové měření), dále uživatelské nastaení, redukce šumu při dlouhé expozici, bracketing a volba pro tlačítko AF-L/AE-L a tlačítko Fn (taky na přední stěně , pod tím pro hloubku ostrosti, zde by mi přišel užitečný virtuální horizont v hledáčku, tedy něco jako vodováha).

Další ovládací prvky jsou na přední stěně. Úplně nahoře je tlačítko pro blesk, pod ním bracketing (více expozicí s různou hodnotou), pak je nastavení blesku, jeho režim a síla a přepínání z automatického na manuální ostření. Středovým tlačítkem tohoto voliče lze měnit jednotlivé a průběžné ostření a rollerem přepínáme bodové a celoplošné ostření.

Toto vše je výsledek dlouhého vývoje a je to na Nikonech zavedeno léty praxe.

Menu má pět hlavních oddílů, pro přehrávání, focení, pro uživatelské funkce setup, retuš pořízených obrázků a tzv. Moje menu pro oblíbené často používané položky.
Do menu fotografování vcelku nemá smysl chodit, protože podstatné položky jsou přístupné z vnějšku, i Picture control má tlačítko a D-lighting je dostupný přes i-tlačítko, lze ho ale nastavit i na tlačítko pro hloubku ostrosti.

Když už jsme se k němu dostali, je to evergreen, i staré objektivy mívaly páčku na uzavření clony a kontrolu hloubky ostrosti, je to fakticky k ničemu, protože ztmavne obraz a nicv hledáčku nevidíte. Proto je dobré tlačítko využít k něčemu rozumnému a D-lighting do této kategorie jistě patří.

Důležité je menu uživatelských funkcí.
Úplně nahoře je volba, do jaké banky si funkce navolíte, banky jsou čtyři, A,B,C a D.
Následuje sedm oddílů a až ef. V prvním oddílu pro zaostřování si můžeme nastavit rear focus, tedy ostření na palec, kdy zbavíme spoušť funkce aktivace ostření a ostříme stiskem tlačítka AF-ON. Dělá se to v položce a4, volba Tlačítko AF-ON. Šikovná je volba a6 Osvětlení zaostřovacích polí, pak vám zaostřovací bod v hledáčku svítí červeně při aktivaci i za vyšší světelné hladiny; mně je to příjemné, někomu by to vadilo. V tomto oddílu lze široce individualizovat činnost autofokusu, je to silně individuální věc, koho to zajímá, ať se podívá na můj článek Jak je to s ostřicími body, tam je to podrobně vysvětleno.

Následuje měření expozice, tam není záhad, V oddílu c -časovače vždy na Nikonech přenastavuji Zpoždění pro vypnutí monitoru, aby se mi menu nevypínalo po pěti vteřinách, je to položka c4. Déčko je snímání a indikace, nic podstatného, zajímavější je následující oddíl bracketing/blesk. Důležitá je položka e3 Zábleskový režim vestavěného blesku, tam se nastavuje vestavěný blesk jako řídící jednotka.  Důležitá je položka e4, kde lze nastavit, aby se korekce expozice týkala jen pozadí, tedy přirozené expozice a nepromítala se do síly záblesku, tu pak korigujeme nezávisle. Důležitý je i oddíl f, kde lze nastavovat ovládací prvky. Poslední oddíl g se týká videa.

Jak se s ním fotí
Přístroj už ve své první verzi D800 budil pozornost vysokým rozlišením, jaké bylo donedávna vídáno jen na digitálních stěnách za iks set tisíc korun. Jisté je, že tento přístroj vyžaduje perfektní optiku. Objektivy DX do něho sice pasují taky, ale pak se přepne na DX (malý APS-C formát) a v podstatě je to jako kdybyste za své porsche zapřáhli rozmetač sena a jezdili jím po poli. Většinou jsem to fotil Nikkorem 55/1.4, půjčil jsem si na pár hodin 24-70 / 2.8 a70-300/4.5-5.6, ba i rybí očko a makro 105/2.8 byly.

Kvalita obrazu je prostě vynikající. Když srovnám výsledky z Canonu 5D MkIII a déto D810, tak je to jednoznačné – Nikon těch detailů zachytí víc, tečka, netřeba dále hovořit.


Nahoře Canon, dole Nikon.


Fotil jsem to bez korekce expozice, jak to tam padlo, tak to vidíte, bez úpravy, jen výřez ze 100% zobrazení.
Kresba je zcela jednoduše řečeno ultimativní. Nemám k disposici původní model, abych srovnával, není ale důvod si myslet, že by měl být lepší co se ostrosti týká.
Vynikající je i rychlost přístroje. Série 5 oken za vteřinu sice není oslnivá, ale pro praxi vyhovující a hlavně, přístroj stačí ostřit, takže můj norský test (přibíhající fenka Nora v rovině ostrosti) splnil D810 bezproblémově s objektivem 70-300, který neaspiruje účastnit se olympijského focení,je to slušný objektiv za šestnáct tisíc.

Pokud jde o šum, nesplnily se předpovědi, že čip s tak velkým rozlišením a tudíž tak malými fotodiodami nutně musí vést k zašuměným obrázkům. Šum je samozřejmě vidět vždycky, když jsme nad 800 ISO, podstatné je, do jaké míry ruší a vadí.

Obří rozlišení má ještě jeden efekt: poskytuje rezervu pro editaci. Nejde jenom o ořez. Zde máte srovnání.

Vlevo nahoře je obrázek při 12800 ISO v kontrastním lesním osvětlení. Vpravo nahoře je odšuměný v Photoshopu pluginem Dfine 2 Strong noise. Vlevo dole jsou zmírněné stíny a vpravo dole týž obrázek, mírně doostřený a zmenšený na šíři 4000 bodů, tedy zhruba na dvanáctimegovou fotku. Jde o 12800 ISO, což je citlivost sice na mnohých přístrojích nastavitelná, avšak v praxi nepoužitelná. Zde je to na hraně, avšak zcela jiste to lze za určitých okolností použít.

D-lighting, tedy prosvětlování stínů, zde má svůj smysl a i to je důvod, proč ho doporučuji navolit na volitelné tlačítko, aby byl po ruce. Jinak stíny vycházejí dosti tvrdě. Světlá místa mají tendenci k přepalům. Přístroj nabízí režim měření na nejvyšší jasy - praktický výsledek je podobný korekci expozice do mínusu. Hlavní smysl to má při focení do RAW - v postprodukci se pak využije velkého dynamického rozsahu přístroje. Jak už jsem se zmínil v souvislosti s předchozí ukázkou vysokého ISO, tyto snímky s velkým rozlišením  snesou hluboké editační zásahy. O důvod víc, proč pracovat v RAW formátu.

Hodně záleží na picture control, tedy na předvolbách nastavení obrazu.

Standardní je nastaveno na doostření 3. zřetelnost +1 a ostatní je na nule. Příjemnější mi připadal PS Neutrální, ten má doostření 2 a vše ostatní je na nule. V oddílu menu Správa Picture control si můžete udělat svoje sestavy. Osvědčilo se mi doostření 7, zřetelnost +3, sytost +1 a kontrast, jas a odstín na nule.
Automatické nastavení bílé pracuje spolehlivě a v podstatě není třeba se o něj starat. Někdy vychází poněkud studeně, ale Nikony mají toto velmi dobře ošetřené už tradičně, zde navíc je možno automatickou WB volit mezi auto1 a auto2, ta dává teplejší výsledek. Určitou slabinou přístroje je displej na zadní stěně, budiž útěchou, že obrázky jsou zpravidla lepší než ukázal.

Shrnutí
Parametricky se model Nikon D810 příliš neliší od předchůdce, ale je vyladěný a v detailech vylepšený. Podstata zůstává: profesionální přístroj s čipem velikosti kinofilmového okna, s ohromujícím rozlišením 36 milionů pixelů, se schopností se úspěšně vyrovnat s níázkou světelnou hladinou. Je do značné míry konfigurovatelný a dokáže se tedy přizpůsobit konkrétním potřebám uživatele. Není nic, co by se mu mělo vytýkat, pokud necheme jít cestou recenzentů, kteří se pozastavují nad pevným displejem a absencí wifiny. Vyžaduje perfektní optiku a je určen k vážné práci. Je dostatečně rychlý i na živou fotografii, ovšem doménou přístrojů této třídy bude přece jen spíš fotka statická, ať už je to krajina nebo studiová fotografie, kde se uplatní výjimečná rozlišovací schopnost. V červenci 2014 tělo stojí 82 tisíc. Model D800 je nadále v prodeji a je o dvanáct tisíc levnější, to si musí každý zvážit sám. V prodeji je i model D800E, to je osmistovka bez low pass filtru za 76 tisíc. Ten asi bude mít hubenou sezónu.

Ukázky:

Obrázky mají velký datový objem, od 16 do 30 MB. Nejsou nijak upravované, nasnímané jako JPEG.

1 - 7 objektivem 55/1.4 a 10-12, 8 objektivem 105/2.8, 9 objeltivem 70-300/4.5-5.6, 10 zde se šlo na korekci -1,7 aby nebyly přepaly, 11 a 12 srovnání bez D-lightingu a s jeho použitím, 13 sekvence z norského testu, použit 3Dtracking, kdy si autofokusový modul předává pohybující se objekt, 14 objektivem 27-70 , 15-16 rybí oko, 16/2.8.

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Nikon D810.