Širokoúhlý objektiv s vysokou světelností pro G řadu Panasonicu, to je stručná charakteristika téhle nádherné kombinace špičkové mechaniky, elektroniky a optiky. Jsem rád, že mohu představit tuto jen týden starou novinku!

Jaký je a komu je určen
Plným názvem je to Panasonic Lumix G Leica DG Summilux 12mm, F1.4 ASPH. Zkratka na konci označuje ve výrobcích Leica objektivy vybavené asférickými čočkami, tedy čočkami, které nemají kulový povrch. Ty se vyznačují lepším podáním kresby v rozích. Objektiv je primárně určen pro G řadu Lumix Panasonic, nicméně je kompatibilní se všemi přístroji systému Micro Four Thirds, jinak též MFT – hlavně tedy Olympus. Objektiv náleží k nejvyšší třídě jednak svými optickými vlastnostmi, jednak mechanickým provedením – je odolný proti prachu a dešti. Proto jeho nákup má smysl hlavně pro majitele podobně vybaveného těla.


Objektiv má 15 čoček v 12 skupinách, asférické jsou 2, jedna je ED a 2 UED, tedy jde o čočky ze speciálních skel, které minimalizují výskyt zelených a fialových kontur na strmých přechodech jasů. Světelnost je F1.4, největší clona F16. Objektiv ostří od 20 cm (od roviny čipu) a systém je poháněn krokovým motorem. Je hodně robustní, váží 335 g, průměr má stejná jako délku, tedy 70 mm. Průměr filtru je 62 mm.


Nalezneme na něm dva kroužky, jeden je clonový – s pozicí A pro automatiku, jeden na ruční ostření. Jako další ovládací prvek je přepínač manuálního a automatického ostření.


Jak se s ním fotí
Radosti začínají už při rozbalování krabice – málo kdy výrobce zabalí kovovou sluneční clonu do speciální pod – krabice. Svými rozměry a váhou objektiv poněkud nabourává představu, že MFT vám dává křídla – svými malými rozměry a váhou, až na to, že soudobé objektivy, zvláště pak ty vysoce kvalitní širokoúhlé, jsou taky pořádní mackové, tak třeba Sigma 24/1.4 váží 665 g a měří 90 x 85 mm. Milovníka klasiky potěší manuální clonový kroužek, tím spíš, že je odstupňován po třetinkách. Cvaká jedna radost. Ruční ostření je samozřejmě elektrické a skoro se stydím udávat takovou samozřejmost, že ostří vnitřně a že se nikde nic viditelně neotáčí a nesune.

Optické vady zde nejsou prakticky žádné. Soudková vada je nepostřehnutelná – a jde o silně širokoúhlý objektiv!


Právě tak chromatická vada. Tato ukázka je ze snímku záměrně přeexponovaného, větvičky proti bílé obloze, to je pro optiku vražená kombinace. Je to neostré, nicméně chromaticky perfektní.


Právě tak neznatelná je vinětace, tmavnutí v rozích. Na clonu F1.4 je obraz v podstatě jednolitý – opakuji vždy při této příležitosti, že zmenšením fakticky do miniatury stoupne kontrast objektu.


Pokud jde o maximální přiblížení, na ukázce č. 15 vidíte, jaké maximum se dá od objektivu očekávat. Pokud jde o kresbu, ta je velmi vyrovnaná, na vysoké úrovni od plné světelnosti, na cloně F11 slábne až zeslábne na F16.


Vysokosvětelných objektivů využíváme ke dvěma účelům. Jednak je to focení při nízkých světelných hladinách, jednak je to separační efekt vyvolaný malou hloubkou ostrosti.

O prvním použití asi nebudou debaty. Třebaže dnešní fotoaparáty snesou vysoké ISO bez problému, systém MFT snese 3600 ISO i více, záleží na typu přístroje a vaší otrlosti vůči šumu, přece jenom je lépe netahat čerta za ocas a raději odclonit, než přidávat zbytečně na citlivosti. Ten F1.4 je skutečně maximální (ne zcela) běžně používaná světelnost a krátce řečeno – hodí se.

Problematičtější je ten separační efekt. Ani při cloně F1.4 nemáme pocit, že se zde záměrně něco vypíchlo. Cvičené oko si malé hloubky všimne, ale laik to těžko pozná. A to ještě je na této ukázce rovina ostrosti poměrně blízko, cca dva metry. 


Crop factor 1:2, který nám zdvojnásobí fyzickou délku ohniska, se vztahuje i na clonu, jde o dva stupně, tudíž místo F1.4 – pokud jde o hloubku ostrosti, nikoli propustnost světla – získáme ekv. hloubky ostrosti F 2.8 objektivu s ohniskem 24 mm a formátem 24 x 36 mm. Tolik teorie, když ale budeme prakticky porovnávat obrázky, spíš to bude ekvivalent F4.0, ne-li rovnou F5.6. Pravda, jde o subjektivní posouzení. Což není žádný záporný verdikt, to je prostě fyzika a dokud se nepromění sám přístup k ostření (což očekávám), nebude tomu jinak.

 

Pokud jde o rychlost ostření, ta hodně závisí i na použitém těle. Já objektiv zkoušel na Panasonic G7 a tam jsem si všiml, že ostření bylo výrazně rychlejší při použití celoplošného AF než jednobodového. Díky krokovému motoru je ostření velmi tiché, takže objektiv je vhodný i pro video.

Shrnutí
Panasonic Leica Summilux 12/1.4 je špičkový, na vrcholné úrovni soudobé techniky pozicovaný objektiv s vysokou světelností, zbavený optických vad. Je vodotěsný a tato jeho významná vlastnost ale má uplatnění jen na stejně dokonale utěsněném těle. Je to vrcholná kvalita za vysokou cenu – v korunách nebyla ještě stanovena, BH PhotoVideo beze předběžné objednávky za 1300 dolarů.

Ukázky:

 

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16


Chcete znát názor prodejce, znát aktuální prodejní cenu a vidět nové snímky objektivu Panasonic 12/1.4 ?