Do modelové řady Milvus přichází jedenáctý přírůstek, extrémně světelný širokoúhlý objektiv se špičkovými parametry. Milvusy dnes kryjí rozsah od 15 do 135 mm, vždy jde samozřejmě o pevná ohniska.



Milvus 25/1.4 má 15 členů ve 13 skupinách v celokovovém, důkladně utěsněném těle. Určen je pro plnoformátové přístroje s bajonetem buď Canon nebo Nikon. Největší clona je F16, nejkratší zaostřovací vzdálenost je 25 cm. Úhel záběru je úhlopříčně 81 stupňů, na šířku 71 stupňů. Průměr závitu pro filtr je 82 mm, rozsah pohybu zaostřovacího kroužku z maxima do maxima je 172 stupňů. Průměr je 92 mm, délka se sluneční clonou 140 mm, bez clony 123. Váží 1171 g, respektive s clonou 1225 g. Stojí řádově 2400 dolarů, v recenzi Luďka Boušky na Fotoškoda.cz se píše o ceně kolem 60 tisíc Kč. Jde o objektiv nejvyšší kvalitativní třídy – s jedinou vrozenou výhradou manuálního ostření. V tiskové zprávě je zmínka o použití ve fotožurnalistice, v tomto směru mám vážné pochyby. S Milvusy mám zkušenosti z předloňského září, kdy jsem byl na semináři Zeisse ve švábském městě Gmundu. Ve shrnutí se zmiňuji o metodě ručního zaostřování:

Zeiss objektivy jsou konstruovány na ruční ostření, proto stoupání jejich závitu je velmi pozvolné, kdežto naše běžné AF objektivy mají stoupání strmé. Takže lze ostřit jaksi dojmově, že to vidím ostré na matnici. Lépe je pomoci si pozorováním kontrolní diody ve spodní části hledáčku, eventuálně probliknutí zaostřovacího bodu. Další dobrá metoda spočívá v ostření na live view – přímý náhled na matnici + 10násobné zvětšení. No a taky lze dokoupit matnici s Fresnelovou čočkou, pokud náš model přístroje takovou výměnu matnice umožňuje, a i pak je líp to svěřit servisu.