Miniatura s vysokým výkonem, takový je systémový šestnáctimegový kompakt s výměnnými objektivy z rodiny Micro Four Thirds, nástupce loňské miniatury GM1 . Něco přibylo, něco ubylo – není tu vestavěný blesk ale zato má elektronický hledáček s rozlišením 1,6 mega.

Jaký je a komu je určen
Jde o plnohodnotný Micro Four Thirds, tudíž nabízí dnes už klasický formát čipu CMOS 17.3 x 13 mm . K řadě GM je speciálně vyvinutý objektiv s ohniskem fyzicky 12-32 mm, po přepočtu 24 – 64 mm, tedy ideální záklaďák. Ten má vysouvací konstrukci, takže v zasunutém stavu je tak malý, že celý mirrorless strčíte do kapsy, tělo má rozměry 99 x 55 x 30 mm a váží dvacet deka. Tento objektiv můžete samozřejmě použít i na jiných tělech systému MFT od Olympusu nebo Panasonicu a naopak, všechny kompatibilní MFT objektivy lze použít na GM5. K pozoruhodnostem přístroje patří i nejkratší doba osvitu 1/16000, opakuji, šestnáct a tři nuly. Přístroj má hybridní závěrku, mechanická je ovládaná krokovým motorem a je doplněna elektronickou závěrkou, schopnou jít o ještě jedno EV dál přes dosud limitní 1/8000 sec. Má to smysl hlavně při použití ultrasvětelných objektivů, kde chceme při plném denním světle využít co nejmenší hloubku ostrosti. Přístroj má pevný třípalcový jednomegový LCD displej, je vybaven sáňkami pro blesk a skutečně, v dodávce pidiblesk je. Video je full HD 1920 bodů a wifina je vestavěná. Malé tělo chce malou baterku s menší výdrží, jen 230 fotek. V dodávce už je nabíječka, chvála bohu – je dobře mít aspoň dvě baterky a ty se bez externí nabíječky, tedy jen v těle pomocí USB kabelu špatně dobíjejí.


Přístroj (což platí i o GM1, ten se pořád prodává, tělo cca 17 tisíc, GM5 tělo 23 tisíc, rozdíl šest tisíc, elektronický hledáček DMW-LVF2 stojí pět a půl) je atraktivní svými rozměry. Lze koupit i sadu GM5 plus 12-32 plus 35-100, máte ekvivalenty 24-65 a 70-200 a vejde se to do dlaně!


Rozsah 70-200 je velmi oblíbený a sám Panasonic dělá 70-200/2.8, ale to je už pořádný macek, kdežto tohle máte pocit, že máte na dlani krabičku od antiperlí. Takže kdo chce mikrorozměry a makrovýkon, má o čem přemýšlet. Navíc, tenhle přístroj mi v mnohém připomíná výtečný model Panasonic GF1; tato řada GF byla pak degradována do podoby velmi nenáročných přístrojů, obnovena pod jménem GX7, velmi dobrý stroj – a zatím marně čekáme na GX8. Ovšem s tou výhradou, že to jsou v podstatě velmi rozměrné aparáty, kdežto GM5 je skřítek. Jen výkonově mi tu GF1 velmi připomněl – i tím, že sedí v ruce jako důkladný kovový přístroj, nikde nemáte z něho nějaký bakelitový pocit. Je to plnohodnotný přístroj připravený řešit vše co se řešit dá, konec konců, jeho příručka má v pdf formátu (anglická verze) 367 stran....

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná přepínačem ON-OFF na horní stěně. Vlevo od něho je kroužek s přepínáním AFS (jednorázové zaostření), AFC (průběžné) a ruční ostření. Vpravo od vypínače je kruhový volič režimů s volbami PASM (program, priorita clony, času a ruční nastavení expozice), video, uživatelské nastavení, panoram,a a dva automatické režimy: iA a iA+. To jsou dva automatické režimy, přičemž v plusku přístroj při generování obrazu optimalizuje jas a barvu. Oba režimy však analyzují situaci a nastavují příslušný scénický režim – včetně HDR pro vysoký rozsah jasů (pokud je HDR zaškrtnuto v menu jako povoleno). Tyto automatické režimy nelze použít, pokud se fotí ve formátu RAW.


Pod horní hranou jsou vpravo od hledáčku má samozřejmě korekci oční vady) přepínač hledáček – displej, přičemž lze jedno, druhé anebo zapnout oční senzor, takže je to automatické; dodám hned, že ten senzor je rozumně nastavený, takže nejsou problémy toho typu, že se díváte na displej, mrknete a senzor vás přepne do hledáčku. Nicméně i tento přepínač je volitelný, a pokud si tam navolíte – dejme tomu – HDR, přepínání hledáčku a displeje je automatické přes senzor. Následuje tlačítko značené wi-fi, smysl je zřejmý, lze přeprogramovat. Jsou pak zde ještě další položky k programování pět Fn záložek,které se aktivují dotykem na displeji. Mimochodem – displej mám poměr stran 16:9,takže i v režimu 3:2 a 4:3 je na záložky dost místa po stranách. Zpět k tlačítkům – pod hodní hranou je ještě přehrávání a roller. Ten je dnes už klasicky panasonicky řešený – je dvoučinný, v režimu – dejme tomu A ovládá clonu a když se promáčkne dovnitř, ovládá korekci expozice. V režimu M se jím ovládá jak clona, tak čas – přepíná se to opět promáčknutím. Zpočátku divné, rychle si zvykneme.


Vpravo od displeje je čtyřcestný volič s dedikovanými volbami ISO nahoře, vpravo WB, vlevo ostřicí body a dole drive, tedy nastavení singl fotky, série atd. K sérii viz odstavec níže.
Dole je pak Q-tlačítko pro rychlé menu, v režimu prohlížení slouží jako koš, a ovládání displeje – režimy zobrazení. K tomu Q-tlačítku:
V menu na 6 obrazovce Vlastního nastavení najdeme volby pro toto Q-menu. Buď je to preset, kde je 15 položek, najdeme mezi nimi ISO , WB, režim měření expozice, režim zaostřování, anebo v menu přepneme na Custom, tedy na uživatelské nastavení Q menu a pak se dá velmi zjednodušit, což doporučuji. Dělá se to operací Přizpůsobit Q.menu. Díky dotykovému displeji je to pohodlná operace, snadno se zbavíte vámi neužívaných položek a natáhnete si do Q.menu položky z nabídky.

Menu
Menu má v režimu PASM položku foto, video, uživatelský setup, setup a přehrávání. Po přepnutí na i-automat přibude ještě položka auto, ale tam se jen přepíná mezi normálním automatem a pluskem. Ne všechny položky jsou ve všech režimech přístupné, tím netřeba se nechat vyvést z míry. Některé jsou dedikované jen pro automat – například inteligentní HDR a Noční záběr z ruky: oba se musí zapnout na ON na 3 obrazovce fotomenu, ale jsou přístupné jen auto – režimu. Moc to ale nefunguje, - na displeji uvidíte nádherný noční snímek z ruky a skutečnost může být mnohem horší.

V tomto menu najdeme redukci šumu o dlouhých časů, nikoli ale i vysokého ISO. Za nimi musíme vychytrale jít ve Vlastním nastavení do položky Styly, kde lze nastavit individuálně kontrast, saturaci, doostření a odšumění. Je to velmi praktické a co je zajímavé, tyto styly se realizují i ve videu a nastavení z fota se přepíše i do videa.

Jak se s ním fotí
Loni v prosinci jsem se tu rozepisoval o mrňousovi a nechci se opakovat, mrňousem zůstal a to je jeho hlavní smysl. Malý rozměr má své výhody a nevýhody. Podstatný je ovšem výkon a ten nemá s rozměry co dělat, GM5 se chová jako plnohodnotný MFT mirrorless.

Ostření je přiměřeně rychlé - tedy: pro běžný provoz naprosto dostačující, sport s tím nefoťte, třebaže se zde nabízí 1/16000 sec. Tu využijeme při focení světelným objektivem za vysoké světelné hladiny, pokud potřebujeme malou hodnotu clony a tím i malou hloubku ostrosti. Velmi užitečný je dotykový displej, lze na něm snadno nastavit zaostřovací bod a pochopitelně je možná zapnout / vypnout exponování dotykem. Autofokus je zde vybaven i originální funkcí Touch Pad. Znamená to, že lze fotit s pomocí hledáčku a palcem si na displeji nastavovat ostřicí bod. V návodu je to nedostatečně vysvětleno. Dělá se to v custom menu (klíč+C) na obrazovce 7 položka Nast. dotyku. Tam, je poslední položka AF dotykové polohy, má tři figury: exact, offset a off. Ta poslední je jasná, co je offset nevím, v návodu to nevysvětlují, je třeba nastavit exact a pak to funguje skvěle a výrazně to zvyšuje funkčnost systému. Je to výborné, bohužel nastavení je trochu komplikované a nechápu, proč není jako položka v hlavním menu.

Šum je tu přiměřený systému MFT - záleží samozřejmě na citlivosti každého z nás proti tomuto jevu. Myslím, že do 2000 ISO ho snese i citlivý pixlopich, mě neurážel ani při 6400 ISO, kde při 100% zobrazení je pochopitelně silně patrný, ale v praxi se s ním dá velmi dobře žít.

Sériové focení se dá praktikovat prakticky ve všech módech včetně automatických – kromě panorama. Super HS je dokonce 40 fps, ovšem ve formátu 1920x1080. V plném formátu je to 5.8 fps s jednorázovým ostřením a 5 fps s možností průběžného. Bohužel, živý náhled je k disposici jen při 4 (M speed) a 2 (L – low speed) fps. To je zase to záměrné snižování funkčnosti, naprosto zbytečné už proto, že v třídě G – miniatur nemá tahle GM5 co kanibalizovat a je úplně zbytečné otravovat uživatele tím, že nevidí, co při burst módu fotí. Tím spíš, že třeba Sony vesele sekají deset oken za vteřinu se živým náhledem. Je to jen chytráctví marketingových mágů v pozadí, kteří ničí technikům jejich práci.

Shrnutí
Je to výborná miniatura s vysokým obrazovým výkonem, úměrným MFT třídě. Setový objektiv 12-32 mu vysloveně sluší a vítaným doplňkem bude i objektiv 35-100. Přístrojům MFT se někdy – právem – vytýká rozměr a váha blízká APS-C třídě (platí ale o těle, v úhrnu tělo plus optika je MFT výrazně úspornější jak co do rozměrů, tak do váhy), tak tady žádná debata nebude, tohle je přístroj tak miniaturní, že další zmenšování by bylo na úkor použitelnosti. Výkonově se od GM1 viditelně neposunul, ale ten elektronický hledáček je velmi příjemný. Kdyby displej byl výklopný, asi bych do tohoto přístroje šel a nevadilo by mi, že je o 3 mm tlustší. Pořád by to byl skřítek!

Ukázky:

 

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Panasonic Lumix GM5 + 12-32mm.