Měl jsem v ruce předprodukční vzorek plnoformátové zrcadlovky Pentax K1. Svoje první dojmy zaznamenám v tomto článku a také na videu, které můj článek doprovází.

Přístroj byl zveřejněn po ročních dohadech a pověstech před čtrnácti dny a na trhu se má objevit koncem dubna. Připomenu základní fakta. Jeho tělo je z hořčíkové slitiny, utěsněné proti vlhkosti a prachu, v něm je snímač CMOS s 36 miliony pixelů (7360 x 4912). Snímač má formát kinofilmového okna, jde tedy o full frame, je stabilizovaný. Ukládá v RAW a JPEG ve 3 stupních komprese. Citlivost má rozsah 100 až 204800 ISO. Zaostřovacích bodů v modulu Safox 12 je 33, z toho 25 křížových. Jednomegový displej má 3,2 palce úhlopříčku, je vyklápěcí, avšak nikoli dotykový. Hledáček je hranolový se 100% krytím, zvětšení 0,7x. Rozsah časů je od 30 sec do 1/8000. Nemá vestavěný blesk, má aktivní sáňky a vstup pro synchronizační kabel. Sériové focení je 4,4 fps, lze pořídit sérii 17 snímků RAW nebo 70 JPEG v nejnižší kompresi. Vestavěná je wi-fi i GPS. Video je až 1920 / 60i, záznam v MPEG4 nebo H.264 se stereozvukem, přístroj má vstupy jak pro mikrofon, tak pro sluchátka. Slot pro SD karty je duální, baterka je D-Li90 s kapacitou 760 snímků. Přístroj váží 1010g a měří 137 x 110 x 86 mm.


Jaké to bylo
Přístroj je opravdu mohutný, skoro jsem měl dojem, že držím v ruce středoformátový stroj, ale rozhodně to nebylo obtěžující. Dobře se drží, úchop pro pravou ruku je skutečně funkční v tom smyslu, že dává pocit jistoty a stability. Ke vzorku náležel ještě battery grip, opatřený spouští a rollerem – velmi užitečné pro focení na výšku.

Přístroj jsem si prohlížel v místnosti osvětlené jak takové pracovny bývají, mířil jsem spíš do tmavých koutů a ostřilo to perfektně. Aparát nenabízí žádné rekordní počty autofokusových bodů, ale co se rychlosti týká, pak se nemusí před konkurencí stydět. Pozoruhodná je ovladatelnost.


Má dva kruhové voliče a tři rollery, na obrázku dobře vidíte, co se na nich volí – na tom vlevo režimy focení a čtyři pozice uživatelského nastavení, na tom menším jsou specifické funkce, jako je bracketing, HDR, wi-fi. Typicky se tyto funkce nastavují tím kulatým rollerem na horní stěně. Přístupy k funkcím jsou tedy minimálně zdvojeny – zde vidíme např. korekci expozici na voliči i na specifickém tlačítku, zrovna tak ISO. Je to impozantní, nicméně pro praxi bych poznamenal, že na nějaké ovládání jednou rukou můžeme zapomenout.


Displej je výrazně graficky řešený, v tom má Pentax letitou tradici. tady na obrázku to není vidět, uvidíte to ve videu – při práci s aktivním displejem vždy vidíme, který ze tří voličů máme použít, zda zadní, přední nebo kulatý středový roller.


O výklopném displeji se hodně mluví, tenhle je na tyčkách a dá se s ním kroutit, je to pozoruhodné technické řešení. Líp se to ukáže než slovy vysvětlí, mrkněte se na video.

Diskutuje se o určení tohoto přístroje. Cenově stojí v úrovni low end plnoformátů Canonu a Nikonu, tedy modelů 6D a D610. Přinejmenším výbavou je nemilosrdně bije, a jistě i v dalších parametrech: jde o 36megový mamut s bleskurychlou odezvou, vybavený elektronikou od Sonyho. Velkým hendikepem je slabší nabídka optiky, jak od výrobce samého, tak i od třetích výrobců, dnes především Sigmy a Tamronu. Jiná věc je, kolik potřebuju objektivů... dva? Tři? Takto ale málokdo uvažuje a nechává se unést na reklamní skupinové fotky, na kterých uvidí doslova les fotografických objektivů. Proti tak silnému větru se sice dá jít, ale chce to silnou individualitu. Ostatně, i tento aparát je silná individualita. No a zde máte to video.


Prosadí se? K tomu bych ještě podotkl, že ten, kdo dosud měl výbavu APS-C, může na svoje objektivy zapomenout - FF tělo chce FF optiku, takže se obvykle stejně musí investovat do FF kompletu. FF, to je full frame 24 x 36 mm, pochopitelně. No a hodně by k úspěchu nového projektu by mohli přispět třetí výrobci, hlavně Sigma s Tamronem, kdyby rozšířili nabídku optiky s bajonetem K.