Problematiku otevřel portál Dpreview v souvislosti s dvěma novinkami, přístroji Sony RX10 a Olympus Stylus 1. Oba přístroje mají superzoomy s průběžnou světelností F2.8. Nicméně Dpreview upozorňuje, že není clona jako clona a není velikost čipu jako velikost čipu. O věci se rozepsala německá Digitalkamera.de. Náš čtenář karben byl tak laskav a německý článek zpracoval, abych coby neněmčinář měl o co se opřít.

Každý asi ví, že existuje vztah mezi velikostí zobrazovací plochy a ohniska. Když řekneme, že objektiv má ohnisko 50 mm, nic nám to neřekne, pokud nevíme, pro jaký formát obrazu je určen: pro kinofilm je to základní objektiv s úhlem cca 45 stupňů, pro 6x6 cm (Hasselblad, PentaconSix) by to byl širokoúhlý objektiv a pro digi kompakt by to byl teleobjektiv. Abychom se v tom vyznali, kromě fyzické ohniskové vzdálenosti se udává i ekvivalentní ohnisková vzdálenost. Tedy – je to údaj, jaké ohnisko by to bylo, kdyby objektiv měl mít na na kinofilmové přístroji stejný rozsah úhlů záběru. Takže třeba na zmíněném Sony RX10 čteme na obrubě objektivu údaj, že má ohnisko 8,8 – 73,3 mm. Po přepočtu na kinofilm je to 24 až 200 mm. Olympus Stylus 1 má fyzicky ohnisko 6 mm až 64,3 mm a to je ekvivalent 28 až 300 mm.

V souvislosti se zrcadlovkami se uvádí crop factor. Je to pomůcka k přepočtu fyzického ohniska uvedeného na obrubě na ekvivalentní ohnisko přístroje s čipem 22.3 x 14.9 mm, tedy APS-C, anebo o něco větší čip Nikon DX 23,7 x 15,8. Crop factor vychází 1,6 x, respektive u Nikonu 1,5 x, v praxi to násobíme šmahem 1,5 x, protože se to líp počítá. Samozřejmě i kompakty mají crop factor, ale v tabulkách specifikací se neuvádí, kdo by se s tím počítal – uvádí se rovnou ekvivalentní ohnisko. To nám dá představu o úhlu. Ale jak je to s hloubkou ostrosti? Právě tím se zabývá na citovaném webu Martin Vieten v článku Welchen Einfluss die Sensorgröße auf die Bildgestaltung hat. Upozorňuje, že crop factor Sony RX10 je 2,7 x (8,8 x 2,7 = 24) a Olympusu Stylus 1 je crop factor 4,5x (6 x 4,5 = 27). Pokud jde o ohnisko, je nám to jasné. Ale má to vliv na clonu? Oba přístroje mají světelnost F2,8, tedy propouštějí určité kvantum světla, to má vliv na expozici, takže při dané světelné hladině a stejné citlivosti ISO by měla hodnota doby osvitu více méně odpovídat bez ohledu na to, zdali je přístroj full frame, APS-C nebo kompakt. Ovšem víme, že hloubka ostrosti je nepřímo úměrná ohniskové vzdálenosti. Martin Vieten dovozuje, že Sony RX10 se svým jednopalcovým snímačem má při cloně F2.8 stejnou hloubku ostrosti, jako full frame Sony A99 při cloně F8.0. Olympus Stylus 1 má při cloně F2.8 hloubku ostrosti, jakou má full frame při cloně F13.

Praktický příklad. Snímek je pořízen přístrojem Fujifilm X-S1, který má fyzické ohnisko 6,1 – 158,6 mm, ekvivalent 24 – 624 mm. To je crop factor 4x. Tato fotka byla pořízena při ekvivalentu ohniska 40 mm (fyzicky 10 mm) při cloně F4,5. Hloubka ostrosti DoF skutečně odpovídá cloně F18.

K podobným závěrům dochází autorská dvojice Andy Westlake a Richard Butler na Dpreview v článku o Olympusu Stylus 1 . Píší, že Panasonic DMC-FZ200 má při ekvivalentu 25 – 600 mm a světelnosti F2.8 ekvivalentní clonu (pokud jde o DoF, hloubku ostrosti) F15,5 (snímač 1 / 2,3 palce), Nikon Coolpix P7800 (snímač 1 / 1,7 palce) při světelnosti F2.0 – 4.0 ekvivalent F 9.5 – 19, Olympus Stylus 1 (snímač 1 / 1,7 palce) má světelnost F2.8 odpovídající F13 a Sony Cyber-shot DSC-RX10 s palcovým snímačem ekvivalentní clonu F7.6. Pokud jde o velikost čipu, viz můj článek o velikosti snímače). Ale pozor, jde o hloubku ostrosti, nikoli o expozici!

A zde je vysvětlení, proč kupříkladu Olympus u svých špičkových modelů řady Micro 4 / 3 zavedl ultrakrátké expoziční doby 1 / 8000 sec a proč Stylus 1 i RX10 jsou vybaveny neutrálně šedým filtrem. To proto, aby se i za jasného světla mohlo fotit s malou clonou – a aspoň trochu se snížila hloubka ostrosti.

Při přípravě článku pomohl překladem podkladů z německého originálu karben.