Náš čtenář pan M.M. mě upozornil na zajímavé video Tonyho Northrupa nazvané ISO je naprostý podfuk. Tony je prvotřídní fotografický vloger s 1300000 fanoušky a jeho videa mám moc rád. I toto je zajímavé a vede k zamyšlení. Pan M.M. se mě ptá, co si tedy o věci myslím, je ISO podfuk?
Abyste nemuseli sledovat jedenáctiminutové video a učit se kvůli tomu anglicky, stručně reprodukuji. Tony upozorňuje, že ISO jako označení citlivosti bylo dříve ASA, u nás to byla zavedená německá norma DIN a znali jsme i sovětský GOST, což numericky odpovídalo ASA a dnes ISO. Jsou to doslova normy, tedy součást státních a mezinárodních normativních systémů.

S nástupem digitální fotografie ale ISO jako označení citlivosti ztratilo svůj absolutní význam. Vždy jde o stupeň zesílení analogového signálu, tedy elektrického náboje vygenerovaného na čipu a pak při následném zpracování po převodu analogu na digi získáváme obraz, který vždy prošel nějakým zesílením. Dnes užívané hodnoty ISO tedy jen naznačují stupeň zesílení, nikoli nějakou pevnou vlastnost snímače. Navíc, každý fotoaparát to dělá trochu jinak, takže triáda ISO – clona – čas vede při stejných hodnotách k různým výsledkům. Vypracoval pěknou tabulku v níž dokládá, jak různé modely mají reálné ISO, znamená to, že třeba Canon 77D bude mít při stejném numerickém nastavení tmavší obrázky než dejme tomu D5500.



ISO tedy pokládá za nepatřičné označení a za přežitek. Dovozuje, že kupříkladu Black Magic studiová kamera ISO nepoužívá a operuje s pojmem gain, tedy zisk. Ten lépe vystihuje, o co tu technicky jde.



Co si o věci myslím?
Tony Northrup výborný a téma dovede skvěle prodat. Samozřejmě má i v tomto videu v podstatě pravdu v určitém smyslu a velmi přesvědčivě to dovozuje. Ale má to háčky.

Především, i v analogu ASA taky byl pojem značně plovoucí – zejména v závěrečné fázi vývoje analogu bylo možné zpracováním také měnit citlivost v rozmezí několika EV, takže do laborky šel film „100 ASA volat na 400 ASA“. Ale jsme v éře digitální. Takže technicky má pravdu a je snadné se o tom přesvědčit – jeho pokus se srovnáním různých fotoaparátů je snadno dostupný, stačí v režimu M nastavit ručně clonu a čas a ISO na dvou a více fotoaparátech, exponovat do JPEG a pak srovnat výsledky. Nicméně pořád tu platí hodnoty EV (ostatně i na lepších expozimetrech se daly hodnoty EV odečítat), a EV je definováno jako výslednice citlivosti, clony, času a hodnoty světla. Ten „podvod“, o kterém mluví, je v tom, že každý snímač specificky generuje elektrický náboj ve fotodiodách a procesor to podle specifických algoritmů zpracovává, vytváří digitální soubor (RAW) a ten - zase specificky – převádí do obrazového formátu. Dělá to jaksi mimo měřitelné normy. ISO tedy není nic absolutního, precizně definovaného.
Je to praktická orientační hodnota, v tom lze naprosto souhlasit. Slouží nám – zase zvýrazním to slovo – při praktické činnosti.
Praktický život nám klade limity – optické vlastnosti objektivu v závislosti na užité cloně při dané ohniskové vzdálenosti – a možnosti udržitelnosti času a schopnosti zachytit pohyb. Takže vím, že třeba naše psy budu fotit tisícinou a vodopád deset vteřin… a abych se v tom vyznal, je to ISO nezastupitelná pomůcka. Kdybychom ISO zrušili a nahradili ho „ziskem“, co tím získáme? Buď si zvyknu na nové číselné označení zisku (nezvyknu, jako mě i po letech štve označení síly motoru v kW a chci znát počet koní) a budu na to stejně jako dnes, anebo si nezvyknu a budu nadávat, jako mě štve zrušení kalorií na potravinách a zavedení joulů.
Smiřme se s tím, že digitální fotografie jsou číslíčka, nic víc. Před dvěma lety jsem tu měl článek Jsou výrobci foťáků podvodníci? a ten byl o softwarové nápravě optických vad objektivů. Je to podvod, není to podvod? Výsledkem jsou zkorigované obrázky. Pod stejným titulkem jsem v roce 2015 psal o souvislosti hloubky ostrosti, světelnosti a velikosti čipu. No a ještě dřív jsem se zapletl do nesmyslné debaty o interpolaci. Tehdy na začátku století se hodně diskutovalo o tom, že digi foto je podvod, protože rozlišení není, dejme tomu, 12 mega, ale jen 4 mega, protože jsou filtry RGB a obraz je dopočítaný. Dnes už to nikdo neřeší, pojem interpolace se používá méně, zavedlo se demozaikování, v podstatě je to totéž, ale nezavádí to podvodem.
Takže ano, ISO není nic absolutního, je to nedefinovaný přibližný pojem. Pro praxi ale dobře použitelný. Vždyť i v té jeho srovnávací tabule se odchylky pohybují mezi 100 a 40, vzhledem k tomu, že je ISO lineární řada, jde tu o rozmezí jedné poloviny EV a to při standardním zpracování věru nehraje roli.
Takže takto si to myslím a těším se na vaše názory na naše Facebooku.
Samo video je zde: