Otazník na konci titulku naznačuje, že jsem na rozpacích. Teoreticky to všechno chápu, ale teorie jaksi jde jinou cestičkou než praxe. Jde o rychlosti zápisu záznamových karet. V neděli pršelo a tak jsem konal doma pokusy. Než se na mě sesypou pixelpichové a začnou mi spílat, ujasněme si nejdřív, o čem se bavíme.
Rozlišujme rychlost záznamu a rychlost čtení.
Rychlost zápisu odvisí na tom, jak který fotoaparát umí data zapisovat na kartu a jak která karta je schopná data ukládat.
Rychlost čtení záleží na tom, jak čtecí zařízení, ať je to externí čtečka anebo slot v notebooku si digitální ucho čertovy babičky dovede data přečíst a odeslat pro další zpracování, uložit na disk anebo ukázat na monitoru.

Já se v zapršené neděli zabýval jen ukládáním na kartu, nikoli tedy čtením. Z šuplíku jsem povytahal karty, jak mi je sem zavál za ta léta čas a fotil série v RAW se stopkami v ruce.

Rychlost záznamu
Výrobci používají různá označení k rychlosti karet. Velmi se vžilo označení CLASS,tedy třída. Dnes potkáte nejčastěji CLASS 10, to je rychlost zápisu 10 MB za vteřinu. Ze starších dob mi zbyly karty CLASS 4, to jsou 4 MB za vteřinu, v obou případech jde o malé karty rodiny SD. Na velkých kartách CompactFlash bývá uvedeno – např. 233 x. Znamená to 233 krát 150 kB, takže ta karta by měla mít přenosovou rychlost až 35 MB/sec. Lexar Professional má 1000 x, takže by to mělo být 150 mega za vteřinu.

K běžnému focení je vhodná v podstatě jakákoli karta. Fotoaparáty jsou vybaveny bufferem, tedy vyrovnávací pamětí, do ní si uloží nafocené fotky a na pozadí je pak zapisují, taže si toho ani nevšimnete. Problémy začnou při snímání HD videa a při sériovém focení fotek s velkým rozlišením v RAW formátu, nebo nedejbože, RAW a JPEG současně. Právě na to jsem narazil v praxi a to mě vedlo k pokusům v zapršené neděli.

Canon 7D
Je to přístroj staršího typu a používá tedy jen CF karty. Začal jsem nejvyšší třídou, měřil jsme od stisku spouště do okamžiku, kdy přestala svítit kontrolka signalizující zápis, foceno v RAW, tedy fotky cca 25 MB velké. Fotil jsem plnou dávku, tedy až do zaplnění bufferu a to bylo vždy 24 fotek, a pak pomalejší frekvencí vždy 6 fotek. Dopadlo to následovně:

 

Lexar Professional 1000 x
24 snímků 31,7 sec
6 snímků 9,6 sec
   
Pretex 233 x
24 snímků 45,3 sec
6 snímků 12,1 sec
   
Sandisk Extreme IV
24 snímků 20 sec
6 snímků 5 sec
   
Sandisk Extreme III
24 snímků 34 sec
6 snímků 9.2 sec

 

Přestože je na tom Lexar papírově nejlíp, nejlíp vyšel SanDisk Extreme IV, Extreme III je výrazně pomalejší, ale zase není o tolik pomalejší než tisícinásobný lexar s údajnou rychlostí 150 mega. . Tyhle Extreme IV už nejsou v prodeji, ani na Heurece jsem je nenašel, ale za 2000 Kč jsou Extreme Pro šestnáct GB s deklarovanou rychlostí 90 MB/sec. A samozřejmě i jiné kapacity.

Canon 5D Mk III
Co se ale stane, kdy strčím stejnou kartu CompactFlash do jiného aparátu? Zkusme to na 5D Mk III s RAWy podobné velikosti. Jeho série je pomalejší, nicméně se ukázalo, že pouze Lexar dokázal zapisovat na pozadí tak rychle, aby bylo možno pořídit 24 snímků:

 

Lexar Professional 1000 x
24 snímků 10,9 sec
6 snímků 3,7 sec
   
Pretex 233 x
12 snímků 30 sec
6 snímků 14 sec
   
Sandisk Extreme IV
14 snímků 13,4 sec
6 snímků 5,4 sec

 

Zde tedy jasně zvítězil Lexar před SanDiskem a Pretexem, jen on umožnil celou sériia rychle ji uložil. 5D Mk III má ale i slot na SD kartu. Porovnejme v něm několik SD karet. Rychlou sérii jsem pořizoval, dokud přístroj stačil plynule zapisovat, ale ani jednou nezapsal 24 snímků, esdéčka byla pomalejší. A to jsem tam dával rychlé karty CLASS 10 UHS 1:

 

Kingston Class 10 UHS 1
12 snímků 56 sec
6 snímků 27,5 sec
   
SanDisk Class 10 UHS 1
12 snímků 41,2 sec
6 snímků 33,2 sec
   
SanDisk Class 10 UHS 1 45MB/s
14 snímků 22 sec
6 snímků 10 sec

Jasné poučení, to že je na kartě napsáno CLASS 10 a UHS 1 neznamená, že máte zaručenou rychlost. Zkusme to ale v jiných přístrojích, tentokrát budeme zapisovat na vítěze předchozího srovnání, tedy SanDisk CLASS10 UHS 1 45 MB/s, opět sérii, dokud se přístroj nesekne. Uvidíme, který přístroj si povede nejlíp:

Olympus OM-D E-M5

 

SanDisk Class 10 UHS 1 45MB/s
18 snímků 10,4 sec
6 snímků 5 sec

Nikon D7100

 

SanDisk Class 10 UHS 1 45MB/s
6 snímků 5,5 sec
6 snímků 5,6 sec

 

Sony A77

 

SanDisk Class 10 UHS 1 45MB/s
24 snímků 17,1 sec
6 snímků 5,1 sec

 

Zde naprosto jasně vítězí Sony A77, ten dokázal pořídit 30 snímků, než se seknul. Takže co z toho víme? Poučení je kormutlivé. Nelze se spolehnout na deklarované údaje. Každá fotoaparát se chová jinak a karta v daném fotoaparátu má také své individuální vlastnosti. Navíc, jak to vypadá, CF karty dovedou přece jen být rychlejší než SD karty. Opakuji ovšem, že toto se opravdu týká jen snímání sérií v rawu (a ovšem i videa, ale do toho se neplet). Říkejte si, že je hloupost fotit sérií v rawu a budete to říkat, dokud nebudete mít černo – bílého psa, to je sám o sobě expoziční oříšek. A nejen expoziční.

Z této krátké exkurze tedy plyne, že je třeba volit správnou kartu pro váš přístroj a taky že jsem se nezmýlil, když jsem v recenzi charakterizoval Sony A77 jako velmi povedeného rychlíka.

Dodatek:

 Upozornil mě pan Stanislav Boscik, že Jeff Cable ve svém blogu píše o Canonu 5D Mk III, že má velmi rychlý slot pro CF, ale slot pro SD karty je omezený na 133x. Tudíž že do pětky marka trojky nemá smysl cpát seberychlejší SD kartu, ponivač ji stejně bude komunikovat jen 133x.