Na odborných webech čteme zvěsti o technických výhledech v oblasti fotografie. Tekuté zoomy jsou zřejmě dubna daleké, pokud vůbec nějaké budoucnosti, nicméně zakřivené snímače snad bližší výhledy slibují. Čekali bychom, že by se v první generaci měly objevit v mobilech, jistě proto, že snímače fotoaparátů v mobilech mají skromné rozměry a tudíž takový snímač je výrobně jednodušší, než snímač kompaktu, neřkuli APS-C anebo, bože mě netrestej, full frame 24 x 36 mm. Ale nepředbíhejme, čekají nás překvapení...

Proč zakřivený snímač?
Především je dobře upozornit, že i v oku máme zakřivený snímač... Optikou oční čočky vstupují paprsky do prostoru temné komory našeho oka a dopadají na sítnici a ta je sférická, nikoli plochá. Samozřejmě, stávající snímače ploché jsou. V tom je odvěký problém.
Když si fotodiody představíme jako maličká nádobky, mají nějaký okraj a v nějaké hloubce od okraje je dno. Tam dochází k přeměně energie fotonů na energii elektrickou, tedy fotony se mění na elektrony. Přirozeně že nejlépe jsou na tom fotodiody umístěné v středové části snímače. Čím dál ke kraji dochází k problémům. Známe je z praxe: na krajích obrázku se hromadí optické vady. Obraz bývá tmavší (vinětace) a méně ostrý. Také se tam projevuje barevná vada v podobě (nejčastěji) fialových kontur na přechodech jasů, např. kolem větviček na pozadí bílé oblohy.

Jedno řešení
S řešením přišel například Olympus už před 15 lety ve své zrcadlovce s nevýměnným objektivem E-10. Vnitřní čočka jeho objektivu (ekv. 35-140 mm) měla průměr blízký úhlopříčce čipu (2/3 palce), takže vycházející paprsky měly šanci dopadat kolmo na celou plochu snímače. Olympus byl v té době už průkopníkem nastupujícího formátu Four Thirds. Z něho se časem vyvinul současný Micro Four Thirds formát Olympusu, Panasonicu, nástupce Kodaku a podle aktuálních fám snad v blízké budoucnosti i Sonyho. Smysl měl být mimo jiné i v optimalizaci dopadu světelných paprsků na čip, aby dopadaly co možná blízko kolmice. Na obrázku vidíte řez přístrojem E-10 a tam jsou čočky i snímač dobře vidět.


Druhé řešení
Každá fotodioda má představený barevný filtr (červený nebo zelený nebo modrý, pokud je to čip s Bayerovou maskou RGB) a také mikročočku. Výrobci se snaží zužovat prostor mezi mikročočkami – a také měnit jejich tvar, aby ty, co kryjí fotodiody v okrajových oblastech, chytaly paprsky přilétající šikmo a směrovaly je kolmo pod sebe.

 

Co s tím
Toto je soudobá realita. Coby praktik který si tím vším prošel jako komentátor a pozorovatel a tester musím konstatovat, že zatím žádná podobná revoluce mě neohromila. Kvalita obrazu se pochopitelně zlepšuje rok od roku, ale nikdy nedošlo k nějakému revolučnímu zvratu, který by reálně odpovídal bombastickým reklamním prohlášením, jako že čip s předním osvitem zásadně eliminuje šum oproti čipům staršího typu.

Zakřivené snímače
Řešení by samozřejmě bylo v zakřiveném snímači – a touto technologií se zabývá Sony. Firma už zveřejnila první, byť mnoho neříkající obrázek takového zařízení:


Podle prohlášení Sonyho mají chystané snímače mít 1,4x větší citlivost uprostřed a 2x větší na krajích než současné ploché snímače. A teď to překvapení: Sony chystá takové snímače pro mobily (očekávaně), ale i pro full frame přístroj, nástupce svého RX1. Se svým pevným 35 mm objektivem vysoké kvality je už RX1 na soudobé špičce. Na převrat moc nevěřím, protože dokonalost se už zásadně zdokonalovat nedá, ale uvidíme... až uvidíme.