Některá témata se vracejí a jsou to tedy evergreeny. Problematika zoomu, tedy ohniska či úhlu záběru a perspektivy k takovým tématům patří. Upozornil mě na to náš čtenář pan P.J. z Brna v reakci na nedávnou diskusi, zda zoom kazí oko a je tedy lépe používat pevná ohniska. Pan P.J píše:

Objektivy, jakkoli jsou podstatné pro vytváření obrazu, nemají na perspektivu snímku vůbec žádný vliv. Perspektiva je daná pouze uspořádáním scény a umístěním fotoaparátu. Všechny body scény se totiž promítají po přímkách přes jediný bod (střed promítání) do roviny obrazu. Znamená to, že ať nafotíme stejný motiv různými objektivy, ze stejného místa, bude jeho perspektivní zobrazení stejné. Co se bude měnit, je pouze velikost prostorového úhlu, který se nám vleze do záběru. Tedy onen motiv, zobrazený zoomem na celý snímek, bude při použití širokoúhlého objektivu zobrazen jen na malé části snímku. Pokud bychom měli ideální objektivy a snímače (filmy) pracující s dokonalou přesností a rozlišením, pak bychom zoomy nepotřebovali, stačilo by motiv zvětšit a oříznout. Takovou výbavu však nemáme a proto vzdálený motiv zvětšujeme již při fotografování použitím objektivu s dlouhým ohniskem.

Použití objektivů s různým ohniskem tedy smysl má, stejně tak použití zoomu. Co je lepší záleží na tom, čeho chceme dosáhnout (pohodlí versus kvalita kresby) a v diskusi o zoomech to jasně zaznělo. Jenom se nemá tvrdit, že změnou ohniska objektivu něco přiblížíme a tím změníme perspektivu. Tak to prostě není. Změnou ohniska (prodloužením) měníme jen velikost motivu, takže v záběru zůstane jen vzdálená část scény kde si všimneme komprimovaného prostoru a absence bližších objektů, které by byly na širokoúhlém záběru, takže výsledný dojem ze snímku je pak jiný. Chtěl bych se tedy přimluvit zato, abyste ve svých článcích více zdůraznil rozdíl mezi fotografickým žargonem, třeba "zoomem si přiblížím motiv" a skutečností "zoomem si zvětším motiv". Pro přiblížení motivu, resp. pro změnu perspektivy, není jiné cesty, než udělat pár kroků.

Tolik tedy pan P.J.

S jeho úvahou principiálně souhlasím. Problém plyne z toho, že se v běžném hovoru z praktického hlediska odchylujeme od přesně definovaného vyjadřování. Když tedy řeknu, že krátké ohnisko ve srovnání s delším ohniskem vede k jinému perspektivnímu zobrazení, mám na mysli tento praktický jev:


Na obrázku nahoře je naše zahrada ohniskem 24 mm na full frame, spodní obrázek je pořízen 3x delším ohniskem, tedy 70 mm.


Asi se shodneme na tom, že horní obrázek vyvolá dojem větší prostorovosti než spodní. Když ale budeme měřit, zjistíme, že poměry vzdáleností se změnou ohniska (skoro) nezměnily. Udělal jsem výřezy z jednoho i druhého obrázku, a přenesl jsem výšku jednoho patra krmítka na altánek vzadu.


Nahoře je to z 24 mm ohniska, dole ze 70 mm ohniska.


Je to skoro stejné, rozdíl je myslím zanedbatelný. O výřezu píše i pan P.J. Právě ale ten hypotetický výřez je podle mého názoru zdroj mnohých nedorozumění. Výřez je v praktickém důsledku vyrovnání ohnisek. Aplikujeme tu přepočet ohniska, doslova crop factor – jde přece o crop, o výřez, anglické slovo crop skutečně označuje výřez. Výřezem z 24 ohniska jsem získal na rozměry v pixelech jiný rozměr než ze 70 mm a teprve zmenšením obou (ale v jiných poměrech) jsem je srovnal. Takže jsem vlastně dokázal, že dvě shodná ekvivalentní ohniska mají shodné podání prostoru.

Myslím, že dobré vodítko mi poskytl nedávno můj posluchač, svým osobním zaměřením exaktně uvažující, když věci chtěl přijít na kloub a nakonec to vyjádřil nějak takto: jde o poměr velikosti popředí vůči pozadí. Srovnejme opět 24 mm a 70 mm, ovšem po změně stanoviště. Fotil jsem tak, aby borovice v popředí zaujímala více méně stejnou výšku a porovnejme ji s altánkem.


Nahoře 24 mm, dole 70 mm.


Porovnáním zjistíme značné rozdíly v poměru velikosti pozadí vůči popředí:


Opět nahoře 24 a dole 70 mm.


Vidíme, že se altánek v první případě vešel 5x, kdežto v druhém případě 2,5x.

Ano, změnil jsem stanoviště. Jenže si myslím, že tahle debata má smysl, když se bavíme o fotografování a o optice, jak se používá v praxi. V mém desateru tématu věnuji sedmý bod a píšu, že širokáč zvýrazňuje perspektivu a vidí tedy jaksi prostorověji, kdežto teleobjektiv jakoby rušil vzdálenosti – samozřejmě že za předpokladu různého stanoviště. Bylo by přece absurdní si myslet, že si sednu na židli v krajině a výměnou objektivu vyfotím totéž, ale s jiným prostorovým dojmem. V zájmu přesnosti – a děkuji panu P.J. za ten podnět – dodám, že k dosažení efektu je třeba přiměřeně volit stanoviště. Pak je to snad jasnější. Nedorozumění nastává po mém soudu vždycky, když začneme do problému plést výřez. Tím totiž fakticky měníme crop factor, fakticky měníme formát obrazu a narážíme na známý fakt, že dejme tomu 50 mm ohnisko bývalo na kinofilmovém aparátu záklaďák, na 6x6 širokáč a na 16 mm kameře teleobjektiv. A byl to pořád stejný objektiv s totožnými optickými vlastnostmi. Proto si myslím, že do úvah o optických vlastnostech objektivu nemá smysl pojem výřez plést.