Opět se blíží konec měsíce,soutěž finišuje a je to třetí měsíc nového kola, tudíž vítězové budou mít své fotky v galerii Na schodech v prostorách Foto Škoda ve Vodičkově ulici v Praze. Zabrousil jsme dozadu do zadních pořadí, jestli neobjevím fotky s přidanou hodnotou, které ušly pozornosti kolegů porotců. Šel jsem odpředu dozadu.

Saturnová od Miloše Bučka je momentálně na 59. místě. Asi chápu, proč kolegové nebyli fotografií nadšení. Odhaduji, že obrázek pokládali za přiživování na malbě, na podivné výtvarné výzdobě zjevně vybydleného domu. Asi bych se k nim přidal, ale zlomili mě ti holubi v okně. Ti tomu dávají snový nádech, a sny, ty já mám rád.


Jenže on je to problém... V podstatě každá, nebo skoro každá fotka architektury vychází z architektury jako takové, ze stavby, a tudíž z uměleckého díla. Proto jsem pásl po fotkách, které mají maximální přínos ze strany fotografa. Tak třeba Vlastimil Raška vyfotil elektrárnu na extrémně dlouhý čas, autor mi sdělil, že to bylo 30 sec na clonu 9 objektivem 17-40. Fotografie je většího cyklu Opatovická elektrárna, jehož výstupem byla výstava a poté stálá expozice ve zmíněné elektrárně. Fotografie vznikaly v průběhu asi tří let,k tématu se průběžně vrací. Fotku jsem našel na 87 místě. Pozor, nechci ani v nejmenším naznačit, že umístění je důsledek zlé vůle porotců. Těch je patnáct, ale zdaleka ne všichni se účastní hodnocení všech fotek. Vždy jeden přijímá fotky a když se mu náhodou nelíbí, fotka spadne někam dozadu a ostatní ji už neřeší. I to je důvod těchto mých spanilých výprav do zadních řad pořadí soutěže.


Ladislav Vejtruba fotí zámecký kamenný most v Děčíně už řadu let. Znám jeho fotografie, když s tím začínal a líbí se mi, že se nevzdal a z té složité struktury doluje výpověď, v tomto případě aniž by se uchýlil k snazším vyjadřovacím prostředkům, jako je ultraširokoúhlý objektiv.


Zřídka je architektura pojatá jako reportážní fotka. Jindřich Matoušek vyfotil bourání staré porodnice. Myslím si, že udělal chybu, že tam nechal nahoře to přepálené nebe. Pro soukromou potřebu jsem si udělal výřez a vypadá to úžasně BEZ té oblohy. Tady máte fotku jak ji autor do soutěže zadal a zaujal pěkné 155 místo. Myslím, že bez oblohy by na tom byl líp.


Hloupůstka? Rozhodně ne recept, jak vždycky fotit architekturu, i když... kdo ví, třeba by někdo pojal sérii staveb viděných PŘES něco, od půllitru piva až po... nic mě nenapadá. Každopádně to není fotka podle příručkových pravidel a myslím tedy, že si pozornost zaslouží. Pod lupou fotil Roman Jaroš.


Úplně na konci jsem objevil Barevnou Ostravu od Silvie Švecové. O víkendu zaujímala pěkné 202. místo z 204 hodnocených fotek. Tak tohle není okopírovaná pěkná stavba, je to nápad, třeba ne ukrutně originální s ukrutně oslnivým efektem. Pokud ale mám pátrat po přidané hodnotě, tak ta tu vskutku je. Dokonce si dovedu představit, že kdyby Silvie fotila svoje město takto soustavně a od prvního nástřelu se dobrala nějakému záměrnému vyjádření, pak by bylo o čem mluvit.