Zářijové kolo mělo mimořádný ohlas, sešlo se 343 prací a věru bylo těžké vybírat. Nicméně na bednu se vejde jen pět autorů. Na špici se usadil a vytrval Bedřich Helan. Je kupodivu, jaký efekt vyvolaly dvě svítilny z jízdních kol! Foceno Nikonem D600, čtyřicetinou na clonu F4.5 při 3200 ISO, objektiv AF-S 24-120/4.0. Průhled je citlivě posazený mimo střed. Rytmické střídání světelných pruhů i rozmístění postav je citlivě vyvážené.


 


Vinobraní Ivana Dostála bylo také dlouho na špici. Opravdu stoprocentní protisvětlo se sluncem částečně v záběru a zároveň je to i momentní fotka. Má to nápad i precizní provedení.


 

 


Taťána zachycená Karlou Vlhovou – klidná, dalo by se říct intimní fotka, nasvícená prudkým světlem shora. Zajímavé je, že skrz papír je patrné písmo! Papír pěkně odráží světlo do obličeje. Takřka čtvercový poměr stran, i to přidává fotce jakousi důstojnost a klid.


 

 

Dobrou noc, kapličko, tak se rozloučil s motivem Radim Masiarik. Autor fotí krajiny rád a často, protisvětlo zvládá výtečně. V EXIF najdeme zmínku, že snímek byl zpracován v Zoner ZPS X, to vyrovnání jasů jistě nebylo jednoduché, řekl bych, že bez RAW nemožné.

 


 

 

Rudolfa Vága znají ti, kdo naši soutěž sledují pravidelně, jeho snímky jsou k vidění m.j. i v galerii Megapixelu. Krásně vyvážená kompozice připomíná nějakou klasickou olejomalbu. Rámováno stromem a lampou – a dvojice vkráčela přesně do toho místa, kde má být.


 

 

Závěrem ještě zařadím svého favorita, snímek Jiřího Vacka.


I to je zkušený fotograf, taková fotka nevznikne náhodou… Snažil jsem se ji postrčit kupředu a tak aspoň vám ji ukážu. Je to rozhodně jedna z fotografií, kterou si budu z tohoto kola pamatovat.