Tématem byly pestré barvy podzimu, téma klasické, někdo by řekl banální, nicméně vděčné a věčné. Sešlo se 329 prací, to je rozhodně pěkný počet a všem účastníkům děkuji. Porota měla těžký úkol, Pořadí se hodně v poslední večer zamíchalo, nicméně vítězem se stal Vlastimil Raška snímkem Podzimní. Auto je velmi známý fotograf, naši soutěž vyhrál už několikrát, i to téma z jeho prací známe. Nicméně, málo platné, Raška umí a dokáže téma zpracovat vždy poznovu a odpovídajícím způsobem.


Na druhém místě s nevelkým odstupem se umístil Ivan Práchenský snímkem výlovu Rožmberku. Výlovy k podzimu patří a těžké mraky taky, fotografii ocenila třetina poroty na první místo! Byl to tvrdý souboj, nicméně Raška první místo udržel – držel si ho po většinu času. Oběma je třeba poblahopřát, oba snímky mají vysoký náskok nad dalšími.



Na třetím místě stanul opět Vlastimil Raška snímkem Čejkovická paleta. Principiálně je fotografie podobná kompozici té vítězné, opět je tu světlý akcent v silném obrazovém bodu, opět tu chybí nebe a opět je tu diagonála. Funguje to, jsou to působivé obrazy.



O čtvrté a páté místo se dělí shodným počtem bodů Labutí jezero Miloše Buška a Bez názvu Zuzany Vitvarové, opět několikanásobného vítěze naší průběžné soutěže. Labutí jezero zaujalo svým vtipem. To je ono – všimnout si. Kolik lidí by prošlo kolem a o ten plovoucí list by ani okem nezavadili!



Práce Zuzany Vitvarové, to je opět nádherná hra barev a tvarů. Tady nezbývá než smeknout nad imaginací autorky – a v pozadí je i vtip a lidská citlivost.



Zmínit musím i Kilometr 11 od Jana Fichtnera, i tento snímek porotu zaujal a byl jedenkrát bodován na první pozici. Je to silný, dramatický obrázek, ony ty barvy podzimu bývají laděny idylicky, kdežto tohle je, jak jsem už napsal, drama.