Lednové kolo bude o deset dní kratší, nicméně už teď se sešla opravdu úctyhodná řádka velmi dobrých prací. Vybral jsem pět obrázků z oblasti aranžované portrétní fotografie. Přiznám se, že jsem chvilku váhal nad tím, zda tři zaslané snímky od Miroslava Prouzy splňují zadání – ovšem že splňují, jsou to aranžované, skupinové živé portréty. Tento se jmenuje Bumbác...


Naprosto bych dokázal pochopit odmítnutí takových fotek. Jde o montáž, tedy není to čistá fotografie: ovšem co je dnes čistá fotografie, , to bychom museli zavést soutěž, kde se odevzdávají fotky v RAW formátu, jak je fotoaparát zapsal na kartu! Pokud jde v případě té první fotky o portrét muzikanta – a zachycuje jeho tři podoby, od extatického bubeníka přes uhlazeného hudebního manažera ve smokasu až po ležérního, mírně pobryndaného pijáka piva – pak je to dokonalé naplnění záměru.

Ten musel jít od fáze nápadu k přípravě aranžmá, kde jistě nechyběl rozkres až po realizaci: problémy se svícením a samozřejmě i s režií musely být veliké. Prouza je profesionální fotograf se zkušeností s portrétní a svatební fotografií. Naší soutěže se neúčastní pravidelně, ale jeho práce vždy zaumou – a vyvolávají u poroty rozporné reakce – třeba tato fotka byla hodnocena i vysoce nadprůměrně, ale také počtem bodů nula a obsadila pěkné osmatřicáté místo! Na Prouzově pracech oceňuji technickou perfekci, ale hlavně vtip, nápaditost.

Působivá, byť poněkud nepřehledná je fotografie On Guard od Jiřího Kastnera. Tušíme, že jde o portrét někoho ze zásahové jednotky, ať policejní či jakékoli jiné. Ostré nasvícení, omezená barevnost – i to přispívá k atmosféře snímku. Na Fotopátračce má stránku, sedí mu portrét, glamour fotka – a líbí se mi, že pracuje s výrazným svícením: neurčité, všeobjímající světlo, kde nevíme, odkud přichází, rozhodně nepatří k jeho stylu.


Tento druh svícení byl použit na snímku Burleska od Zuzany Mazurové. Ta se účastní naší soutěže poprvé, oba portréty jsou v žánru glamour – a to je vždy otázka naladění, zda něco takového padne do našeho vkusu nebo ne. Já tu oceňuju stylovou důslednost. Když glamour, tak glamourovitý (i když chápu, že ke glamouru by se hodilo více sexu).


Eva Hodíková vsadila na jednoduchost a čistotu. Dovedu si představit , že kolega a kamarád Karel Pobříslo by se na fotce vyřádil - hluboký stín na vlasech na temeni, seknuté oko... ale co naplat, nějak mě ta fotka přitahuje, jako by v ní byl ukrytý příběh. Inu, já jsem na ty příběhy...


Uzavřu snímkem, který je momentálně na prvním místě v průběžném hodnocení – Immersed od Lukase Durana. I tento autor patří k výrazným postavám naší soutěže od loňského března, kdy se zúčastnil poprvé podobně laděným portrétem Nataly. Ani on nespadl z nebe, vizte jeho fotky na Photodom.com. Mají v logu The best photos only. Duranovy práce jistě tu nedělají ostudu.