Téma bylo poblouzněné, něco jako povrch mýdlové bubliny, ohňostroj fantazie. Ne každému taková volnost sedne, asi by se sešlo víc prací na téma Prázdninové veselí. Ale proč to nezkusit, jinak, když je soutěž nazvaná Loď bláznů?

Srpnové kolo patří vítězi a jím je Václav Ouřada snímkem Selfie. Autor se účastní průběžné soutěže od loňského listopadu. Má rád složité kompozice, zpravidla s humorným podtextem (zde je třeba jeho Natěrač ). V srpnu obeslal soutěž dvěma snímky a zvítězila montáž. Nevím z jakého zdroje pochází obrázek šaška s palicí v ruce, nicméně nápad je bezpochyby působivý a oslovil i porotu.


Silně zprocesovaný je i obraz, který vytvořila Markéta Butalová a nazvala ho Rej. Je to v podstatě vír světelných skvrn, které vytvářejí kompoziční prvky. Podstatné jsou dva obličeje posazené na úhlopříčce, z jednoho vidíme hlavně zuby, druhý je pohybově neostrý. Obraz je velmi dynamický, je to prostě Rej.


Práce Jiřího Skovajsy Do hlavy nevidíš se držela po celé kolo na jednom z předních míst a bylo velmi pravděpodobné, že se dobře umístí. Ústředním motivem je rozesmátá tvář, umístěná do silného obrazového bodu ve spodní svislé třetině. I zde se pracuje s neostrostí, ať už přirozenou nebo vyvolanou postprocesem. Snímek je to živý, příjemný – a zase musím použít slovo dynamický.


Práce Renaty Kratochvílové A co když putovala v pořadí podle toho, zda se porotce u klávesnice sedící přikláněl její výtvarné hodnotě anebo zda zapochyboval, zda jde ještě o fotografii. To je moje výhrada k této práci, která je výtvarně jistě působivá, nicméně fotka to podle mne není. Leč porota rozhodla a práce je na čtvrtém místě.


Vít Fikejzl nalezl svůj motiv V baru Mystik – je to podobný přístup, jaký použila Markéta Butalová, také jde o silně zprocesovaný snímek. Pořádám autora, aby mi poskytl původní fotku, z toho co vidím se mi zdá, že je velmi dobře podstavená a že by mohlo jít o čistou snapshot, tedy o čistou momentku v tom smyslu, jak zní volná definice zadání Lodě bláznů. Ale uvidíme, až Vít Fikejzl fotku pošle.