Tématem byla živá fotografie, nejlépe pak street foto. Věděl jsem, že vedu soutěžící na tenký led. On tu street skoro nikdo nedělá, nejspíš proto, že je to neskonale těžší než fotit Manču zadumanou u okna. Takže skutečných streetovek se sešlo jako šafránu.

Vítězem se stal Richard Horák, pravidelný účastník naší soutěže, vítěz listopadového kola z roku 2013. Snímek se jmenuje Nohy, počítá se i ten pejsek vzadu. Vtip se mu upřít nedá, zadání nesplňuje, ale maminka a porota mají vždycky pravdu.


Markéta Butalová se účastní soutěže od loňského května, tentokrát se umístila hned dvakrát na v první pětici. Na druhé místě je snímkem Nekluziště. Chválabohu, je to aspoň na ulici. U poroty vyvolal snímek rozporné dojmy, bodovali v rozpětí od 100 do 4 procent. Je zajímavě barevný, dynamicky komponovaný. Podle mého názoru jsme už takových rozmazaných nožiček viděli mnoho, z Markétin fotek zaslaných do tohoto kola se mi víc líbí Traffic Dance, ale holt tíhnu k pořádné streetovce.


Jaromír Kačer na snímku Vrata zachytil pěknou podzimní atmosféru starého města. Pohybová neostrost spěchající figury dobře vystihuje sychravost dne. Autor se objevil v soutěži letos v říjnu, svými snímky zaujal. Jsou perfektně komponované s vytříbeným smyslem pro řešení plochy, zařazení detailů i práci s barvou. Oceněná fotka je černobílá, výtečně světelně řešená.


Druhá umístěná fotka Markéty Butalové se jmenuje V aleji. Perfektně řešená, je tu kombinace mázlé a ostré fotky, náladu má výtečnou.


Toto je jistě street foto, Bedřich Helan zachytil Indickou madonu s dítětem. Výtečná sociální fotografie, skvěle tam hraje noha spěchajícího pána – nepochybujeme, že si žádný korálek nekoupí. Komponováno do čtverce, zvýrazněno vinětací.


Tak tedy dopadlo listopadové kolo, vyhlášené pro street fotografii. Všechny fotky jsou dostupné zde, současné prosincové kolo má tradiční téma zachumlaných sněhových fotek. Předpokládám, že toto téma bude autorům sedět víc než obtížná živá fotografie.