Jako každoročně jsem byl se svou Dílnou fotit Mikuláše v Praze na Kampě. Tentokrát jsem chtěl vyzkoušet funkčnost LED světla a objektivu Tamron 24-70/2.8. Tahle fotka je tedy takto pořízena, ledkou a tím Tamronemm.


Proč LED a ne blesk? Chce to trochu vysvětlení.
Jde o akci, kdy je všude plno lidí, je to v noci. Nejdřív k tomu LED světlu.

LED versus blesk
Použití blesku je v takové situaci nabíledni. Máme ho (skoro) v každém fotoaparátu. Stačí ho nastavit a noc nenoc, fotíme vesele. Nicméně, kdo to někdy zkoušel, tak ví, že to zas tak samozřejmé není.
Jde o to, aby blesk nevypálil motiv z temného pozadí – nebo jinak: aby na fotce bylo jak prostředí, tak motiv, tedy fotografovaný objekt. Proto se musí nastavit vysoké ISO a poměrně dlouhý čas, záleží na okolnostech. Ten blesk, to je v podstatě druhá expozice, která s tou základní souvisí jen nepřímo: nezáleží na délce osvitu, tedy na času, záleží jen na cloně (ta je obvykle naplno otevřená) a na ISO. Potíž je v tom, že v pouliční scéně v noci – podle okamžitého osvětlení – máme expozice typicky 1/30 na F4.0 při 3200 ISO. Prostředí se dobře zobrazí, bude trochu tmavé (je to příklad). Když ale do toho pustíme blesk, tak nám vypálí vše v jeho dosahu. Musíme ho tedy korigovat -je třeba ho stáhnout. Každý blesk má svoji korekci. Je třeba ho stáhnout – podle okolností, zpravidla až na doraz -2 EV, externí blesky dovolí až -3EV. Pak se při troše cviku podaří sladit blesk a expozici. Jsou s tím mnohé potíže, vyjmenuju tři.

První potíž: Nevidíme efekt. nevidíme, co a jak bude osvíceno. Jde přece o záblesk a musíme jen odhadovat, co ten záblesk provede. Můžeme to kontrolovat na displeji – po expozici. Ale při komponování obrazu nic nevidíme.
Druhá potíž: Vyzařovací úhel světla je široký – zasáhne popředí i pozadí. Nejde to dobře směrovat. Je to široký kužel světla. LED má užší kužel a snadno zamíříme, kam třeba - dobře je to vidět na fotce škemrajícího čerta.


Třetí potíž: Bývá problém s ostřením, s autofokusem. On ten blesk – některý, hlavně tedy externí, vysílá všelijaké obrazce, aby bylo možno zaostřit, ale ve tmě na ulici to moc nefunguje. Jsou zde často až velké potíže ostřením.
Tohle se ale netýká LED světla. Efekt vidíme, úhel je užší a s ostřením nejsou problémy žádný. Tolik tedy úvodem.

Práce s LED světlem Na trhu jsou mraky různých, já si koupil Manfroto LED170 se 170 LEDkami, je k tomu zteplovací filtr, cpe se do toho 8 AA baterek, ale taky se k tomu dá přikoupit akumulátor.Není moc velký, vejde se do kapsy bundy, ale není to mrňous a 170 LEDek svítí velmi slušně. Může se to zapnout do sáněk na foťáku, ale já to raději držel v ruce, abych měl větší kontrolu nad tím, kam to světlo padne. Tím že to svítí autofokus dobře ostří. Lidem to ale svítí do očí a vadí jim to, ani tento faktor není zanedbatelný. Pak je to šelma proti šelmě: jseš čert, tak to vydrž. Při troše štěstí vyčarujete osvětlení jak v ateliéru.


Ten vyzařovací úhel je podstatně užší. Samozřejmě by bylo ideální, kdybychom, pověřili příčetnou osobu, aby svítila – v absolutně ideálním případě, aby dvě příčetné osoby svítily dvěma LEDkami. Těžko někoho přemluvím na Mikuláše, ale při focení svatby… je to tak špatný nápad?
Takže jsem to letos zametal LEDkou. V tom případě je dobře mít režim priority clony, otevřít clonu naplno, nastavit ISO na vysokou hodnotu a pak si jenom hlídat, aby čas neklesl pod nějakou neudržitelnou hodnotu. Je dobře fotit do RAW, přece jen se tam nějaké ty expoziční úlety lépe napraví. No a taky je dobře si hlídat celkové osvětlení a LEDku s ním kombinovat.


Tamron 24-70/2.8 VC G2
Volba objektivu se přímo netýká světelných podmínek. Šlo o živou akci, kdy nemáme situaci pod kontrolou. Ten rozsah 24-70mm je v podstatě norma u plnoformátu, ale je dobře si uvědomit, že je to v podstatě 18-55 mm formátu APS-C, tedy většiny fotoaparátů střední třídy, a že je vyrábějí všichni. Ty setové 18-55 mívají menší světelnost, ale pokud máte APS-C přístroj, pak nic nebrání úvahám o koupi vysoce kvalitního objektivu v tomto rozsahu ohnisek.

Shrnutí: Použití LED světla při živé fotografii za špatného světla je zajímavá varianta s výhodou: 1) kontroly světelného efektu, 2) užšího vyzařovacího úhlu světla, 3) usnadnění autofokusu i automatické expozice. Pokud jde o použitou optiku, pak rozsah běžných setových objektivů 18-55 mm je ideální (proto je tak vyrábějí, že…), a je na zvážení, zda investovat do kvalitnějšího objektivu s tímto rozsahem ohnisek, který bude mít jistě vyšší světelnost než běžné seťáky. O to v danou situaci jde nejvíc. Pravda, ten rozdíl mezi obvyklým F3.5 a F2.8 jsou jen dvě třetiny EV, ale přece jen to znát je.