Jak se fotí malíř? No, pár jsme jich nafotil, Zdeňka Buriana, Kamila Lhotáka, Zdeňka Mézla… Ale to bylo ještě na analog. U Karla Jerieho jsem byl se Sony A7R Mk III a objektivem Sony 28/2.0. Na portrét to moc není, ale co s tím, když tímhle objektivem v poslední době fotím skoro všechno? Tak to berte spíš jako fejeton než nějaký tutoriál na focení malířů.

Obecně vzato, oni se malíři fotí dobře, protože nebývají ješitní na zevnějšek a zajímá je víc to malování než cokoli jiného. On Karel Jerie mi bude ilustrovat knížku povídek Hu! Povídky Dědka Čucháka a proto jsme za ním v jeho dobříšském ateliéru byl. No a na obálce bude nejspíš tenhle obrázek:



Takže pěkně nahoru, ať je líp vidět!


Karel Jerie má vedle svého ateliéru (je to normální cimra, nic velkolepého se skleněnou střechou obrácenou k severu, jak by měly ateliéry být) ještě jednu cimru a ta se mi líbila, jak je pustá a jenom ty obrazy kolem…



Ovšem portrét by měl být portrét a ne aby byl obličej ve velikosti hrášku. Takže blíž. Jenže osmadvacítka je něco jako 18 mm na základním objektivu 18-55mm APS-C fotoaparátu. Na to je třeba myslet. Obličej, něco jako polodetail – a prostředí. Líbil se mi barevný akcent v pozadí a taky ten zmačkaný plast, ten tam dělá kompoziční prvek.



Na a když tedy pustá místnost, proč to nepojmout jako panorama? No a tak vzniklo tohle panorama z pěti fotek, fotoaparát na výšku. Výsledná fotka má skoro 100 Mpx… No a co? Je to snad špatně?