(11.6.2001)

Snímek s naměřenou hodnotou - světlý klobouk lampy je přepálený
Snímek s hodnotou +0.7 EV - světlý klobouk lampy je více přepálený
Snímek s hodnotou -0,7 EV - světlý klobouk lampy je dobře prokreslený

Bracketing označujeme snímání zpravidla třemi expozicemi, které se vzájemně liší. Poměrně často se vyskytuje funkce "expoziční bracketing". Například na Nikonu 995 nastavíme, o kolik se mají jednotlivé expozice lišit (postupně po třetinách, například +-0,3, nebo +-1,0) a pak třikrát exponujeme (třikrát zmáčkneme spoušť) a přístroj automaticky mění expozici o zvolenou hodnotu (takže konkrétně: naměřená hodnota, o třetinku víc, o třetinku míň).
Neobvyklý je bracketing nastavení bílé, který patří k funkcím Nikonu 995.
Exponujeme jen jednou, avšak přístroj ukládá obrázek sice ve stejné velikosti, ale ve třech různých odstínech. Jeden je nominální, v takovém odstínu, jak jsme nastavili bílou (ať už automaticky, anebo v některém z ručních nastavení), druhý o něco do modra, třetí o něco do červena. Pak při zpracování si vybereme, který z obrázků svým barevným podáním nejlépe odpovídá naší představě. Na naší ukázce jsem barevnost záměrně upravil v editoru, aby princip byl jasnější. V praxi jsou rozdíly podstatně méně zřetelné a obrázek jen působí teplejším a studenějším dojmem. Po tomto způsobu bracketingu přímo v aparátu získáme tři naprosto stejně hodnotné snímky, pokud jde o obrazovou kvalitu, lišící se jen odstínem teploty.

Vpravo:
Na horním snímku je neutrální barevnost, prostřední je laděn do teplejších tónů, spodní do modrého tónu. Opakuji, barevnost je záměrně přehnána, ve skutečnosti jsou rozdíly menší.