Vezměte si kalkulačku a počítejte se mnou. Jak velký by měl datově být obrázek 640x480 pixelů při barevné hloubce 24 bitů? 307200 pixelů x 3 byty = 921600 bytů, tedy skoro mega. Při rozlišení 1024x7688 se dostaneme na 2,5 MB. To jsou příliš velké datové objemy na to, aby se s nimi dalo v digitálním aparátu kloudně pracovat. To je důvod, proč se obrázky komprimují, jak jsme i ukázali v předcházející kapitole.

Digitální fotografie používá bezstrátovou kompresi a ztrátovou kompresi.

Bezztrátová komprese (nebo též reverzní komprerse) je založená na algoritmu Lempel-Ziv-Welch (více viz speciální webovou stránku). Používá se tam, kde je nutno uchovat původní obrazovou informaci, jako při satelitní digitální fotografii nebo snímání rentgenogramů. Používá se ve formátech GIF a TIFF. V praxi digitální fotografie se používá výkonnější ztrátová komprese. Ta nehraje roli například při (rozumném) použití na webu, ovšem při tisku snímků dělá potíže. Typickým formátem používajícím ztrátovou kompresi je JPEG (více viz Joint Photographic Experts Group) používaný v souborech JFIF (JPEG File Interchange Format). Je možno volit stupeň komprese (například 10:1 nebo 40:1 .

Zpět

(eff)